Verbování

Moskva verbuje do své války proti Ukrajině tisíce vězňů. Někteří přitom spáchali tak závažné zločiny, že by neprošli ani u wagnerovců, píše nezávislý server Meduza. Šéfka nevládní organizace Rusko za mřížemi Olga Romanová řekla webu Vertska, že od 1. února, kdy ruská armáda začala s náborem vězňů, narukovalo už téměř patnáct tisíc trestanců. Žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina dostala v únoru náhle zákaz verbovat další trestance a Kreml převzal nad procesem kontrolu. Prigožinova obliba v Moskvě klesá kvůli ostré kritice ruského vojenského velení, a to i přesto, že se jeho žoldnéřům podařilo dobýt Bachmut.

Ruské úřady krátce po útoku na Ukrajinu kvůli nedostatku vojáků umožnily žoldnéřské Wagnerově skupině nábor trestanců z ruských věznic. Někteří z nich se nyní vracejí do civilního života s vojenským výcvikem a v mnoha případech i s traumaty z bojiště, píše list The New York Times (NYT). Server Meduza upozorňuje na to, že někteří muži ve vězení strávili kvůli závažným trestným činům většinu dospělého života, jejich návrat tak může mít vážné důsledky pro ruskou společnost.

Zakladatel žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin den před volbami do amerického Kongresu připustil, že se vměšoval do dřívějších voleb. Je to poprvé, co se někdo veřejně k ovlivňování politiky Spojených států přiznal. Washington na Prigožina už dříve uvalil sankce kvůli jeho sponzorování takzvaných trollích farem na internetu. Těmi se Moskva snaží ovlivňovat dění v zahraničí.

I v Česku se pokouší verbovat žoldnéře ruská paralimitární jednotka známá pod názvem Wagnerova skupina. Bojuje na Ukrajině v první linii a má obrovské ztráty, které se snaží doplňovat i v zemích NATO – přestože oficiálně tvrdí, že lidi z členských zemí nepřijímá. Náborová videa připomínají ta, kterými svého času v Evropě „lovila“ mladé muslimy teroristická skupina Islámský stát. O verbování žoldnéřů v Česku natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Mezinárodní trestní soud v Haagu vyměřil bývalému veliteli ugandské povstalecké skupiny Dominiku Ongwenovi trest 25 let vězení, žaloba navrhovala dvacet let. Soud Ongwena již na začátku února usvědčil z 61 trestných činů, včetně válečných zločinů, zločinů proti lidskosti, znásilnění, vynuceného sňatku a těhotenství a používání dětských vojáků.