Houby

Houbové infekce, tedy nemoci způsobené plísněmi, v současné době přispívají k úmrtí necelých čtyř milionů lidí ročně. Přitom před deseti lety to byla jen polovina. Nový výzkum popsal, proč je to takové nebezpečí, na co by si lidstvo mělo dávat pozor, a také to, proč hrozba plísní za poměrně krátkou dobu takto nabobtnala.

Ekologický materiál MBC vytvářený z mycelia se výzkumníkům jeví jako hmota budoucnosti, protože je přírodní a kompostovatelný. Tým thajských vědců z Thajska nyní materiál vylepšil o ananasová vlákna a kávovou sedlinu, čímž mu dodal na pevnosti a rozšířil možnosti jeho využití.

Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.

Vědci z českobudějovického Biologického centra akademie věd ČR prokázali, že jimi vyvinutý přípravek pomáhá chránit kaštany před klíněnkou jírovcovou a houbovou chorobou. Škůdci způsobují skvrny na listech, které kvůli tomu opadávají.

Takzvaná sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů a může mít negativní dopad i na člověka. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu, která tuto chorobu způsobuje.

Po vydatných srážkách se objevily houby v lesích. Přesto jich podle mykologů není tolik, kolik by očekávali, a rostou jen místně. Může za to dlouhé sucho, ze kterého se podhoubí stále vzpamatovává. Nejvíce hub lidé teď najdou ve vyšších horských oblastech a v lokalitách, kde je vláha.

Nadcházející víkend v Česku bude deštivý s maximálními teplotami do 22 stupňů Celsia. Ojediněle může pršet i vydatně a teploty pak mohou spadnout na 15 stupňů. Vyplývá to z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Současné deštivé počasí podle meteorologů ale přeje houbařům, protože srážky neustále zvyšují pravděpodobnost růstu hub. Na druhou stranu se zvyšuje i aktivita komárů, zejména na jižní Moravě, v Polabí a jižních Čechách.

Porosty mořských trav jsou obdobou deštných pralesů v oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, na nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera neboli úhoří trávy. Vliv na tento úbytek mají oomycety, organismy které žijí ve vodě i na souši a živí se buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Jakou roli hrají v celosvětovém úbytku mořských trav, teď zkoumají vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Bakterie a houby v lesní půdě ohrožuje podle vědců globální změna klimatu. Lesní mikrobiom má přitom klíčovou roli v boji proti klimatické změně, protože napomáhá ukládání uhlíku vstřebaného z atmosféry do lesní půdy. Upozornili na to vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Reviews Microbiology.

Přesto, že v uplynulých dnech v Česku vydatně pršelo, houbám se zatím nedaří. Sběrači tak ve většině případů chodí do lesa s košíkem zbytečně. Podle odborníků vydatné srážky nestačily, je třeba, aby přišly i chladnější noci. Podhoubí jsou navíc po dlouhotrvajících horkých dnech spálená a potřebují víc času.

Houby podporují život na souši už skoro půl miliardy let. Právě ony pomáhají svou mykorhizou dodávat rostlinám půdní živiny, které jsou nezbytné pro jejich růst. Tím tvoří základ pyramidy, na které stojí celý současný svět. V posledních letech ale vědci zjistili, že kromě toho, že tyto houby vytvářejí symbiotické vztahy s téměř všemi suchozemskými rostlinami, jsou také důležitým kanálem pro přenos uhlíku do půdních ekosystémů. A tedy jsou klíčovým, ale dříve podceňovaným hráčem ve změně klimatu.

Mravenci jsou mistry obrany proti nakažlivým nemocem. Dokázali dotáhnout do dokonalosti společnou péči jeden o druhého, aby tak zabránili šíření nemocí v kolonii. Jak ale jednotlivý mravenec pozná, koho má ošetřovat? Zaměřil se na to tým rakouských a slovenských vědců, který to zkoumal z pohledu více oborů – biologie, epidemiologie nebo matematiky.

Až doposud se léčila otrava muchomůrkou zelenou hlavně pumpováním žaludku. To se ale může brzy změnit díky novému výzkumu čínských vědců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, popsali, že proti smrtícím účinkům houby může fungovat obyčejné lékařské barvivo.

Kdyby se povedlo vědcům najít mikroorganismy, které při pokojové teplotě samy rozkládají umělé hmoty, velmi rychle by to pomohlo vyřešit problém s nekonečnými skládkami. Podle švýcarské studie takové bakterie skutečně existují – experti je našli v Alpách či v Arktidě.

Na výzkum houbových nemocí se vynakládá příliš málo peněz, pro lidstvo přitom představují zásadní hrozbu. Vědci hledají cesty, jak toto riziko zvládnout, spolu se současnou podobou zemědělství jim to ale komplikují i projevy klimatické změny.

Spojenými státy se rychle šíří agresivní plíseň – houba jménem Candida auris. Lékaři a experti na veřejné zdraví v nové zprávě varovali, že na to USA nejsou připravené a že je zapotřebí zlepšit opatření pro dohled nad tímto patogenem.

Kam pronikne plíseň Baudoinia, ztrácejí domy, auta i rostliny barvu. Vše pokrývá monotónní černá. Lidé v USA zatím proti jejímu šíření bojují marně – přestože zastavit ji by bylo snadné.

Nový typ symbiotického vztahu mezi houbami a řasami objevili vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Nazvali jej alkobioza. Podle ústavu se dané soužití řas a kornatcovitých stopkovýtrusých hub obvykle nachází v lesích mírného pásu po celé střední Evropě.

Skupina vědců z finského Technického výzkumného centra VTT odhalila tajemství mimořádných mechanických vlastností a velmi nízké hmotnosti některých hub. Jejich složitý architektonický design by se podle nich dal napodobit a využít k vytvoření nových materiálů, jež by v budoucnosti nahradily plasty.

Houbové infekce způsobují ročně přes třináct milionů vážných infekcí, před nimiž zatím neexistuje ochrana. Změna klimatu může jejich hrozbu ještě zvýšit, a tak vědci začali pracovat na první vakcíně. Její výsledky zatím vypadají velmi dobře.

Lidstvo stále více bojuje s viry a bakteriemi, které se v moderní společnosti snadno šíří. Podle nového výzkumu ale mohou podobně vysokou hrozbu představovat také houby. Se změnami klimatu se budou rychleji měnit a přizpůsobovat.

Přírodovědci zjistili, že parazitické houby, které dokáží pomocí infekcí svých spor ovládat chování hmyzu, jsou samy pod útokem jiných parazitických hub. Tento proces podle nového výzkumu může mravencům v boji o přežití dávat výraznou výhodu.

Podle autorů nově zveřejněné zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) se v důsledku klimatických změn rozšiřují plísně, které mohou způsobovat významné zdravotní problémy. Také během pandemie covidu se množství plísňových nemocí výrazně zvýšilo.

Mykologové na portugalském ostrově Madeira objevili nový druh houby, která dostala název špička Cimrmanova po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jméno vybrala mykoložka Moravského zemského muzea v Brně Hana Ševčíková.