Reforma

Na schůzce k penzijní reformě v otázce navyšování věku odchodu do důchodu žádné konkrétní rozhodnutí nepadlo, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka a dodal, že s růstem věku odchodu do penze ANO kategoricky nesouhlasí. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) dodal, že hnutí v minulosti hovořilo o zvyšování a mělo osm let na to, aby přineslo svůj koncept, což neudělalo, a nyní se snaží nabourávat změny současné vlády.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zreformovat tuzemský systém přidělování dávek. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nahradit čtyři různé podpory jedinou platbou. Nový mechanismus má lidi motivovat k práci nebo k jejímu aktivnímu hledání. Výše dávky by byla právě na tom zčásti závislá.

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Rozporuplně působila v průběhu čtvrtka prohlášení ohledně jednání o penzijní reformě. Prezident Petr Pavel po setkání koalice i opozice na Hradě řekl, že panovala shoda na prodloužení věku odchodu do důchodu. První místopředseda ANO Karel Havlíček však v pořadu Interview ČT24 vysvětlil, že se hnutí s posunutím hranice nad 65 let neztotožňuje. A přiblížil, proč je podle něj vytvoření druhého důchodového pilíře pro stát zásadní.

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.

Prezident Petr Pavel chce najít prostor pro společné jednání vlády a opozice o reformě penzí. Považuje ji za zásadní. O podobě schůzky se jedná, termín zatím není stanoven. Po úterním jednání hlavy státu s politiky opozičního hnutí ANO to řekla prezidentova mluvčí Eva Hromádková. Podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové prezident přislíbil, že se pokusí požádat premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda zatím o návrhu důchodové novely s reformními úpravami nejednala a nejdřív ještě hledala shodu s opozicí.

Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.

Navrhovaný zákon s reformními změnami penzí by vláda mohla projednávat za čtyři či pět týdnů, řekl novinářům po svém středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Uvedl, že prezidentovu podporu důchodové reformy vnímá dlouhodobě. Šéf resortu práce je přesvědčen o tom, že se penzijní novela stihne přijmout a začne platit v plánovaných termínech, tedy část už od příštího roku. Prezident by měl příští týden o chystaných opatřeních debatovat se zástupci opozičního hnutí ANO.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Argentinský libertariánský prezident Javier Milei během prvních měsíců v úřadu začal zemi orientovat od Číny směrem k Západu a prosazovat radikální ekonomické reformy pomocí dekretů. Devalvoval měnu, zrušil dotace na dopravu či energie, ale i tisíce míst ve státní správě a jeho vláda převzala kontrolu nad veřejnoprávními médii. V únoru však Mileiův kabinet narazil v parlamentu se svým „megazákonem“, který měl zajistit exekutivě široké pravomoci. Část chudnoucí společnosti má prezidenta za „blázna“ a demonstruje, Milei ale dokázal řadu Argentinců přesvědčit o nutnosti svých kroků, jež mají zemi oddlužit a zkrotit katastrofální inflaci.

Penzijní účet je v rekordním deficitu. Ministr financí očekává, že za loňský rok skončilo hospodaření důchodového systému asi 70 miliard korun v minusu. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) to jen podtrhuje nutnost změn. Přesná čísla zveřejní jeho úřad příští týden. Ministerstvo práce chce postupně zavádět pomalejší růst důchodů.

„Nedovolili bychom vyhlásit legislativní nouzi ve chvíli, kdy by byl možný jakýkoli jiný postup,“ prohlásila ke krokům při změnách valorizace penzí předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda má právo šetřit i vládnout, musí ale dodržovat pravidla,“ oponoval místopředseda ANO a šéf sněmovního ústavně právního výboru Radek Vondráček. V Událostech, komentářích politici o problematice diskutovali spolu s ústavním právníkem Markem Antošem.

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Kyjev řeší problém s nedostatkem vojáků. Většina Ukrajinců ochotných bojovat už narukovala a armáda těžko shání další. Úřady proto chtějí přijít s reformou, která má nábor zjednodušit. Odvody ale pořád trápí silná korupce, kdy se vojáci snaží z branné povinnosti vykoupit, informuje z Ukrajiny zpravodaj ČT Jan Řápek.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Navrhovaná penzijní reforma je podle ministra práce a sociálních věcí a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky férová, ocení rodiče i lidi pečující o blízké s handicapem. Řekl to ve středečním Interview ČT24. „Když teď nic neuděláme a necháme systém běžet pět deset let, tak bude muset někdo přijít a zásadním způsobem třeba snížit valorizace. A pak to bude zásadně nefér,“ upozornil.

Izraelský nejvyšší soud se začal zaobírat spornou vládní novelou, která omezuje jeho pravomoci. Věcí se vůbec poprvé v historii zabývá celý patnáctičlenný senát. Parlament schválil zákon z pera konzervativní vlády premiéra Benjamina Netanjahua v červenci. Proti reformě už přes osm měsíců každý týden demonstrují v ulicích tisíce Izraelců. Podle agentury Reuters lze očekávat, že nejvyšší soud ve věci rozhodne až za několik týdnů či měsíců.  Pokud by označil zákon za nelegální, v zemi by hrozila ústavní a politická krize.

Hnutí ANO dokončuje další podání k Ústavnímu soudu kvůli zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Opozice se na strážce ústavnosti obrátila už na jaře kvůli zkrácení červnové mimořádné valorizace penzí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček očekává, že pokud soud oběma podnětům vyhoví, bude to znamenat pád vlády. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by Ústavní soud obě novely zrušil. Zároveň uvedl, že návrh důchodové reformy předloží začátkem října.

Prezident Petr Pavel odmítl tvrzení, že by otálel s podpisem penzijní novely. Podle něj si měla vláda naplánovat takový harmonogram schvalování zákona, aby bylo možné využít pro posouzení všechny stanovené lhůty. Míní, že kabinet před schválením nevedl dostatečně intenzivní informační kampaň o chystaných změnách v předčasných penzích, aby se na ně lidé mohli připravit. Pavel to řekl v pondělí v Karlovarském kraji při zahájení školního roku. Ministr práce a sociálních věcí a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) v této souvislosti již dříve uvedl, že lidé o vládním záměru věděli od dubna.

ANO, dostane-li se k moci, je podle jeho místopředsedy Richarda Brabce připraveno zrušit změny v důchodech, které prosadila nynější vláda. Poslanec ODS Jiří Havránek je přesvědčen, že se silnější z dvojice opozičních hnutí staví tak důrazně proti reformě hlavně proto, že mění nastavení systému zavedené za vlády ANO. Koaliční a opoziční politici se neshodují ani v tom, zda spolu vůbec jednají o dalších chystaných změnách. Podle Brabce dostala opozice od ministerstva práce jen dotazník. Poslanci Brabec a Havránek hovořili o důchodových změnách a konsolidaci veřejných financí v Událostech, komentářích.

Deficit důchodového systému v červenci přesáhl dvaačtyřicet miliard korun. Podle zástupců vlády to ukazuje na potřebnost výrazných změn. Penzijní reformu by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí dát během příštího měsíce k připomínkám a ještě letos by ji měla pak dostat k posouzení vláda.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.