Rada vysokých škol

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Vysoké školy žádají navýšit výdaje na univerzitní vzdělání a vědu. Podle nich je objem financí vydávaný na vysoké školy nižší, než je průměr zemí Evropské unie. Zároveň chtějí, aby s nimi vláda dohodla střednědobý výhled financování. Na shromáždění zástupců vysokých škol, odborů a profesních asociací to prohlásila prezidentka České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. Bez splnění těchto základních požadavků nebudou podle ní moci univerzity zajistit kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uznal, že výdaje na vysoké školy rostly v minulých letech pomalu, kritizoval ale univerzity za velké platové rozdíly mezi jednotlivými fakultami.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Bezmála dva tisíce podpisů je pod peticí humanitních fakult za vyšší platy jejich akademiků. Situaci začalo řešit ministerstvo školství a zřídilo pracovní skupinu, do které však podle asociace filozofických fakult nebyli přizváni jejich zástupci. Akademici nyní zvažují stávku.

Novým rektorem Západočeské univerzity bude jednapadesátiletý Miroslav Lávička, bývalý děkan fakulty aplikovaných věd. Vysokou školu s 11 500 studenty povede od 1. března 2023 do února 2027. Porazil bývalého děkana fakulty strojní, devětačtyřicetiletého Milana Edla. Kandidát na rektora musel získat nadpoloviční většinu hlasů všech 59 akademických senátorů. Lávička jich obdržel 35, Edl 18. Na středeční volbě bylo přítomno 56 senátorů, tři hlasy byly neplatné, zjistila ČTK na místě.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokračuje v sérii bilančních rozhovorů. Tentokrát navštívil ministerstvo školství, kde s ministrem Vladimírem Balašem (STAN) hodnotil připravované změny ve vzdělávání, aktuální výzvy a plnění programového prohlášení. Mimo jiné uvedl, že resort je na příchod ukrajinských žáků dobře připraven a kvalita vzdělávání Čechů tím neutrpí. Ministerstvo podle Balaše spustí kampaň, která má zvýšit doposud malý zájem ukrajinských dětí o studium na českých středních školách.

Vysoké tarify, chybějící infrastruktura a spory o to, zda univerzity potřebují být on-line, doprovázely v devadesátých letech počátky internetu v Československu a posléze i v samostatném Česku. Že lidé upřednostňovali Seznam před Googlem, byl podobný zázrak, jako že dali přednost Kofole před Coca Colou, míní spisovatel a zakladatel prvního českého ryze internetového deníku a Neviditelný pes Ondřej Neff. Odborníci ale i dnes upozorňují na drahá data.

Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš potvrdil, že s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) v některých krocích nesouhlasí, ale ve vládě s ním dál počítá. O možném odvolání v úterý spekulovala média, ve středu dopoledne ale resortní mluvčí Aneta Lednová uvedla, že se personální změna v čele ministerstva nechystá. Plagy se v úterý zastali rektoři i další zástupci vysokých škol a řada neziskových a profesních organizací ve školství. Ocenili ho jako dobrého ministra a upozornili, že jeho výměna by v současné krizi byla nezodpovědná.