Pálení čarodějnic

Nadchází Filipojakubská nebo chcete-li Valpuržina noc. Původně mělo vítání jara pálením ohňů sociální, náboženský, ale hlavně ochranný význam. Zapálené vatry měly chránit před zlými silami a posvětit úrodu. Dnes je to především zábava. Hasiči ovšem nabádají k opatrnosti. Ohně se už během odpoledne a podvečera rozhořely na řadě míst Česka.

Letošní pálení čarodějnic si Češi po dvou letech mohli užít bez covidových restrikcí. Ohně z oběžné dráhy zachytil i satelit, ukazuje snímek, který na sociální síti v sobotu večer zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Záběr je bohužel „nekompletní“, neboť velkou část území Česka ve chvíli jeho pořízení zakrývala oblačnost, která skryla družici body označující planoucí čarodějnické hranice.

Závěr dubna se vrací k teplotám, které jsou v této roční době obvyklé. V pátek odpoledne se teplota dostane nejčastěji na patnáct až devatenáct stupňů Celsia. Pálení čarodějnic ovšem přitahuje pozornost hlavně k sobotě a předpověď ukazuje, že by počasí mohlo být příznivé.

Zatímco každoročně koncem dubna v mnoha českých městech a vesnicích obvykle vzplanou ohně s figurínami čarodějnic, letos tradici opět kvůli pandemii postihnou koronavirová opatření. Svátek má ovšem dlouhou historii, „ohnivé“ oslavy totiž mají kořeny až v časech keltské kultury, kterou přitom dodnes vyznávají mnozí nadšenci či samozvaní věřící a duchovní. Pohané však během svátků nepořádají průvody čarodějnic ani nekladou figury do ohňů, nýbrž se hlásí k posvátné minulosti tradice.

Dubnové počasí je letos mimořádně studené. Podle předběžných odhadů bude letošní duben patřit mezi pět nejchladnějších od roku 1961, příroda je tak o tři týdny zpátky oproti kalendáři. Za prvním májovým polibkem pod rozkvetlou třešní tak letos můžeme jen v nížinách či středních polohách. A Filipojakubská noc bez deště? Na tu je naděje spíš na severu než na jihu Česka.