Učitelka

Trest obecně prospěšných prací udělil soud ženě, která na základní škole v Náchodě napadla a těžce zranila učitelku svého syna. Odpracovat by měla 260 hodin. Podle nepravomocného rozsudku má také napadené pedagožce uhradit 57 576 korun jako nemajetkovou újmu a náhradu ušlého výdělku. Obžalovaná před soudem prohlásila vinu, po vynesení verdiktu si ale vzala lhůtu pro možné odvolání. Státní zástupce se odvolání vzdal.

Soud ve čtvrtek opět nepravomocně osvobodil bývalou češtinářku pražské základní školy Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Soudkyně Klára Jantošová stejně jako už dříve rozhodla, že učitelčino jednání nebylo trestným činem. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal, podle něj soud nesplnil pokyny odvolacího senátu. Bednářová vinu od počátku odmítá.

Policie navrhla obžalovat tři vychovatelky ze Žatce na Lounsku pro spáchání trestného činu ohrožování výchovy dítěte. V případě prokázání viny před soudem obviněným hrozí až pětileté vězení, informoval mluvčí policie Kamil Marek. Ženy, jež vinu popřely, údajně týraly minimálně tři roky jedenáct dětí. Náměstek okresního státního zastupitelství v Lounech Jaroslav Novák v úterý řekl, že dozorující státní zástupce o podání obžaloby zatím nerozhodl.

Zubařka, která společně se svou známou usmrtila vůdce kutnohorské sekty, nebyla v době činu schopná ovládat své jednání. Trpěla stockholmským syndromem, syndromem týrané ženy i poruchou přizpůsobení. Věřila, že muž, který byl jejím partnerem, má nadpřirozené schopnosti, a byla zcela pod vlivem jeho bludného uvažování. U soudu to ve středu uvedl znalec z oboru psychiatrie Jaroslav Maxmilián Kašparů.

Soud osvobodil češtinářku Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Verdikt není pravomocný. Podle soudkyně není skutek učitelky trestným činem. Bednářová vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že její výroky při výuce na pražské základní škole zazněly na hodině mediální gramotnosti a že téma zvolila v souladu s pokynem ministerstva školství. Média podle ní o situaci na Ukrajině lhala.

Státní zástupce podal obžalobu na učitelku základní školy z Prahy 6, která je obviněná za to, že při výuce popírala válku na Ukrajině. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Češtinářka se podle policie během výkladu žákům snažila ospravedlnit ruské válečné zločiny. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 6.

Učitelku v důchodu, která čelí společně se středočeskou zubařkou obžalobě z vraždy muže v Praze, propustil soud z vazby. Vyšlo to najevo při úterním zasedání, při němž pražský městský soud rozhodoval o vazbě druhé obžalované. Soud chtěl původně zahájit hlavní líčení, propuštěné seniorce se mu ale nepodařilo předvolání doručit včas. Proces proto začne až 26. dubna.

Policie navrhla obžalovat učitelku základní školy z Prahy 6, která je obviněná za to, že při výuce popírala válku na Ukrajině. Informuje o tom portál Seznam Zprávy, který na případ upozornil loni v dubnu. Češtinářku, která ve škole již dostala výpověď, policie obvinila letos v lednu. Nyní kriminalisté vyšetřování ukončili a navrhují případ poslat k soudu.

Ocenění, udělené porotou složenou ze žáků a určené nejoblíbenějšímu učiteli v Česku – Zlatý Ámos, získala učitelka českého jazyka Daniela Krátká z České lesnické akademie v Trutnově. Letošní ročník ankety byl již jubilejní, třicátý. „Myslím, že studenti vycítí, že učitel tam nestojí z povinnosti, ale že se do práce těší a to vzdělávání ho baví,“ uvedla Krátká. Podle ní je také důležité se nezastavit a zlepšovat ve svém oboru. Zmínila také, že často vzdělávání není o známkách. „Vyhrávají vlastnosti – svědomitost, cílevědomost, píle, to, že se člověk nebojí chybovat a to, že to zkouší znovu a znovu. To je mnohem důležitější než známka z testu.“

Když kolem šestadvacetileté učitelky z Ukrajiny na počátku masivní ruské invaze projížděly ruské tanky, neváhala vzít do ruky svůj telefon. Záběry však Viktorii Andrušu nakonec stály svobodu. Rusové totiž materiál našli a učitelku vzali do zajetí. V cele, kde ji okupanti mučili, se uklidňovala vzpomínáním na svou práci a žáky. Loni v září Andrušu Rusové po šesti měsících vyměnili. Její příběh přibližuje zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

Školy v některých obklíčených ukrajinských městech spustily distanční výuku. Jedním z nich je město Sumy na východě země, kde se žáci připojují navzdory tomu, že denně slyší sirény varující před útokem. Jedna z tamních učitelek uprchla před válkou na západ Čech a nyní vede hodiny na dálku, z malého města v Krušných horách. Mezi ní a jejími žáky je tak zhruba 1900 kilometrů.

Matka desetiletého chlapce leží po nehodě už skoro rok v kómatu. Šance na to, že se z něj probere, jsou minimální. Chlapec zůstal na světě úplně sám. Dosud pobýval v takzvaném dětském centru, minulý týden se ale dozvěděl, že se bude muset definitivně přestěhovat do dětského domova do jiného města. Definitivně tak přijde o prostředí, ve kterém vyrůstal, o své spolužáky i paní učitelku. Ta zoufale hledá řešení, jak mu pomoct. Pro pořad 168 hodin natáčel Martin Mikule.