Řád Bílého lva

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Sokol a olympionik František Pecháček zahynul v Mauthausenu před rovnými 80 lety. Nacisté se i jeho smrtí mstili za smrt Reinharda Heydricha. Pecháček se jako vedoucí sokolské odbojové organizace podílel na pomoci vojákům, kteří Heydricha zlikvidovali, pomáhala jim také jeho manželka. Tu nacisté zavraždili již v roce 1943.

Sokolové našli v archivu unikátní barevný film, který zachycuje řadu osobností včetně Františka Pecháčka. Před týdnem získal in memoriam Řád bílého lva. Záběry vznikly během desátého všesokolského sletu v roce 1938, který se stal manifestem proti nastupujícímu nacismu. V odboji pak padlo mnoho hrdinů.

Za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky – s těmito slovy prezident propůjčil Pavlovi Rychetskému v sobotu Řád bílého lva. Petr Pavel vybral šest desítek osobností jako nositele státních vyznamenání u příležitosti 105. výročí vzniku Československa. Bývalý politik a soudce Rychetský hovořil v pořadu Interview ČT24 o tom, co pro něj toto ocenění znamená, ale také o zkouškách demokracie a výzvách pro Ústavní soud, kterému dvacet let předsedal.

Končící český prezident přijal na Pražském hradě rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena. Po společném jednání oba vyzdvihli dobré vztahy své osobní i svých zemí. Oba vnímají Van der Bellenovu návštěvu Prahy i jako rozloučení se Zemanem, který příští týden v prezidentské funkci končí. Oba prezidenti si při setkání navzájem udělili nejvyšší státní vyznamenání svých zemí. S rakouským prezidentem se setkal i Zemanův nástupce Petr Pavel. Do malostranské restaurace U Glaubiců, kde setkání vzbudilo velký zájem turistů, je doprovodily manželky Eva Pavlová a Doris Schmidauerová.

Před 45 lety, 2. března 1978, se tehdejší Československo stalo po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který díky spolupráci s tehdejším Sovětským svazem v rámci programu Interkosmos doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek, který se stal 87. člověkem ve vesmíru, během téměř osmidenního pobytu provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

„V životě děláme chyby všichni. To podstatné je, jak se k nim postavíme a co děláme dál,“ okomentoval svou komunistickou minulost kandidát na post hlavy státu, generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel, který byl hostem Interview ČT24. NATO by dle něho nemělo Ukrajině vojensky pomáhat, to by podle něj vedlo k zahájení války mezi Aliancí a Ruskem. Od české vlády Pavel v současné krizi očekává cílenější pomoc občanům. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Petrem Pavlem vedl Daniel Takáč.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva v pátek sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Igor Ocelka se narodil 17. července 1939, sedmnáct dnů poté, co jeho otec Josef odešel do zahraničního odboje. Později se stal velitelem pověstné 311. československé bombardovací perutě RAF. Otec se synem se nikdy neviděli, Josef v Británii zahynul. Matku poznal Igor až po válce, musela utéct před gestapem. Jako syn letce RAF to neměl jednoduché, nemohl studovat, s matkou, která žila v Londýně, se setkal jen několikrát.

Dnem, kdy převezmou osobnosti oceněné v letech 2020 a 2021 státními vyznamenáními své řády a medaile, bude 7. březen. Informaci, kterou přinesl web Seznam Zprávy, potvrdil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Předloni se ceremoniál 28. října nekonal kvůli epidemické situaci s tím, že prezident Miloš Zeman předá vyznamenání oceněným až další rok. Loni však byla hlava státu 28. října v nemocnici. Původně Hrad ohlásil, že náhradním termínem bude letošní 1. leden, ale potom ceremoniál znovu odložil s odkazem na pandemii.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Jiří Zenáhlík, který se ve čtvrtek dožívá sta let, pobyl přes jedenáct let v komunistických věznicích a uranových dolech, po propuštění jej režim tvrdě perzekvoval. Po revoluci získal hodnost plukovníka v záloze a v roce 2008 mu byl propůjčen Řád bílého lva první třídy. Při tom někteří historici zpochybnili Zenáhlíkovu činnost za druhé světové války, protože o ní chybí doklady. On sám tvrdí, že bojoval v řadách americké armády na západní frontě, připustil však, že důkazy pro to nemá.

Miloš Zeman se omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 a srbský národ požádal o odpuštění. Jako premiér tehdy českou účast v operaci schválil. Učinil tak po jednání s Aleksandarem Vučičem na Pražském hradě, kterému udělil nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva a dostal od něj Řád Srbské republiky. Řada politiků omluvu českého prezidenta uvítala, někteří ji ale označili za pokryteckou nebo za uznání vlastní chyby.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že nebude vetovat novelu volebního zákona a po schválení parlamentem ji podepíše. Serveru Blesk.cz také řekl, že nesouhlasí s korespondenční volbou, kterou zamýšlí do zákona vložit Senát. Označil ji za hloupost, zároveň ale naznačil, že by takovou změnu neblokoval. V rozhovoru hlava státu také zmínila záměr udělit zesnulému většinovému vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi in memoriam Řád bílého lva.

Před 110 lety se narodil 40. prezident Spojených států amerických Ronald Wilson Reagan. V mládí se proslavil jako hollywoodský herec, který se objevoval hlavně ve westernech. Do politiky vstoupil jako demokrat, později se stal členem Republikánské strany. Prezidentem USA byl zvolen v roce 1980. Byl známý i v sovětských satelitech, protože svým vyjednáváním s Michailem Gorbačovem přispěl k pádu železné opony. Zemřel v roce 2004 ve věku 93 let na zápal plic, kterým onemocněl v důsledku Alzheimerovy choroby.

Senát v souvislosti s epidemií koronaviru o měsíc prodloužil lhůtu pro nominace kandidátů na státní vyznamenání, nově je možné návrhy posílat až do 30. dubna. Horní komora o nominacích rozhodne nejpozději do konce srpna, vyznamenání pak budou předána při oslavě státního svátku 28. října. Prezident Miloš Zeman již plánuje ocenit Jaroslava Kuberu či Karla Gotta.