Karel Rožánek

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Dokumentární pořad, který sleduje proměny ruské společnosti od 90. let, má podle zpravodaje ČT Karla Rožánka ukázat, jak uvažují běžní lidé v Rusku a jaká je v zemi nálada před prezidentskými „volbami“. Snímek sleduje rodinu Kiprijanových, jejíž členové mají rozdílné názory na režim Vladimira Putina a válku na Ukrajině. Jejím symbolem, stejně jako pro mladou generaci, se stalo písmeno Z. Právě generace Z je podle sociologů vystupujících v dokumentu nejvíce apolitická. Po začátku války se velké části společnosti změnily důležité hodnoty, nastal posun k všedním věcem, rodině a soukromí a společnost se propadla do větší pasivity.

Rusové budou mít za čtvrt roku volby hlavy státu. Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák upozornil, že fakt, že současný vládce Kremlu Vladimir Putin oznámil opětovnou kandidaturu „mezi lampasáky v Kremlu“, ukazuje „brutálně militarizovanou podobu současného Ruska“. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je téměř jisté, že Putin volby vyhraje, k čemuž mu pomáhá i fakt, že je díky státním médiím denně v obývácích Rusů. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

V ruské Tverské oblasti ve středu večer havarovalo soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který při nehodě údajně zemřel. Na sociálních sítích se objevuje množství spekulací a konspiračních teorií, podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka je ale pravděpodobné, že Prigožin je skutečně po smrti. I vzhledem k tomu, že na palubě měl být také zakladatel wagnerovců Dmitrij Utkin. Incident by u části Rusů mohl podle něj vyvolat nějakou reakci, míní Dvořák.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Rusko si připomíná Den vítězství ve druhé světové válce. V Moskvě se konala za přísných bezpečnostních opatření tradiční vojenská přehlídka za účasti prezidenta Vladimira Putina. Ten v proslovu uvedl, že budoucnost Ruska a ruského lidu závisí na vojácích, kteří podle něj bojují za zemi na Ukrajině. Akce se neúčastní západní politici, Putina naopak přijeli podpořit lídři některých postsovětských republik.

Rus Alexej Moskaljov, který se dostal do vězení i kvůli protiválečnému obrázku své třináctileté dcery Máši, zřejmě nepřijde o svá rodičovská práva. Další soudní jednání, které se mělo ve středu konat v ruském městě Jefremov, bylo nakonec kvůli mimosoudnímu řešení zrušeno.

Od konce letošního února si Rusové mohou koupit ruskou verzi amerického hamburgeru Big Mac. Dlouho očekávaná novinka se jmenuje Big Hit a prodává se v restauracích značky Vkusno i točka, která loni v létě odkoupila od McDonald's síť rychlého občerstvení. Stejně jako stovky dalších západních firem totiž americká společnost odešla z Ruska kvůli válce na Ukrajině. I přesto mají ale Rusové o populární západní značky velký zájem.

Čínský prezident Si Ťin-pching jednal čtyři a půl hodiny na „neformální schůzce“ se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. K cestě přitom došlo jen několik dní poté, co na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač. Oba politici měli podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova projednat situaci na Ukrajině, čínský mírový plán, Rusko chtělo také podat „vyčerpávající“ vysvětlení vlastního pohledu na konflikt. Hlavní jednání jsou plánována na úterý.

Další protest gruzínské opozice v centru metropole Tbilisi. Příznivci proevropsky orientovaných stran na něm požadovali zrušení povinné vojenské služby. Chtějí, aby Gruzie měla stejně jako většina zemí Severoatlantické aliance pouze profesionální armádu.

Ruská propaganda se na válku chystala a o vojenských neúspěších Kreml nemluví, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. Podle něj i rok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu většina Rusů podporuje prezidenta Vladimira Putina i jeho válku.

Změnami ve velení invaze ruský vůdce Vladimir Putin lavíruje mezi vlivovými skupinami, aby si udržel postavení, vysvětluje zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 řekl, že ačkoliv Putinova podpora v očích veřejnosti po mobilizaci klesla, Rusové jsou ochotni trpět, aby se mohli nazývat velmocí. Tamní společnost dle korespondenta chce návrat bipolárního dělení světa a nechápe, proč země jako Česko nechtějí patřit do ruské sféry vlivu.

Dopad rakety na polské území vyvolal v Lotyšsku diskuzi o nutnosti armádních nákupů. V první řadě by mělo jít o nové systémy protivzdušné obrany. Vedle modernizace armády ale země řeší také přítomnost Rusů, kteří sem přišli po vyhlášení mobilizace. Lotyšští představitelé jim nedůvěřují. Lotyšsko a Rusko spolu sdílí třísetkilometrovou hranici a Sovětský svaz v minulosti pobaltskou zemi anektoval.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci urychluje podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové další unijní kroky k podpoře Ukrajiny. Finanční a vojenskou pomoc, která podle ní ze strany řady unijních států v poslední době slábla, znovu sjednocuje i šok z odhalování masových hrobů v osvobozených oblastech. S ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) se v pořadu Události, komentáře v této souvislosti shodli na tom, že by se proto EU by měla podílet na ustanovení nezávislého tribunálu k vyšetření válečných zločinů.

Pro lidi okolo Vladimira Putina byly západní sankce dlouho terčem posměchu. Teď jejich slova popírá výzkum prestižní Yaleovy univerzity. Zničující dopad má na ruskou ekonomiku zejména odchod velkých firem. Ruské HDP kvůli tomu podle mezinárodního týmu vědců pokleslo o čtyřicet procent a téměř se tím vymazalo třicet let zahraničních investic. Samotná Moskva ale dál odmítá přiznat zásadnější problémy a chlubí se rekordně nízkou nezaměstnaností.

Mají svou pravdu, válku podporují a jsou z ní šťastní. Tak popsal zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek ruskou společnost pět měsíců po začátku války proti Ukrajině. V Interview ČT24 mluvil o mnoha dalších aspektech ruského vnímání nevyprovokované invaze (slovy Kremlu „speciální operace“) do sousední země.

Ruská armáda vyslala na cvičení k ukrajinským hranicím asi tři tisíce vojáků a tři sta jednotek vojenské techniky, informuje agentura Interfax s odkazem na vyjádření ruských ozbrojených sil. Rusko v posledních měsících podle agentury Reuters u hranic s Ukrajinou soustředilo odhadem sto tisíc vojáků, což vyvolalo obavy Kyjeva a Západu, že by mohlo plánovat invazi.

Ruská média o posilování vojenské přítomnosti Moskvy u hranic s Ukrajinou neinformují, místo toho se v nich mluví o údajné agresi Kyjeva, popsal zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek. V Interview ČT24 také řekl, že ukrajinské úsilí o začlenění do západních struktur vnímají Rusové jako obrovskou potupu.

Před čtvrt stoletím skončila válka v Bosně a Hercegovině, nejkrvavější konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Mírovou dohodu v americkém Daytonu tehdy podepsali prezidenti Srbska a Chorvatska Slobodan Miloševič a Franjo Tuđman a bosenský prezident Alia Izetbegovič. Jak to v Bosně a Hercegovině vypadá po pětadvaceti letech míru, mapuje dokument Beznaděj Bosny a Hercegoviny redaktora ČT24 Karla Rožánka.