René Neděla

Česko je podle ministerstva průmyslu a obchodu nezávislé na ruském plynu. Statistický úřad přesto tvrdí, že podíl dovozu této suroviny z Ruska výrazně stoupl. Do tuzemska totiž proudí i plyn ze Slovenska, který z Ruska pocházet může.

V příštích letech se sníží kapacita v zásobnících na zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou má Česká republika pronajatou. Zásobník v Nizozemsku nahradí nedávno dojednaný pronájem místa v terminálu v Německu jen částečně, vláda se proto zřejmě poohlédne po náhradě zbytku. Z ČEZu ovšem zní, že by se Česko v budoucnu mohlo bez části nynější kapacity obejít, podobně smýšlí i opoziční politici.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčen, že aktuální zákaz dovozu ruských ropných produktů tamní režim zasáhne. Náměstek pro řízení sekce energetiky z ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla připomněl výjimku pro nákup těchto surovin. Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák vidí v embarzích vhodný nástroj pro silovou debatu s Ruskem. Tři muži byli hosty Událostí, komentářů.

V probíhající topné sezoně se v Česku snížila spotřeba plynu o 850 milionů metrů krychlových plynu ve srovnání s minulým rokem. Již tedy dosáhlo patnáctiprocentní úspory stanovené Evropskou unií členským státům, oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zásoby plynu jsou v současné době proti loňsku dvojnásobné, což přispívá k poklesu cen energií na trhu. Podle analytiků k úspoře přispěly naopak vysoké ceny plynu, ale i teplé počasí.

V připomínkovém řízení je návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který zastropuje ceny energií v příštím roce i velkým firmám. Stát kvůli tomu podle odhadu resortu zaplatí dalších 40 miliard korun. Návrh se pokusí firmy přimět k úsporám – pokud jich nedosáhnou, bude se cenový strop týkat pouze části jejich spotřeby. Firmy to vesměs vítají, i když některé se obávají, že zastropovat ceny jen na příští rok nebude dost.

Začalo platit opatření Evropské unie o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Členské státy musí v těchto obdobích snížit spotřebu elektřiny alespoň o pět procent a Energetický regulační úřad kvůli tomu už stanovil časové úseky. V rámci pracovních dnů jde hned o tři hodinová pásma. O víkendech a svátcích pak o dobu od jedenácti do dvanácti hodin.

Zástupci unijních zemí v tomto týdnu podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Zastropování ceny plynu ale podmínili splněním několika podmínek. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje závěry summitu za úspěch, od české opozice ale zní kritika a rozpačitý je i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. O výsledcích jednání lídrů EU diskutovali hosté v pořadu Události, komentáře.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v čele s ministrem Jozefem Síkelou (za STAN) a předsedou Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislavem Trávníčkem potvrdili, že resort prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům adekvátní zálohy.

Cena emisní povolenky v Evropské unii poprvé vystoupila nad 55 eur za tunu oxidu uhličitého, v přepočtu přes 1400 korun. V Česku to znamená dodatečné náklady hlavně pro teplárny, které se snaží přejít od uhlí k jiným technologiím. Pomoci by mohla novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Ta se ale ve sněmovně zadrhla.

Od pondělí se mění energetické štítky na některých domácích spotřebičích, jako jsou třeba pračky nebo televize. Revize značení přišla po více než deseti letech, a to kvůli větší přehlednosti pro spotřebitele. Energetická náročnost domácí elektroniky se také bude posuzovat podle jiných parametrů.