SPOLU

O křesla jednadvaceti českých europoslanců letos podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) usiluje 675 kandidátů. Je to méně než při minulých volbách do Evropského parlamentu před pěti lety, kdy kandidovalo o devět uskupení více než nyní. Letos ale kandiduje téměř dvojnásobek koalic. Úřad přehledy adeptů, pro které budou Češi hlasovat 7. a 8. června, zveřejnil na volebním webu.

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by získala čtrnáct procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a STAN se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora politických uskupení, která nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu. Vyplývá to z volebního modelu, který na svém webu zveřejnila agentura Median. Ochota zúčastnit se voleb proti únorovému průzkumu mírně vzrostla na 62,5 procenta.

ODS nepočítá s tím, že by po příštích sněmovních volbách v roce 2025 vytvořila vládní koalici s ANO, řekl ministr financí a první místopředseda strany Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj bude ODS příští rok usilovat o volební vítězství s cílem získat pozici premiéra a být nejsilnější vládní stranou. Strana dle Stanjury musí mobilizovat ty, kteří se momentálně deklarují jako nevoliči.

V březnovém volebním modelu agentury Kantar se hnutí ANO vrátilo na lednovou úroveň, když ztratilo několik procentních bodů. Únorový nárůst preferencí, kdy podle průzkumu dosahovalo na téměř dvojnásobek zisku koalice SPOLU, se tak nepotvrdil. Naopak SPOLU si v aktuálním modelu připsalo lepší výsledek, respektive ODS a KDU-ČSL vykázaly vyšší preference. Polepšili by si také Piráti. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Pavel Bělobrádek přivedl před jedenácti lety lidovce zpět do Poslanecké sněmovny, odkud v předchozích volbách vypadli. Nyní jim ovšem volební modely přičítají jen kolem dvou až tří procent, což by znamenalo, že by v případných volbách ze sněmovny vypadli podruhé. Bělobrádek je nicméně přesvědčen, že je to hlavně otázka vysvětlování, propagace dosažených úspěchů, ale i toho, že nynější předseda KDU-ČSL Marian Jurečka na sebe ve vládě bral představování více nepopulárních věcí, než bylo třeba. Naopak si Bělobrádek – na rozdíl třeba od dalšího lidoveckého expředsedy Jiřího Čunka – nemyslí, že by bylo pro stranu škodlivé hlavně to, s jakými stranami spolupracuje ve vládní koalici. Pavel Bělobrádek byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Ve Frýdku-Místku se rozpadla koalice hnutí Naše Město F-M a hnutí ANO, která ve 44členném zastupitelstvu měla převahu 24 hlasů. Z rady města byli odvoláni zástupci hnutí ANO. Návrh na změnu ve vedení města podal primátor Petr Korč (Naše Město F-M). Naše Město F-M, které v roce 2022 vyhrálo komunální volby, se spojilo s uskupením SPOLU, dohromady ale mají 18 hlasů, tedy o čtyři méně, než je nadpoloviční většina. Ve městě tak vznikla menšinová vláda. Opozice kritizovala, že se koalice bude muset opřít o hlasy SPD.

Únorový volební model agentury Kantar ukazuje na další posílení dlouhodobě prvního hnutí ANO. Jeho náskok je v průzkumu patrný jak vedle druhé ODS, tak i případné koalice SPOLU. Oproti ní by dosáhlo na takřka dvojnásobný zisk. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Nejsilnější ze stran nynější vládní koalice by podle lednového volebního modelu agentury Median nebyla ODS jako v minulých měsících, nýbrž Piráti se ziskem 13 procent. Občanským demokratům agentura přisoudila 12 procent. Nic se však oproti minulosti nezměnilo na tom, že v čele je opoziční ANO. Proti modelu z prosince mu ale klesla podpora z 35 na 31,5 procenta.

Práci českého prezidenta lidé hodnotí lépe než před rokem. Petr Pavel, který je v prezidentském úřadě od loňského března, od nich dostal průměrnou známku 3,1, zatímco jeho předchůdce Miloš Zeman měl na konci svého funkčního období průměrnou čtyřku. Premiér, vláda či parlament si od minulého roku pohoršili, v průměru obdrželi čtyřku. Veřejnost je kritičtější i k politickému vývoji v zemi. Vyplynulo to z lednového průzkumu agentury STEM.

Bývalý premiér Andrej Babiš obhájil pozici předsedy opozičního ANO, které vede nepřetržitě od založení v roce 2012. V rozhovoru pro ČT označil za současný hlavní cíl vítězství v příštích sněmovních volbách. Nevyloučil přitom, že by znovu usiloval o post premiéra. Chce také přesvědčit příznivce svého hnutí, aby víc než dříve přišli k červnovým volbám do Evropského parlamentu.

V Karlových Varech specialisté zpevňují další skálu. Těsně u lázeňského centra statik zjistil několik uvolněných kusů, u kterých hrozilo, že se zřítí. Zvětralé skalní masivy město řeší dlouhodobě. Do jejich zabezpečení magistrát každoročně investuje až patnáct milionů korun.

Moravskoslezské krajské město si letos sérií akcí připomene sto let od vzniku takzvané Velké Ostravy. Oslavy výročí vyvrcholí v červnu u příležitosti Muzejní noci. V plánu je kromě výstav a komentovaných prohlídek také dobový kabaret či výtvarné dílny. Náklady na připomínku jubilea budou kolem dvou milionů korun, oznámil ve čtvrtek primátor Jan Dohnal (SPOLU).

Pražští zastupitelé ve čtvrtek po několikahodinové diskuzi schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy zhruba 105,8 miliardy a výdaji 109,42 miliardy korun, což je na příjmové i výdajové stránce meziroční zvýšení. Rozdíl příjmů a výdajů vyrovnají peníze z vlastních zdrojů z minulých let. Na investice je vyčleněno asi 21,32 miliardy korun, což je oproti letošnímu rozpočtu o 1,12 miliardy víc.

Listopadový volební model agentury Kantar potvrzuje převahu hnutí ANO, které na prvním místě ještě posílilo, zatímco ODS si na druhém místě pohoršila. Rozdíl mezi nimi přesahuje dvacet procentních bodů. Podle výzkumu se na propadu ODS v listopadu podepsalo schvalování konsolidačního balíčku či stávky. Tyto události se navíc zřejmě projevují na nízkém výsledku spokojenosti s politickou situací. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Vláda chystá úspory na provozu státu, zruší přes 2600 úřednických míst, příští rok díky tomu ušetří skoro tři sta milionů korun. Celkem počet pozic klesne o tři a půl procenta, výdaje na platy ale jen zhruba o procento. Většinu míst, přes 1800, škrtne ve svém resortu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Koalice SPOLU před volbami slibovala snížit počet úřednických míst o třináct procent. Zatím vláda zrušila zhruba třetinu z toho.

Česko by mělo tlačit na to, aby EU důsledně hlídala své hranice, zrychlila azylový proces a deportovala neúspěšné uchazeče, shodli se Veronika Vrecionová (ODS), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Tomáš Helebrant (ANO) v Událostech, komentářích. Spíš než na péči o příchozí by se soustředili na prevenci.

Volby do sněmovny by v říjnu vyhrálo ANO se ziskem 35 procent hlasů. Proti zářijovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. Druhá ODS by získala 13,5 procenta a třetí by skončilo SPD s 10,5 procenta. ODS si polepšila o půl procentního bodu a SPD o procentní bod. SPD oproti září předstihlo Piráty, kteří 2,5 procentního bodu ztratili, v říjnu by získali devět procent hlasů. Do sněmovny by se dostaly ještě STAN a TOP 09 se šesti procenty. Vyplývá to z říjnového volebního modelu, který zveřejnila agentura Median.

V říjnovém volebním modelu agentury Kantar obhájilo hnutí ANO první pozici, byť vykázalo mírný pokles. Naopak lepšího výsledku než před měsícem dosáhla v modelu ODS na druhém místě a polepšili si také Piráti a SPD. Celkem by se do sněmovny dostalo pět subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Piráti budou v příštích sněmovních volbách, které se uskuteční za dva roky, kandidovat samostatně. Koalici se Starosty a nezávislými (STAN), kterou pro minulé volby utvořili, opakovat nebudou, řekl v rozhovoru pro Novinky.cz předseda Pirátů Ivan Bartoš. Předseda STAN Vít Rakušan napsal, že vůle k předvolební koalici na celostátní úrovni není ani v jedné ze stran, nevylučuje to ale pokračování v současné dobré spolupráci ve vládě. Odděleně budou Piráti a STAN kandidovat i v příštím roce ve volbách do Evropského parlamentu.

Volby do sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. Proti červencovému průzkumu si o jeden procentní bod polepšilo. S odstupem následují ODS a Piráti, oběma stranám podpora klesla. Občanské demokraty by volilo 13 procent lidí, Piráty 11,5 procenta lidí. Do dolní komory by se dostaly ještě SPD, STAN a TOP 09. Strany současné vládní koalice mají podporu 40,5 procenta voličů, v dolní komoře by tak hypoteticky měly 91 křesel. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Median.

Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Lídři stran to oznámili na páteční tiskové konferenci v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.