Alexej Kelin

V Rusku v neděli po třech dnech hlasování skončily prezidentské „volby“, které byly podle české diplomacie nedemokratické a netransparentní. Podle historika Alexeje Kelina vládci Kremlu nejde ani tak o výsledek „voleb“, ale o to, aby lidi udržel v permanentním strachu. Výsledek hlasování je podle něj jen číslo, „které mu snaživí poskoci připraví“. Rusista Jan Machonin ve speciálním vysílání ČT24 poznamenal, že odpůrci Putinova režimu budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.

Když se v Rusku dostal k moci Vladimir Putin, byla to naděje, protože dokonale předstíral, že mu jde o vytvoření demokratického státu, uvedl v pořadu Interview ČT24 historik a publicista Alexej Kelin. Za více než dvacet let pak v Rusku vybudoval systém, i za pomoci naivního Západu, v němž se opevnil a kde platí jen síla a násilí, podotýká historik. Kelin v pořadu také hovořil o ruské propagandě a nedostatečné reakci západních zemí na ni.

Podle senátora Pavla Fischera (nestr.) je třeba občanům sdělit, že zima možná přinese další vlnu uprchlíků z Ukrajiny, kteří utíkají ze země kvůli Ruskem zničené infrastruktuře. Historik a publicista Alexej Kelin si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin ani po ústupu z Chersonu nemůže odstoupit z funkce, protože by skončil před tribunálem. Fischer a Kelin byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce.

Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.

Politika Západu vůči Rusku by se měla změnit, myslí si historik a bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin i analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Petrohradu Vladimír Votápek (Piráti). Považují za důležité se režimu Vladimira Putina postavit a nikoliv se jen bránit. Oba nakonec doufají, že i přes velké ztráty Ukrajina ve válce zvítězí. Kelin a Votápek byli hosty Otázek Václava Moravce.

Ke změně režimu v Rusku může dojít jen pod vlivem tvrdého ekonomického propadu země či velkých proher na bojišti, uvedl v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. Ani pád ruského prezidenta Vladimira Putina by současný ruský systém nezměnil, na to je potřeba nejméně jedna generace, soudí historik a kozácký ataman Alexej Kelin.

Historik a bývalý člen rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin s odkazem na svého přítele (a také historika) Andreje Zubova řekl, že změna v Rusku by mohla nastat už v řádu týdnů, protože část ruských boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM).

Ruský prezident Vladimir Putin chce mít Ukrajinu pod kontrolou, protože kdyby se jí podařilo zbavit problémů s korupcí či oligarchy a začala by prosperovat, mohlo by to ohrozit jeho pozici. V Interview ČT24 to uvedl historik Alexej Kelin. Protiruské sankce podle něj budou mít minimální efekt. Problém vidí v tom, že Putin je vždy o krok napřed a Západ se jen brání. Nadějí by podle něj mohlo být ekonomické pozvednutí Ukrajiny, ale to by jí musela Evropa výrazněji pomoct.

Alexej Nikolajevič Kelin se narodil uprostřed druhé světové války v Československu. Jeho otec byl ale ruský emigrant. Donský kozák a student medicíny utekl ze sovětského Ruska v roce 1921 a díky Masarykově záchranné akci medicínu dostudoval v Praze. Rodina to neměla kvůli svému původu jednoduché. Perzekuci a problémům musela čelit na konci druhé světové války, i za totalitního režimu, který následoval.