EU

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Krajský soud v Brně v případu turnovské společnosti NRB - New Rock Bits uložil podmíněný trest. Firma chtěla vyvézt do Pákistánu bez povolení vrtné hlavice, které spadají do zboží takzvaného dvojího užití, šlo by je totiž použít i při výrobě jaderných zbraní. Firmu soud potrestal propadnutím věci, o dotyčné vrtné hlavice tak přišla, podmíněný trest soud uložil jednatelce ruského původu Irině Iščukové. Žena dříve vinu popřela, za pokus zločinu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití jí hrozilo až osm let vězení. Rozhodnutí není pravomocné, obhájce ženy i zmocněnec firmy se odvolali.

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) si na celostátní konferenci zvolilo nové vedení. Funkci předsedy obhájil lídr a zakladatel hnutí Tomio Okamura, získal 88 procent hlasů. I předsednictvo strany zůstává beze změny, včetně místopředsedy Radima Fialy. V úvodu programu přítomní drželi minutu ticha za zesnulého poslance hnutí Jaroslava Baštu, poté zazněla zdravice bývalého prezidenta Miloše Zemana, následovaly projevy předsedy a místopředsedy strany. Na konferenci vystoupí i kandidáti do evropských voleb.

Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve, informoval generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislou na ruské ropě.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík chce předsednictvu strany navrhnout vyloučení bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu. Hladík to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Svoboda reagoval slovy, že Hladík utíká od propadu preferencí vymýšlením pseudokauz.

Německé společnosti Knauf a WKB Systems pomáhají Rusku s výstavbou domů ve zničeném okupovaném ukrajinském městě Mariupol. Informovala o tom německá veřejnoprávní stanice ARD s odkazem na investigativní novináře politického časopisu Monitor. Firma Knauf tvrdí, že ctí protiruské sankce a v Rusku vyrábí jen pro ruský trh, Berlín chce ale urychleně prošetřit, zda firmy svým angažmá restrikce neporušují. Okupace Mariupolu trvá už téměř dva roky a jeho obnova je zásadní pro ruskou propagandu.

Policisté navrhli obžalovat bývalého vedoucího hradní kanceláře Vratislava Mynáře kvůli dotaci na přestavbu penzionu v Osvětimanech. ČT to sdělil mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Mynář čelí stíhání z dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie. Kauza se týká dotace ve výši necelých šesti milionů korun, kterou před třinácti lety získala Mynářova společnost Clever Management. Firma loni dotaci vrátila. Mynář vinu dlouhodobě odmítá.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.

Vyšetřováním obvinění, která souvisejí s vyjednáváním mezi šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou o vakcínách proti covidu-19, se začal zabývat Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), informoval server Politico s odvoláním na mluvčího prokuratury v belgickém Lutychu. Úřad případ v posledních měsících převzal od belgických žalobců, kteří šéfku EK vyšetřovali kvůli „zasahování do veřejných funkcí, ničení SMS, korupci a střetu zájmů“, vyplývá z právních dokumentů.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Na českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii, stále chybí peníze, prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Kromě toho je podle Pevkura třeba navrhovanou munici zkontrolovat, takže část z ní se na frontu může dostat až koncem roku. Na druhou stranu se zřejmě podařilo najít skoro dvakrát víc granátů, než se původně plánovalo.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. O rozkrytí ruské propagandistické sítě a spolupráci s českými zpravodajskými službami ve čtvrtek podle listu Politico informoval i belgický premiér Alexander De Croo.

Zástupci členských států Evropské unie podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce. Upravenou verzi musí znovu schválit Evropský parlament. Kompromis podle belgického předsednictví zajistí vyvážený přístup mezi podporou Kyjeva a ochranou unijních farmářů, podle Česka ale není ideální. EU cla zrušila po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu, by měla postihnout vyšší cla. Navrhla to Evropská komise, zvýšení ještě musejí kvalifikovanou většinou schválit členské státy prostřednictvím Rady EU. Patrně k tomu dojde brzy.

Česká republika není připravená na mezičas, který nastane mezi dobou, kdy využívá jako primární zdroj energie uhlí, a dobou, kdy pojede hlavně na obnovitelné zdroje, varoval v pořadu Události, komentáře datový analytik Petr Bartoň z Anglo-americké univerzity v Praze. Prezident Evropské federace obnovitelných zdrojů Martin Bursík by v tomto ohledu posílil vedení s Německem. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška nicméně varoval, že v případě krize může s dodávkami energie nastat problém, důvěra mezi státy totiž v posledních letech chybí.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Jsme znepokojeni, že poté, co se několik let opatření připravovala a měla se stát součástí dotačního systému, se začíná uvažovat o tom, že by se tyto klíčové podmínky ze zemědělských dotací opět vyškrtaly, uvedl v pořadu 90’ Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí. Evropská komise v pátek přišla s návrhem na oslabení podmínek v dotacích. Snížit by se tak měly například požadavky na ochranu a obnovu půdy, krajiny a biodiverzity. Předseda představenstva zemědělské skupiny JTZE Jan Šimek zmínil, že zemědělci se o půdu nestarají hůře než v zahraničí, a dodal, že změny by měly být připravovány s delším časovým horizontem a nestačí, když je to rok dopředu.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.