Ján Kubiš

Poslední debatu před sobotním prvním kolem prezidentských voleb na Slovensku provázelo vzájemné vymezování se dvou nejpopulárnějších kandidátů na funkci hlavy státu. Diskuse se zúčastnilo všech deset uchazečů, třetí nejpopulárnější z nich, exministr spravedlnosti Štefan Harabin, opakoval své proruské názory včetně odmítání protiruských sankcí. Několik zájemců o vrcholnou politickou funkci v zemi a také Harabin se vyslovilo pro vystoupení země z NATO. Mezi nimi byl i Róbert Švec, který v závěru debaty odstoupil ve prospěch Harabina.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

V dnešním pražském Kongresovém centru se konala Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě na úrovni ministrů zahraničí. Tuto událost evropského významu zahájil svým projevem prezident Václav Havel. Přítomnost několika desítek ministrů zahraničí nabízela příležitost k dalším neformálním schůzkám a večer pak ke slavnostní recepci uspořádné na Pražském hradě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Libyjská volební komise vyřadila 25 z 98 kandidátů pro prezidentské volby, které se mají konat v prosinci. Mezi vyřazenými jsou podle agentury Reuters také syn bývalého vůdce země Muammara Kaddáfího Sajf a maršál Chalífa Haftar, jehož armáda podporovala paralelní vládu ve východní Libyi a bojovala o Tripolis.