Dělostřelectvo

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un v pondělí dohlížel na cvičení dělostřeleckých jednotek na západě země. Podle severokorejské státní tiskové agentury KCNA jsou „nově vybavené supervelkými“ odpalovacími zařízeními. Odehrálo se v době návštěvy Jižní Koreje americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem.

Belgický premiér Alexander De Croo oznámil, že jeho země vyčlení 200 milionů eur (asi 216 milionů dolarů) na iniciativu vedenou Českou republikou na nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Munice má pocházet ze zemí mimo EU. Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí uvedl, že iniciativu mu přislíbilo podpořit patnáct unijních zemí.

Ukrajinská námořní pěchota dosáhla důležitého válečného cíle. Překročila řeku Dněpr a vytvořila předmostí. Podle mluvčího Ukrajinské dobrovolnické armády Jih Serhije Bratčuka obsadili vojáci okupované země několik předmostí, která se jim daří držet bez ohledu na palebný tlak ze strany nepřítele, jenž používá všechny typy zbraní včetně letectva.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Zbrojní skupina CSG patří mezi nejvýznamnější české výrobce armádní techniky. Mimo jiné i díky dodávkám zbraní na Ukrajinu má za sebou koncern patřící miliardáři Michalu Strnadovi rekordní rok. Na Slovensku teď ale čelí podezření z průmyslové špionáže, které se týká nové samohybné houfnice. Ta se prý až nápadně podobá konkurenční slovenské zbrani. Spor svými výroky rozvířil velitel slovenského dělostřelectva. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Ondřej Stratilík.

Zásadní moment války na Ukrajině se po měsících příprav přibližuje. Jak bude na ukrajinskou protiofenzivu připravena ruská okupační armáda? Někteří západní vojenští analytici upozorňují, že se v mnohém změnila od počátku zpackané invaze. Ze svých těžkých ztrát se učí a zároveň vybudovala – jak odhalují satelitní snímky – na ukrajinském území nejrůznější obranné pozice.

Ukrajina se dál připravuje na svou dlouho očekávanou protiofenzivu. Roli by v ní mohly sehrát i samohybné houfnice české výroby. O nich v oblasti Avdijivky natáčela zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu, které se při obraně proti ruské agresi nedostává zejména dělostřeleckého střeliva. Unie má na základě dohody uvolnit dvě miliardy eur (48 miliard korun) na nákupy munice a do roka dodat Kyjevu milion dělostřeleckých granátů. Podle Evropské obranné agentury se do společných nákupů předběžně přihlásilo 17 zemí včetně Česka. Také USA ve stejný den oznámily další balík vojenského vybavení pro Ukrajinu, tentokrát v hodnotě 350 milionů dolarů (skoro osm miliard korun).

Švédsko oznámilo, že se dohodlo s Velkou Británií na prodeji 14 kusů svého dělostřeleckého systému Archer. Londýnu nákup umožní darovat Ukrajině několik desítek starších samohybných houfnic AS90. Osm systémů Archer poputuje ze Švédska také přímo na Ruskem napadenou Ukrajinu, informovala agentura AFP s odvoláním na vládu ve Stockholmu.

Ukrajinskou armádu trápí stav vojenské dělostřelecké techniky z dob Sovětského svazu. Zbraně postupně docházejí, mají vysokou poruchovost a často chybějí náhradní díly. Na opravy musejí vojáci čekat i dlouhé týdny. Ukrajinci věří, že se situace zlepší s dodávkami modernějších zbraní ze Západu.

Ruská armáda přešla před několika lety na takzvaná praporní úkolová uskupení (BTG). Zkušenosti z doby před loňskou obnovenou invazí na Ukrajinu naznačovaly, že si tyto jednotky vedou velmi dobře. Ale nové zprávy z Ukrajiny ukazují, že nyní narazily – a Rusko se je pokouší nahradit jinými útvary.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Bachmut sice odolává ruským útokům, z východoukrajinského města se ale stalo jedno z hlavních dějišť listopadových bojů. Postup vojsk v Doněcké oblasti se v podstatě zastavil, dělostřelectvo na obou stranách zintenzivňuje ostřelování a ztráty jsou obrovské. Město, ve kterém před válkou žilo kolem sedmdesáti tisíc lidí, je nyní v troskách. Šance, že by vyčerpané ruské jednotky město dobyly, je podle expertů velmi malá.

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě už se nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Kyjev i doplnit vlastní arzenál.

Nedávno osvobozený Cherson v pátek – už druhý den v řadě – zasáhla smršť ruského ostřelování, v jehož důsledku zemřelo patnáct lidí a dalších pětatřicet utrpělo zranění. Podle agentury AP jde o výraznou eskalaci útoků od chvíle, kdy se Rusko nedávno po osmiměsíční okupaci z města stáhlo. Z důvodu útoků na město ukrajinské úřady evakuují pacienty z tamních nemocnic.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Pro ukrajinské obránce představuje klíčovou zbraň těžké dělostřelectvo. Zejména samohybné houfnice dodané ze Západu, ale i ty sovětské výroby dokážou rychle a účinně udeřit a ihned se skrýt před hrozícím protiúderem. Taktiku, která účinně vyvažuje ruskou přesilu, ale komplikují podzimní deště, které přinášejí záplavu bahna. Na frontové linii natáčel štáb stanice Svobodná Evropa.

Severní Korea podle jihokorejské armády odpálila 23 raket, včetně třech balistických střel krátkého doletu. Jedna dopadla blízko námořní hranice s Jižní Korejí. Stalo se to poté, co Pchjongjang v úterý vyhrožoval Soulu a Spojeným státům kvůli jejich nynějšímu několikadennímu vojenskému cvičení. Soul v reakci na poslední ze série severokorejských raketových testů vystřelil severně od společné námořní hranice tři rakety vzduch–země. KLDR kromě raket vypálila také přes sto dělostřeleckých střel. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol situaci označil za narušení území.

Poblíž Chersonu postupuje ukrajinská armáda i díky úsporné dělostřelecké taktice závisející na přesném zacílení ruských jednotek. Na bojišti poblíž strategického jihoukrajinského města natáčel zpravodaj David Miřejovský se štábem České televize.

Jak důležité je dělostřelectvo, to ukazuje průběh ruské agrese na Ukrajině. Moderní zbraně dodávané Západem pomáhají Ukrajincům tlačit ruskou armádu k ústupu. Před modernizací svého dělostřelectva stojí také česká armáda. Půlstoletí staré houfnice by měla nahradit francouzská samohybná děla. Podle původního plánu mělo Česko zaplatit za houfnice maximálně šest miliard korun, cena je však aktuálně mnohem vyšší a pravděpodobně ani není definitivní. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Ondřej Stratilík.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Dle CNN se podařilo dobýt čtyři okupované obce. Oblastní okupační správa nejdříve označila zprávy o zahájení ukrajinské akce za nepravdivé, večer však ruské ministerstvo obrany ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo.

Ukrajina neustále žádá partnery o dělostřeleckou munici, která je při současném způsobu vedení boje zásadní. Zatím jí nachází dost, aby dokázala ruský postup víceméně zadržovat. Skladové zásoby i výrobní kapacity jsou však omezené a může nastat chvíle, kdy už spotřebu nebude možné uspokojit. Ukrajinci totiž používají dominantně zbraně sovětské ráže 152 milimetrů, zatímco Západ standardizoval své hlavně na 155 milimetrech. Problémy s municí se ale nevyhýbají ani Rusku.