SaS

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Slovenská strana Hlas–SD Petera Pellegriniho oznámila, že o vytvoření nové vlády bude jednat už jen s vítězem zářijových voleb Smerem–SD a se Slovenskou národnou stranou (SNS). Vedení Hlasu, který skončil v předčasných volbách na třetím místě a mohl se účastnit i jiné koalice, rozhodlo jednomyslně.

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

Úřednická vláda slovenského premiéra Ľudovíta Ódora nezískala podle očekávání důvěru poslanců. Prezidentka Zuzana Čaputová následně v souladu s ústavou kabinet odvolala a zároveň pověřila, aby s omezenými pravomocemi zůstal v úřadu až do jmenování nové vlády, která vzejde ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Pro vyslovení důvěry vládě odborníků, jež nastoupila v polovině května, hlasovalo jen 34 ze 136 přítomných poslanců.

Na Slovensku začíná kampaň před předčasnými parlamentními volbami. Termín hlasování totiž vyhlásil v návaznosti na dřívější rozhodnutí tamní sněmovny její šéf Boris Kollár, uskuteční se 30. září. Kollárovo rozhodnutí bylo v pátek oficiálně zveřejněno ve sbírce zákonů. Podle průzkumů se největší popularitě u voličů těší sociální demokraté (Smer-SD) bývalého trojnásobného premiéra Roberta Fica, který dlouhodobě odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová necelých pět měsíců před konáním předčasných voleb oznámila, že jmenuje vládu odborníků. V jejím čele bude dosavadní viceguvernér slovenské centrální banky (NBS) Ľudovít Ódor. Dosluhující premiér Eduard Heger, jehož menšinovému kabinetu sněmovna vyslovila loni v prosinci nedůvěru, dal svou funkci dopoledne k dispozici. S hlavou státu se neshodl na postupu při řešení situace po rezignaci dvou ministrů.

Slovenský premiér Eduard Heger necelých sedm měsíců před předčasnými parlamentními volbami v zemi oznámil odchod z mateřského hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Učinil tak v příspěvku na sociální síti. Později dodal, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokrati a že spolu s ním součástí tohoto politického projektu s cílem spojit strany pravého středu budou mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí.

Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.

Desítka slovenských poslanců, kteří vystoupili z klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) ministra financí Igora Matoviče, se v pondělí vyslovila proti předčasným volbám jako řešení situace po pádu vlády premiéra Eduarda Hegera. Oznámili to jejich zástupci včetně ministra životního prostředí Jána Budaje. Opozice podle dostupných informací zatím nemá ve sněmovně dostatek hlasů na prosazení návrhů v souvislosti s vypsáním nových voleb a část politiků se nevzdala myšlenky shromáždit v nynější sněmovně většinu potřebnou k vytvoření nové vlády.

Slovenská sněmovna odložila na čtvrtek odpoledne hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě premiéra Eduarda Hegera. Příslušný návrh šéfa poslaneckého klubu nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Michala Šipoše podpořila těsná většina sněmovny. Krizi ve vládní koalici způsobil loni v červnu mimo jiné balíček zákonů na podporu rodin, který ve sněmovně prošel za pomoci krajně pravicové části opozice, což pak vyústilo v odchod liberální strany Svoboda a Solidarita (SaS) z vlády. V úterý navíc označil ústavní soud hlavní část tohoto balíčku za protiústavní.

Slovensko patrně směřuje k menšinové vládě a na začátku příštího týdne v nynější koaliční krizi pravděpodobně rezignují zbylí tři ministři za stranu Sloboda a solidarita (SaS). Řekl to ve čtvrtek předseda sněmovny Boris Kollár. Šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič opět odmítl prodloužené ultimátum SaS, aby do pondělí rezignoval na pozici ministra financí. Předseda SaS Richard Sulík podal demisi na funkci ministra hospodářství už ve středu.

Krize ve slovenské vládní koalici zatím vyústila v demisi ministra hospodářství Richarda Sulíka, který je také předsedou liberální strany Sloboda a solidarita (SaS). Sulík tak učinil v reakci na aktuální oznámení premiéra a člena vedení nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Eduarda Hegera, že šéf OĽaNO a ministr financí Igor Matovič vyhoví dřívějšímu ultimátu SaS a odejde z vlády, pokud tak učiní také Sulík a pokud bude schválena pomoc obyvatelům a další opatření. Většinu z nich SaS dosud blokovala.

Ministři za slovenskou stranu Sloboda a solidarita (SaS) ve středu podají demisi, oznámil šéf SaS a ministr hospodářství Richard Sulík. Tento krok v době trvající vládní krize zdůvodnil tím, že nebyl splněn požadavek SaS, aby kabinet opustil ministr financí a šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič. Premiér a člen vedení OĽaNO Eduard Heger v reakci uvedl, že hodlá do posledního okamžiku usilovat o zachování čtyřčlenné koalice; připustil ale i přípravu alternativního řešení.

Slovenské vládní koalici zbývá měsíc do možného rozpadu. Zatím nevyřešila spor kolem ministra financí Igora Matoviče. Jeho demisi kvůli vzájemným sporům žádá strana Sloboda a Solidarita (SaS), jeden z koaličních členů, jinak chce kabinet sama opustit. Matovičově straně dala čas do začátku září. Zbytek koalice chce spolupráci čtyř partají zachovat.

Příslušníci britských speciálních jednotek SAS se v Afghánistánu podíleli na podezřelých zabitích. Týmy SAS údajně zabíjely neozbrojené zajatce a falšovaly důkazy v hlášeních nadřízeným, konkrétně například umístěním zbraně k tělu zabitého na místě provedené akce, aby to vypadalo, že oběť byla ozbrojená. Podle investigace BBC, o níž stanice informovala v úterý na webu, britské jednotky takto údajně za půl roku zabily 54 osob.

Mnohé evropské restaurace, bary a hotely se potýkají s nedostatkem pracovníků. Kvůli covidové pandemii přišli o místo a nyní v cestovním ruchu chybí. Například ve Španělsku postrádá pohostinství 200 tisíc lidí. V sousedním Portugalsku patnáct tisíc.

Slovenskou vládní koalicí hýbou neshody ohledně učitelských platů. Slovenský ministr financí Igor Matovič (OĽaNO) je pro jejich růst, podmiňuje ho ale zvyšováním daní. Ministr hospodářství Richard Sulík (SaS) namítá, že jeho strana vyšší daně už dříve vetovala a že koaliční partneři tento postoj respektovali. Učitelé a další zaměstnanci škol si připadají jako rukojmí vládního sporu a ve středu v Bratislavě demonstrovali za výraznější zvýšení školských platů.

Slovenský parlament schválil zvýšení přídavků na děti i odpočitatelné položky z daní pro rodiče a nový příspěvek na kroužky dětí. Opatření přijdou na více než miliardu eur (24,6 miliardy korun) ročně. Balíček kritizovali ekonomové, jedna z vládních stran i samospráva, která kvůli němu přijde o peníze.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyzvala premiéra Igora Matoviče (OLaNO) k demisi v zájmu rekonstrukce vlády. Odchod Matoviče požadují i dvě ze čtyř vládních stran. Slovenská vláda se kvůli krizi v koalici postupně rozpadá. Prezidentka v úterý přijala demisi vicepremiéra a ministra hospodářství Richarda Sulíka (Sloboda a Solidarita). Demisi podala i ministryně spravedlnosti Mária Kolíková (Za ľudí), dříve tak učinili již tři ministři.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík ohlásil v nynější vládní krizi demisi. Je šéfem koaliční strany Sloboda a Solidarita (SaS), která vybídla premiéra k demisi.

Ohlášená demise slovenského ministra zdravotnictví Marka Krajčího neurovnala krizi ve čtyřčlenné vládní koalici. Předseda menší vládní strany Sloboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík nařkl premiéra a šéfa nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče z porušení dohody, která měla přispět k obnově řádného fungování koalice.