Svaz měst a obcí České republiky

Od listopadu se změní pravidla pro čerpání evropských dotací. Vybrané operační programy už nebude vláda spolufinancovat. Obce tak budou muset platit víc ze svého, a je možné, že nebudou chtít tolik investovat do nových projektů. Novinka se nedotkne těch už dřív schválených.

Většina měst nebude od nového roku sama měnit daň z nemovitosti. Na rozhodnutí měla zastupitelstva čas do konce září. Podle Svazu měst a obcí i podle Sdružení místních samospráv radnice čekají i na to, jak ve sněmovně dopadne vládní konsolidační balíček. Ten totiž sazbu navýší zákonem. Kabinet chce soubor opatření ve sněmovně definitivně prosadit během října. Většina obcí tak s případnou reakcí přijde až v příštím roce.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Samosprávy letos hospodaří s výjimečným přebytkem. Po prvním pololetí je to 61 miliard, to je nejvíc za poslední dekádu. Podle ministerstva financí za tím stojí hlavně vyšší daňové příjmy a obce i kraje vybízí k tomu, aby peníze proinvestovaly. Totéž doporučuje i opozice. Svaz měst a obcí nicméně poznamenává, že do konce roku se přebytky tak jako tak sníží.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce sankcionovat obce, které nezajistí pro děti od tří let místa v mateřských školách nebo dětských skupinách. Resortní šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce návrh předložit v koalici současně s chystanou novelou o dětských skupinách. Ne všechny vládní strany ale se záměrem souhlasí a kritizují ho i zástupci obcí.

Hejtmani Martin Kuba (ODS) a Martin Netolický (Socdem) se v Událostech, komentářích shodli, že na rozpočty samospráv se s konsolidačním balíčkem nežene žádná katastrofa. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) je problémem hlavně nejistota, jak přesně budou úsporná opatření vypadat. Kuba vyzval k šetření na provozu a pochlubil se propouštěním úředníků. Podle Netolického se však někdy dá šetřit i tím, že si úřad naopak začne sám zajišťovat služby, které si kupoval. Žbánek podotkl, že provozní úspory nemohou dosáhnout takových výší, aby sanovaly výpadky po vládních škrtech.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

Zájem o nájmy v Česku neupadá – naopak. Makléři čekají v některých lokalitách na jednu nabídku i desítky zájemců. Pro mnoho lidí je totiž nedosažitelné byt nebo dům koupit. Ceny výrazně vzrostly a vysoké úrokové sazby prodražují hypotéky. Stoupají ale i ceny samotných nájmů. Nejvyšší jsou tradičně ve velkých městech.

Přibývá obcí, které se rozhodly nakupovat energie přes komoditní burzy. Ke společnému postupu je vyzývá i Sdružení místních samospráv, podle něj tím získají lepší cenu a nebudou mít tolik práce s administrativou. Svaz měst a obcí pak pro radnice pořádal školení, jak při výběru vhodného dodavatele postupovat.

Starostové měst a obcí by mohli mít od příštího roku povinnost zajistit pro děti od tří let místo ve školce nebo v dětské skupině. Vyplývá to z novely zákona o dětských skupinách. Zástupci obcí a měst to však odmítají. Zřízení dětské skupiny bývá často složité a z hlediska vzdělávání mateřské školy nenahradí.

Skupina senátorů napadla u Ústavního soudu vládní nařízení o úpravě hlukových limitů zejména v dopravě. Informoval o tom v pondělí v tiskové zprávě spolek Koridor D8 a přijetí návrhu potvrdila mluvčí soudu. Jeho podání ohlásila před měsícem místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) v reakci na protesty obcí, které už nyní trápí nadměrná hluková zátěž z kamionové a železniční dopravy. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že úprava limitů hluku z dopravy se má týkat jen starších staveb, kde jsou vyčerpané jiné technické možnosti ochrany obyvatel.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Ministerstvo financí přepisuje část navrhovaného konsolidačního balíčku. Hlavně menším obcím, kterým plynou příjmy z hracích automatů, vadilo, že by stát nově přerozděloval výnosy z těchto her podle počtu obyvatel. Teď dostávají peníze odpovídající počtu přístrojů na svém území. Radnice za ně můžou investovat a nebo je využít k prevenci proti závislosti na hazardních hrách.

Lidé mají už jen týden na to, aby zaplatili daň z nemovitých věcí. Právě tento odvod chce od příštího roku vláda až dvojnásobně zvýšit, a to ve prospěch státního rozpočtu. Doteď byly jediným příjemcem radnice, svaz obcí proto plánovaný krok kritizuje.

Jak zajistit, aby bydlení v Česku bylo dostupné, se tento týden řešilo ve sněmovně. Někteří politici slibují peníze, jiní chtějí situaci řešit i novými zákony. Normu o podpoře bydlení momentálně připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Platit má od roku 2025.

Svaz měst a obcí České republiky (SMO ČR) se na sněmu v Olomouci vymezil proti chystanému růstu daně z nemovitosti, který chystá vláda v rámci konsolidačního balíčku. Vybrané peníze chce nasměrovat do rozpočtu. Podle starostů na to doplatí právě samosprávy. To kabinet Petra Fialy (ODS) odmítá. Podle premiéra navýšení sazby a odvod části peněz do státních financí příjmy radnic nijak nesníží.

Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl Fiala na sněmu Svazu měst a obcí České republiky v Olomouci. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou.

Energie už je možné u všech velkých dodavatelů pořídit za ceny pod limitem určeným vládou. I když firmy vyžadují splnění různých podmínek. Znovu se ale objevují nepoctiví prodejci známí také jako energošmejdi. Energetický regulační úřad (ERÚ) před nimi opět varuje. Mnozí zprostředkovatelé zákazníky k nové smlouvě tlačí, říkají kontroloři.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.

Ministerstvo financí připravuje změny kontrol veřejných financí. Se zástupci obcí diskutuje, jak upravit systém prověrek u národních dotací. Často se totiž stává, že kontroly probíhají duplicitně. Věcný záměr zákona by mohl být hotový ještě letos, ministerstvo financí samosprávám slibuje, že se prověrky zjednoduší.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.

Pokud je v obci jedna pobočka pošty, rušit se nebude, dostupnost služby bude v regionech zachována, ubezpečil na středeční tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O tom, které pobočky zruší, pošta rozhodne na začátku dubna. Náklady na transformaci dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Projekt by měl trvat dva roky.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích potvrdil, že jeho resort má v plánu přímo oslovovat s nabídkou dotací lidi s nízkými příjmy. Jeho předchůdce na ministerském postu Richard Brabec (ANO) radí využít k tomu starosty jednotlivých obcí. Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (nestr.) zdůraznil, že obce především potřebují, aby legislativním procesem prošla koncepce komunitní energetiky.