Rasismus strana 2 z 5

Americký federální soud nařídil nový proces s trojicí někdejších policistů z Memphisu, které loni v říjnu shledal soud vinné z maření spravedlnosti v souvislosti se smrtí Tyrea Nicholse, jenž zemřel po násilném policejním zákroku. V noci na pátek o tom informovala agentura AP. Nicholsova smrt v roce 2023 ve Spojených státech rozvířila debaty o policejní brutalitě a systémovém rasismu.

Němečtí lidskoprávní bojovníci za nápravu minulých křivd slaví po letech sporů vítězství. Berlínská ulice, která nesla jméno Mouřenínova (Mohrenstrasse), se nově jmenuje Antona Wilhelma Ama. Africký filozof a vysokoškolský učitel se do Německa dostal jako otrok ze západní Afriky v první polovině 18. století. Získal svobodu, vystudoval univerzitu a stal se prvním doktorem filozofie afrického původu v Evropě. Nový název dostane i zdejší zastávka metra. Naopak budovy české ambasády se změna nedotkne, její vchod je totiž v ulici za rohem.

Městský soud v Brně ve čtvrtek v případu vydání knihy Germara Rudolfa Holocaust pod lupou, která zpochybňuje fakta o holocaustu, zprostil všechny obžalované viny. Nešlo podle něj o trestný čin. Kauza se týkala i dalších dvou desítek podobně laděných knih. Žalobkyně vinila z účasti na organizované zločinecké skupině a popírání genocidy čtyři lidi, také tři právnické osoby. Obžalovaní se cítí nevinni. Jde podle nich o historické publikace či sci-fi. Rozhodnutí není pravomocné, státní zástupkyně se odvolala.

Americký prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy vystoupí z Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). S odvoláním na zástupkyni mluvčí Bílého domu Annu Kellyovou o tom informuje list New York Post. Představitelé Trumpovy administrativy mají výhrady k opatřením UNESCO v oblasti rozmanitosti, rovnosti a začleňování (DEI) a k jeho údajné propalestinské a pročínské zaujatosti, sdělila listu Kellyová.

Když miliardář Elon Musk před dvěma roky představil svou umělou inteligenci (AI), uvedl ji jako jinou v tom, že bude chápat a používat sarkasmus, nebude politicky korektní a bude pracovat skvěle se zdroji. Na začátku července se ale tato AI pojmenovaná Grok začala chovat rasisticky, antisemitsky, a dokonce i explicitně nacisticky.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.

Britská vláda ve spolupráci s vědci vyvíjí systém, jehož cílem je s pomocí umělé inteligence předpovědět, kdo by se mohl dopustit vážných násilných trestných činů včetně vražd, a to za pomoci analýzy dat policie a vězeňské služby. Píše to server deníku The Guardian. Kritici se obávají toho, že systém bude Brity nespravedlivě profilovat na základě citlivých osobních údajů.

Americký soud zablokoval nařízení prezidenta Donalda Trumpa, které zakazuje transgender osobám sloužit v armádě. Jedná se o druhé celostátní soudní rozhodnutí proti tomuto opatření během dvou týdnů, píše agentura AP. Trump zároveň ve čtvrtek nařídil, aby byla z rozsáhlého muzejního komplexu Smithsonian Institution odstraněna „nevhodná, rozdělující nebo protiamerická ideologie“.

Policie zahájila trestní stíhání předsedy SPD Tomia Okamury a hnutí SPD kvůli kontroverzním plakátům z loňské volební kampaně. Okamura o tom ve čtvrtek dostal zprávu do datové schránky, oznámila mluvčí SPD Lenka Čejková. Informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policie podle dřívějších informací podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Plakáty podle ní měly rasistický nebo xenofobní podtext.

Policie bude moci vést trestní řízení vůči předsedovi SPD Tomiu Okamurovi za dvojici plakátů opozičního hnutí z loňské volební kampaně. Sněmovna ho ve středu vydala ke stíhání po více než čtyřhodinovém jednání. Policie podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Okamura po rozhodnutí o vydání řekl, že bude dál bojovat za bezpečnou Českou republiku a za svobodu slova.

Policie v Örebro ve středním Švédsku připustila, že se stále snaží objasnit motiv muže, který minulý týden v úterý ve vzdělávacím středisku pro dospělé zastřelil deset lidí. Informovala o tom agentura AFP. Pachatel nejhoršího útoku tohoto druhu v zemi se po činu postřelil a zemřel v nemocnici.

V úterý dorazil na bratislavské letiště vládní speciál, který přivezl stíhaného extremistu a dezinformátora Daniela Bombice, na internetu známého také jako Danny Kollar. Podle serveru tvnoviny.sk byly na jeho osobu vydány i mezinárodní zatykače. Bombicovy příspěvky dosahují milionů zhlédnutí měsíčně a pozornost jim věnují i špičky vládního Smeru.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie požádali Poslaneckou sněmovnu o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Podezřívají ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní. Šéf SPD si za stylem kampaně stojí.

Jednání teď už bývalého ředitele stanice OK TV Jana Hlocha popisují někteří lidé z její redakce jako ponižování, vystavení nadměrnému tlaku a v některých případech i nevhodné chování se sexuálním podtextem. Hloch naopak tvrdí, že se jedná o smyšlenou kauzu. Problémy v televizi nicméně vedly k tomu, že stanice přestala v polovině listopadu vysílat.

Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.

Česko podle Evropské komise (EK) nedodržuje právní předpisy Evropské unie o boji proti rasové a etnické diskriminaci. Brusel proto s Prahou zahájil řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement). Tvrdí, že Česko účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu Prahy Komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá takzvanou dodatečnou výzvu a Česko má dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky odstranilo.

Otevření migračního centra v Albánii, na kterém se tamní vláda domluvila s Itálií, je prvním pokusem o řízení migrace do Evropy mimo země EU, což si přeje většina států, podotkl bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). A shodují se na tom i další hosté pořadu Události, komentáře, kteří za velký problém považují to, že se lidé, kterým byl odmítnut nárok na azyl, i nadále zdržují v Evropě. Kromě vyřizování azylových žádostí mimo EU vidí politici možné řešení i v účinnější návratové politice.

Ministerstvo vnitra dál trvá na spojení hnutí SPD s xenofobií a předsudečnou nenávistí. Proti dubnovému rozsudku, který mu nařídil se omluvit, podalo odvolání, potvrdil ČT mluvčí resortu Ondřej Krátoška s tím, že soud chybně zhodnotil důkazy. Spor se týká zprávy o projevech extremismu za druhé pololetí roku 2020, ve které ministerstvo označilo SPD za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu. Podle soudu resort svoje tvrzení nepodložil, stejně argumentovalo i samotné hnutí.

Mnichovský Oktoberfest odmítá hrát na letošním ročníku píseň L’amour Toujours. A není jediným festivalem. Diskotékový hit italského DJ Gigiho D’Agostina z přelomu milénia přestal být pouhým roztančeným lovesongem poté, co si ho přivlastnili stoupenci německé krajní pravice. S novým xenofobním textem, že Německo patří Němcům a cizinci musí pryč. I proto scéna z jedné nedávné party nezůstala jen trapným opileckým přešlapem.

Odkaz boje Afroameričanů za rovná práva z poloviny minulého století podle průzkumů volební Ameriku zajímá méně než v minulosti. Podle 103leté česko-americké historičky Vilmy Iggersové se postavení Afroameričanů zlepšuje, i když je prostor pro další pozitivní vývoj. Emigrantka to uvedla v rozhovoru se zpravodajem ČT Bohumilem Vostalem. Iggersová dříve aktivně bojovala proti segregaci se svým zesnulým manželem – historikem Georgem Iggersem. Prosadili například povolení přístupu afroamerických studentů do knihovny. Její rodina mezi Afroameričany bydlela a zažila i rasistické útoky.

V experimentu vědců z univerzit v Oxfordu a Stanfordu se ukázalo, že nejpoužívanější modely umělých inteligenci (AI) trpí skrytými předsudky vůči černošské menšině. Stroje se chovaly výrazně negativněji a kritičtěji k osobám, které komunikovaly v afroamerické angličtině.

V řadě německých měst vyšly do ulic tisíce lidí protestujících proti antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Odpor části veřejnosti k této straně vyvolal plán na deportace milionů přistěhovalců, o kterém podle investigativní skupiny Correctiv zástupci AfD a dalších krajně pravicových sdružení loni tajně jednali. I přes vlnu protestů zůstává AfD v průzkumech veřejného mínění druhou největší politickou silou v zemi po konzervativní unii CDU/CSU. Dva členové CDU na zmíněném tajném jednání byli také, strana to však na rozdíl od AfD odsoudila.