Hospodářský růst

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla česká ekonomika meziročně o 1,6 procenta. Hrubý domácí produkt (HDP) se ale proti předchozímu čtvrtletí naopak snížil o 0,4 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany v pondělí večer hlasovali o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda vlády hlasování přestál. Zákonodárci hlasováním reagovali na pobouření veřejnosti ohledně skandálů premiéra v souvislosti s konáním večírků v jeho sídle v době přísných opatření proti šíření covidu-19. Johnson před hlasováním o důvěře slíbil konzervativním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, sníží daně.

Objevují se náznaky, že v čínské komunistické straně sílí nesouhlas s politikou současného prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten za dobu, kdy je ve funkci, postupně omezil kolektivní vedení a většinu moci soustředil do vlastních rukou. Na podzim hodlá zahájit vládu na neomezené období.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Inflace v Česku možná dosáhne třinácti procent. Trend rostoucí cenové hladiny, který začal během pandemie covidu-19, dále podporují šoky v ekonomice způsobené ruskou invazí na Ukrajině. Válka na trh přináší další nejistotu, což se odráží také v růstu marží. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom diskutovala předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Hrubý domácí produkt loni stoupl o 3,3 procenta oproti předchozímu roku, uvedl Český statistický úřad. V posledním čtvrtletí činil meziroční ekonomický růst podle zpřesněného odhadu statistiků 3,6 procenta. Růst byl menší než předchozí propad ze začátku pandemie, na druhé straně byl meziročně nejvyšší od roku 2017. I minulý rok byl ovšem pandemií ovlivněn, což se projevilo hlavně na jeho počátku, kdy ekonomika ještě meziročně klesla.

Česká ekonomika letos poroste o 4,4 procenta a příští rok o 3,9 procenta, uvedla Evropská komise. Je to dosud nejoptimističtější predikce. Komise ji zveřejnila v týž den, kdy svůj odhad vydala i Česká bankovní asociace. I ta je optimističtější než ministerstvo financí a Česká národní banka – letos čeká růst o 3,7 procenta. Potáhne jej hlavně obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností. Ty ale budou omezeny inflací, která bude podle asociace v průměru na 7,2 procenta, přičemž v prvním pololetí se bude pohybovat u desetiprocentní hranice.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 2,7 procenta, uvedl ve své předběžné zprávě spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.