Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila na konci února seznam 12 bakterií, které jsou největší hrozbou pro lidské zdraví – protože odolávají antibiotikům. Experti varují, že pokud lidstvo nezačne koordinovaně jednat, vznikne problém obřích rozměrů.
Dvanáct bakterií, které představují pro lidstvo největší riziko. Seznam zveřejnila WHO
Že se objevují bakterie schopné odolávat antibiotikům, varují zdravotní experti už řadu let – zatím ale marně, politici na jejich slova neslyší. Nyní ale na hrozbu zareagovala Světová zdravotnická organizace. Problém je podle ní již zcela akutní.
Horizont ČT24: Rezistenci na antibiotika má vyřešit vývoj nových léků (zdroj: ČT24)
Nově vydaná zpráva uvádí, že každoročně již na bakterie odolné vůči antibiotikům umírá asi 700 000 lidí. Pokud se nic nezmění a odolnost se bude zvyšovat podobným tempem jako nyní, v polovině století budou tyto bakterie ročně zabíjet až 10 milionů lidí.
Seznam, který WHO zveřejnila, rozděluje 12 nejhorších druhů bakterie na tři kategorie, podle jejich aktuální nebezpečnosti a schopnosti lékařské vědy proti nim nějak bojovat. Všechny ale spojuje to, že mají zabudované mechanismy, jež jim pomáhají odolávat léčbě a současně tuto schopnost předávat dále.
GALERIE
V evropských nemocnicích bují superodolné bakterie
Světová zdravotnická organizace upozornila, že proti nim je naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika, vzhledem k riziku, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení. „Tento seznam byl sestaven ve snaze zaměřit a podpořit výzkum a vývoj nových antibiotik,“ upozornila WHO, podle níž je potřeba zabránit opětovnému vzniku a šíření nevyléčitelných infekčních nemocí.
Riziko je považováno za „kritické“ u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.
- Koliformní bakterie můžeme najít v trávicích ústrojích různých živočichů včetně člověka. Jsou hlavním signálem fekálního znečištění vody. Jsou to například bakterie Escherichia Coli nebo druhy Salmonella. Požití koliformních bakterií ve vodě může zapříčinit průjem, zvracení a celkovou nevolnost.
„Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta,“ varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
WHO řadí dalších šest druhů bakterií do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority“, jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
Evropská unie v boji proti bakteriím
V polovině letošního roku by vlastní plán v boji proti antibiotické rezistenci měla představit i Evropská unie. Novinářům to v červnu roku 2016 řekla Edith Schippersová, ministryně zdravotnictví Nizozemska. „Je nutné připravit a do života uvést taková opatření, která v zájmu veřejného zdraví zajistí rozumné využívání antibiotik jak v léčbě lidí, tak ve veterinářství,“ poznamenala.
Události: Pozor na příliš mnoho antibiotik (zdroj: ČT24)
Je to jasný problém z hlediska medicínské praxe. A stojí to velké peníze, vývoj nových léčiv je drahý a léčiva speciální stojí už nyní řádově více než ta běžná. Situace je nejproblematičtější právě ve veterinářství, kde jsou antibiotika například ve velkochovech podávána jako prevence a plošně. Desetina rezistentních kmenů bakterií na antibiotika pochází od zvířat, zejména žijících v domácnostech. U zvířat jde hlavně o rezistentní stafylokoky a některé kmeny E.coli.
Evropská komise má také připravit vlastní návrh dalšího postupu, a to v souladu s pravidly Světové obchodní organizace. Garantovat a aktivně podporovat by také měla v této věci prosazování evropských standardů a praxe v nejrůznějších mezinárodních a multilaterálních smlouvách.