Sputnik

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Policie odložila případ výroků bývalého poslance a senátora Jiřího Vyvadila. Na dotaz České televize to uvedla mluvčí pražské policie Violeta Siřišťová. Muž v dubnu uvedl, že podle něj za masakrem v ukrajinském městě Buča stojí samotní Ukrajinci. Na Vyvadilův výrok upozornilo i ministerstvo vnitra ve své analýze kremelských dezinformací o Buče. Podle policie se Vyvadil nedopustil protiprávního jednání.

Evropská unie zmrazí aktiva ruské centrální banky, vykáže vlivné ruské banky z mezinárodního platebního systému SWIFT a uzavře nebe pro jakékoliv ruské letadlo. V neděli to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a potvrdilo večerní zasedání unijních ministrů zahraničí. Sankce zamíří i na Bělorusko jako režim „kolaborující“ na ruské agresi vůči Ukrajině. Sedmadvacítka dá navíc 450 milionů eur na vyzbrojení Ukrajiny. Von der Leyenová také v neděli v rozhovoru sdělila, že Ukrajina patří do Evropské unie a blok by si přál, aby se časem stala jeho součástí.

Policie nezahájí trestní řízení proti autorům reportáže Seznam Zpráv, která se týkala cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Informaci, kterou v pátek server zveřejnil,  potvrdil ČTK mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Uvedl, že policie trestní oznámení šéfa resortu vrnitra v demisi takzvaně uložila. Hamáček se k věci zatím nevyjádřil.

Očkování proti koronaviru na Slovensku vázne. Země je hluboko pod unijním průměrem, alespoň první dávkou je naočkováno zhruba čtyřicet procent populace, v EU je to průměrně 56 procent. Denně Slováci naočkují okolo jedenáct tisíc lidí, Česká republika, která je zhruba dvojnásobně velká, má s 83 tisíci naočkovaných denně sedminásobné hodnoty. Příčin malého zájmu o očkování je na Slovensku více. Stojí za ním vzdálenost mezi očkovacími místy, fiasko s vakcínou Sputnik V, rozdělenost politické scény nebo dezinformace.

Maďarsko zrušilo téměř kompletně uzávěru hranic, kterou zavedlo v září loňského roku kvůli pandemii covidu-19. Vstupovat do něj lze nyní bez omezení a zvláštních požadavků po pozemní hranici ze všech sousedních států kromě Ukrajiny. Slovensko mezitím oznámilo, že kvůli malému zájmu prodá a daruje velkou většinu z 200 tisíc dovezených dávek ruské vakcíny Sputnik V.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) s pardubickým hejtmanem Martinem Netolickým (ČSSD) mluvil o získání milionu vakcín Sputnik V z Ruska. Ten poté, co rozhovor přiznal, skončil v dozorčí radě České pošty. Člověk má mluvit pravdu, neudělal jsem nic špatně, prohlásil Netolický v Interview ČT24.

Ruské ministerstvo zdravotnictví zaregistrovalo vakcínu Sputnik Light proti covidu-19, která se podává v jedné dávce. Ruský fond přímých investic (RDIF), který o tom informoval, uvedl, že očkovací látka má účinnost 79,4 procenta a při jejím podání nebyly zaznamenány vážné vedlejší účinky. Třetí fáze klinických testů s účastí 7000 lidí ale ještě není u konce, vyplývá ze zveřejněného prohlášení.

Říkají si bojovníci proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu. Bohumil Kartous patří mezi České elfy, kteří aktivně vyhledávají, analyzují a uvádějí na pravou míru dezinformace, které působí na českou veřejnost. Teď jsou to především zprávy týkající se výbuchu ve Vrběticích a česko-ruského konfliktu. O tom, jak tyto dezinformace číst a co může následovat, mluvil Kartous s pořadem Newsroom ČT24.

Před šedesáti lety Sověti dobyli „pobřeží vesmíru“. Kosmický let Jurije Gagarina vyvolal v SSSR a na území pod jeho vlivem nadšení, na opačné straně železné opony šok a zděšení. Vesmírné závody mezi Sovětským svazem a USA odstartovaly už v polovině padesátých let minulého století a skončily společným experimentem v letech sedmdesátých.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) o víkendu obhájil místo předsedy ČSSD a v důsledku toho se stal od pondělí také pověřeným vedení ministerstva zahraničí místo svého protikandidáta Tomáše Petříčka (ČSSD). Kdyby ho Petříček ve volbě předsedy porazil, odstoupil by ale z ministerské pozice naopak Hamáček, řekl v Interview ČT24.

První let člověka do vesmíru byl 12. dubna 1961 triumfem sovětské technologie. Vývoj a výroba kosmické lodi Vostok (rusky východ) spojily to nejlepší z mnoha oborů – výsledkem byl robustní stroj, který předběhl svou dobu.

Před šesti desítkami let se člověk vydal poprvé do vesmíru. Jurij Gagarin provedl historický let 12. dubna 1961. Československá televize tehdy čin popsala jako „největší svátek v dějinách lidstva“. Sovětský kosmonaut se dostal na titulní stránky světových deníků, do éteru rozhlasových stanic i na obrazovky televizí.

Slovensko podle Ruska porušilo kontrakt na dodávku očkovacích látek. To tak podle Reuters požádalo slovenskou vládu, aby zásilku vakcín Sputnik V vrátila. Slovenský státní ústav pro kontrolu léčiv (slovenský SÚKL) v reakci označil tvrzení Ruského fondu přímých investic (RDIF) za zavádějící, protože laboratoře EU kontrolují kvalitu vakcín, jež byly registrovány v Unii, což Sputnik není. Dříve slovenský SÚKL oznámil, že jednotlivé šarže ruské vakcíny patrně nemají stejné vlastnosti. Potvrdil také informace, že dodávka se liší od látek použitých v testech a studiích, jež publikoval odborný časopis Lancet.

Itálie zablokovala vývoz 250 tisíc dávek vakcíny od firmy AstraZeneca do Austrálie. Je to poprvé, co některý ze států Evropské unie využil nová pravidla, podle nichž lze omezit export od výrobců, kteří nedodržují nasmlouvané množství dodávek. Polsko oznámilo, že na rozdíl od Slovenska o ruskou vakcínu nestojí. Izrael, Rakousko a Dánsko si chtějí očkovací látky vyvíjet samy.

Prezident České republiky Miloš Zeman řekl, že uzávěra průmyslu by byla riskantní. Nebránil by se jí, ale jen když selžou stávající opatření. Řekl to v televizi CNN Prima News. Prezident se vyjádřil i k ministru zdravotnictví Janu Blatnému (za ANO) –⁠ ten je prý vyhořelý, a pokud mu premiér Andrej Babiš (ANO) nějaký návrh změn ve vládě předloží, bez váhání mu vyhoví. Babiš ale reagoval, že odvolání není na stole. Zeman také zvažuje, že by se Roman Prymula mohl stát jeho neplaceným poradcem.