Istanbulská úmluva

Koaliční lídři v úterý na pravidelném zasedání takzvané K5 probírali opatření na pomoc zemědělcům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhuje například slevu na sociální pojištění či zrušení zdanění dotací. K tomu jsou však skeptičtí zejména Piráti. Podle nich osvobození zemědělských dotací od daní povede k posílení velkých firem na úkor malých.

Senátoři odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy. Dokument Rady Evropy proti násilí na ženách a domácímu násilí tak Česko do svého právního řádu nepřijalo ani osm let poté, co jej podepsalo. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) to označil za zklamání. Členka ústavně-právního výboru horní komory Daniela Kovářová (nestr.) prohlásila, že senátoři hlasující pro ratifikaci úmluvy se nechali „nalákat na vějičku názvu“. Podle ní v dokumentu nejde pouze o násilí na ženách.

Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. Pro server Blesk.cz uvedl, že někteří koaliční partneři na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer úmluvu neschválil, k přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, ODS byla rozdělena. Podle předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horské (nestr.) úmluva nevnáší klín mezi muže a ženu, ale říká, co by se mělo dělat v případě násilí páchaného na ženách. Senátorka za Piráty Adéla Šípová podotkla, že neschválení úmluvy je špatným signálem nejen pro oběti. Mezi odpůrci byl například místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK), podle něhož je problematické zavedení pojmu gender.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

Romové v Česku stále čelí diskriminaci prakticky ve všech oblastech života, stojí ve zprávě komisařky Rady Evropy pro lidská práva. Pochvalu si Česko vysloužilo za památník v Letech u Písku, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Komisařka, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také české úsilí v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Vyzvala ke změně definice znásilnění nebo reformu v právech sexuálních menšin.

Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (takzvané Istanbulské úmluvy) nedokázali prosadit, aby senátní ústavní komise doporučila ratifikaci tohoto dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci úmluvy, většina před rozhodováním opustila jednací místnost. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Do návrhu programu schůze 18. října organizační výbor horní parlamentní komory úmluvu nezařadil.

Vláda souhlasila s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Dokument o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí posílá k rozhodnutí sněmovně. O schválení informovalo na Twitteru vládní hnutí STAN, podle něj kabinet ratifikaci doporučil. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková doplnila, že kabinet úmluvu „schválil k ratifikaci“.

Členské státy Evropské unie odsouhlasily připojení k Istanbulské úmluvě, která zavádí zákonná pravidla pro ochranu žen před různými formami násilí. Česko patří k menšině zemí, které úmluvu dosud neratifikovaly. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci EU.

Istanbulskou úmluvu by vláda mohla projednat ve středu. Dokument odsuzuje násilí vůči ženám, sexuální obtěžování nebo nucené sňatky. Pro ratifikaci se vyslovil prezident Petr Pavel. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) by kabinet měl dohodu schválit a poslat do parlamentu. Při jednání Evropské unie o smlouvě se ale český zástupce zdrží.

Vláda odsouhlasila zákon o státním zastupitelství ve verzi se sedmiletým funkčním obdobím vedoucích státních zástupců. Novela také ztěžuje odvolání nejvyššího státního zástupce vládou a stanoví nová kritéria pro vedoucí státní zástupce. Zákon předpokládá, že budou mít také praxi na pozici veřejných žalobců.

Prezident Petr Pavel nevidí důvod, proč by Česko nemělo ratifikovat Istanbulskou úmluvu Rady Evropy. Úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí podepsalo Česko v roce 2016, ratifikaci dokumentu ale minulé vlády několikrát odložily.

Překážkou pro stíhání a trestání pachatelů sexuálního násilí je zejména krátká promlčecí doba. Shodli se na tom ministr školství a někdejší děkan plzeňské právnické fakulty Vladimír Balaš (STAN) a advokátka z organizace proFem Veronika Ježková. V Událostech, komentářích diskutovali o problematice trestání sexuálního násilí v den, kdy začal soud s bývalým poslancem, který je z takových činů obžalován. Předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová Trlicová má ovšem problém se zvažovanými změnami legislativy, která by redefinovala pojem znásilnění. Domnívá se, že nebude autorita, která by určila, kdo má pravdu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požádal o odklad projednání Istanbulské úmluvy do konce ledna 2023, napsal Deník N. Odklad projednání úmluvy odsuzující mimo jiné domácí násilí a sexuální obtěžování, kterou Česko před lety podepsalo, ale stále neratifikovalo, vysvětluje potřebou politických debat. Podle deníku má současná vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) k úmluvě spíše vlažný postoj. Fiala serveru na dotaz, zdali on sám je pro ratifikaci dokumentu, či nikoli, neodpověděl.

Poslanci a poslankyně ve středu na druhé mimořádné schůzi řešili sexuální násilí. Poslankyně Barbora Kořanová v úvodu navrhla změnit definici znásilnění v českých zákonech tak, aby bylo jasné, že se o něj jedná i v případech, kdy oběť není schopná vyjádřit nesouhlas. Několik zákonodárkyň a zákonodárců poté mluvilo i o Istanbulské úmluvě, kterou Česká republika podepsala v roce 2016, ale dosud ji neratifikovala. Ta měla právě oběti domácího a sexuálního násilí chránit.

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Tisíce žen se v centru Kyjeva zúčastnily pochodu za práva žen, uspořádaného na Mezinárodní den žen. Cílem bylo upozornit veřejnost na domácí násilí, prudce rostoucí v době platných omezení proti šíření nákazy koronavirem. V Polsku při té příležitosti znovu demonstrovali odpůrci přísnějšího potratového zákona, který téměř znemožňuje přerušení těhotenství. Ve Francii pak nejrůznější sdružení opakovaně upozorňují na to, že ženy zůstávají v mnoha ohledech diskriminované.