Ochrana klimatu

Hlubší spolupráce Číny a Německa může světu přinést více stability a bezpečnosti, řekl čínský prezident Si Ťin-pching při jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Pekingu. Vztahy obou zemí se budou nadále rozvíjet, pokud se budou vzájemně respektovat a hledat společné zájmy, míní čínský vládce. Scholz prezidenta podle agentury Reuters vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Později jednal s premiérem Li Čchiangem o ekonomice.

Evropská komise vyhověla zemědělcům a navrhla zrušit některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Jedním z nich je například vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění těchto požadavků bude nyní dobrovolné.

Britský ministr zahraničí David Cameron čelí rostoucímu tlaku ohledně svých vazeb na Čínu. Ty budoval už během svého někdejšího působení v premiérském křesle, ale i později v civilním životě. Média upozorňují, že během doby, kdy se nepohyboval v politice, lobboval za čínský projekt na Srí Lance nebo působil v britsko-čínském investičním fondu. V obou případech přitom projekty financovaly čínské státní společnosti. Bývalý zástupce šéfa MI6 Nigel Inkster v polovině ledna varoval, že britské zpravodajské služby nejsou schopné čelit stupňujícím se hrozbám ze strany Pekingu. V souvislosti s tím zmínil právě období Cameronovy vlády, kdy do Londýna přijel na návštěvu čínský prezident Si Ťin-pching, který tehdy dostal možnost uzavřít obchodní dohody za desítky miliard liber.

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

V kanadském Montrealu začala dvoutýdenní konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15), kde má být přijat nový strategický dokument Globální rámec pro biodiverzitu. Cílem setkání je, aby se země světa dohodly na tom, jak zajistí, aby v roce 2030 bylo na světě víc zvířat, rostlin a ekosystémů než nyní, píše agentura Reuters.

Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Balík vyhrazuje 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) na investice do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA s ohledem na klimatickou krizi.

Britská královská rodina se vyjadřuje na podporu ochrany klimatu. Královna například zkritizovala neúčast některých světových lídrů na klimatické konferenci COP26 v Glasgow, která se koná za dva týdny. Princi William zase apeloval na miliardáře, aby investovali do záchrany planety.

Cena emisních povolenek v Evropské unii během úterka vystoupila na rekord a poprvé přesáhla hranici padesáti eur (v přepočtu 1292 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka od investorů. Cena se dopoledne zvýšila až o 1,3 procenta a dostala se na 50,05 eura za tunu. To je maximum od roku 2005, kdy EU systém obchodování s povolenkami zavedla.