Saúdská Arábie

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Spojené státy předpokládají, že Írán zaútočí proti Izraeli v odvetě za bombardování íránského konzulátu v Damašku, ale ne v takovém rozsahu, aby zavlekl Washington do války na Blízkém východě, informovala agentura Reuters s odvoláním na vyjádření nejmenovaného amerického představitele. Jeruzalém očekává íránský úder v pátek nebo v sobotu, napsal server The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Česko bezvýhradně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez ohledu na humanitární škody, stojí v dopise českým představitelům. Zhruba osmdesát osobností v něm vyzvalo vládu i prezidenta k přehodnocení jejich postojů. Jeden ze signatářů, historik a spisovatel Petr Placák, popsal, že mu vadí například i přehlížení populistických kroků premiéra Benjamina Netanjahua. O výzvě, současné situaci na Blízkém východě i vyjednávání mezi Izraelem a Hamásem v pořadu Události, komentáře diskutovali také senátor a předseda zahraničního výboru Pavel Fischer (nestr.), komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland a analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček.

V Saúdské Arábii se koná 46. ročník závodu terénních vozidel Rallye Dakar. Účastníci letošního ročníku musí zdolat celkem 7891 kilometrů, začínalo se ve městě Úla, závěr je v Janbu u Rudého moře. Soutěž odstartovala 5. ledna prologem, který vyhrál jezdec Mattias Ekström. Závod potrvá do 19. ledna.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Spojené státy americké a Velká Británie v pátek v noci zahájily údery ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím jemenských povstalců hútíů na území Jemenu. Podporu k bojové akci poskytla i Austrálie, Bahrajn, Kanada a Nizozemsko, řekl americký prezident Joe Biden. Útoky potvrdil i britský premiér Rishi Sunak. V jemenské metropoli Saná se podle svědků ozvalo několik výbuchů, zasažena byla i další města. Cílem úderů je obnovit stabilitu v Rudém moři.

Dánskou nákladní loď v Rudém moři v sobotu večer zasáhla raketa vystřelená hútíjskými rebely z Jemenu. Dvě další rakety sestřelilo americké námořnictvo, uvedl Pentagon, podle něho šlo už o třiadvacátý takový útok od 19. listopadu. Američané později uvedli, že na dánskou loď v neděli ráno znova zaútočili povstalci ze čtyř malých plavidel, na což reagovala americká armáda, která tři z nich potopila.

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Norský tanker Strinda v Rudém moři zasáhla řízená střela, plavidlo začalo hořet, ale nikdo z posádky, kterou tvořilo 22 Indů, nebyl zraněn, uvedl vlastník tankeru. Raketu vypálili šíitští povstalci hútíové, kteří v sobotu slíbili útočit na všechny lodě zemí a společností, které spolupracují s Izraelem. Mluvčí rebelů v úterý prohlásil, že podobné akce budou pokračovat, dokud Izrael nepovolí dovoz potravin a zdravotnické pomoci do Pásma Gazy. Paříž v úterý odpoledne uvedla, že francouzská fregata FREMM Languedoc sestřelila dron, který norský tanker ohrožoval.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Během pouhého jediného roku se o třetinu snížil počet špičkových vědců, kteří jsou spojení s univerzitami v Saúdské Arábii. Stalo se to jen několik měsíců poté, co nezávislé investigace odhalily, že tato pracoviště lákají ke spolupráci vědecké celebrity. Velmi často za to dostávají finanční odměny, univerzitám díky tomu zase stoupá hodnocení.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Jemenští rebelové v Rudém moři unesli nákladní loď Galaxy Leader, kterou provozuje japonská dopravní společnost. Podle Hútíů ale celou flotilu spoluvlastní jeden z nejbohatších Izraelců Abraham Ulgar. Únosem reagovali na izraelskou invazi do Gazy. Navíc pohrozili, že zaútočí na každou loď, kterou provozuje (či vlastní) izraelská společnost nebo která pluje pod izraelskou vlajkou.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Společnost Nestlé ukončí po 58 letech výrobu rumových pralinek. Cukrovinka začala z výrobního pásu olomouckých čokoládoven Zora sjíždět v roce 1965. Rozhodnutí stáhnout rumové pralinky ze seznamu čokoládových výrobků vedení Nestlé zdůvodnilo klesající poptávkou po této čokoládové pochoutce, řekla mluvčí společnosti Nestlé Tereza Skrbková.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.

Izrael nařídil evakuaci obyvatel města Kirjat Šmona u libanonské hranice, kde v posledních dnech dochází k častým střetům mezi izraelskou armádou a ozbrojenci na libanonské straně. S odvoláním na izraelské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Reuters. Český resort zahraničí v pátek kvůli vzrůstajícímu napětí vyzval Čechy v Libanonu, aby urychleně opustili zemi.

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.

Spojené státy usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Americký ministr zahraničí Antony Blinken proto podnikl svou zatím největší diplomatickou misi po Blízkém východě od nástupu do funkce. Jednal se zástupci sedmi států a jeho mise zatím nekončí.

Rozhovory mezi Izraelem a Saúdskou Arábií o normalizaci vzájemných vztahů ustaly. S odvoláním na zdroje z Rijádu to uvedla agentura AFP. Saúdská Arábie o přerušení rozhovorů informovala také Spojené státy, jejichž ministr zahraničí Antony Blinken v zemi právě pobývá.

V souvislosti s teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael se nyní stále častěji objevují otázky týkající se zapojení Íránu. Informoval o tom například list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se útoku účastnily íránské revoluční gardy. Teherán to stále popírá, ačkoliv Hamásu otevřeně vyjadřuje podporu a experti míní, že bez něj by útok v takovém rozsahu možný nebyl. Pokud by se informace potvrdila, zvýšilo by se riziko širšího konfliktu na Blízkém východě. Izraelští představitelé už dali najevo, že pokud bude Teherán shledán odpovědným za smrt Izraelců, zasáhne Izrael proti íránskému vedení.