Jake Sullivan

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Izrael je pod stále větším tlakem spojenců kvůli situaci civilistů v pásmu Gazy. Ostrá slova znějí z EU i Spojených států. Naplno běží snaha řady států pomoc do Gazy dostat. Konkrétní obrysy získává americký plán na stavbu plovoucího doku u pobřeží Gazy. Podobný projekt si americká armáda vyzkoušela už dříve – třeba při humanitárních misích u pobřeží Somálska nebo Haiti.

O šestitýdenním příměří v Pásmu Gazy se v neděli jedná v Káhiře. Na místo dorazila delegace teroristického hnutí Hamás, naopak zástupci židovského státu podle listu The Times of Israel (ToI) do egyptské metropole nedorazili. Podle médií totiž teroristé nezaslali do Jeruzaléma seznam žijících rukojmích a požadavky na výměnu. Na místě jsou podle agentury AFP také prostředníci – zástupci Spojených států, Kataru a hostitelského Egypta.

Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda začala podle nejmenovaných amerických představitelů obeznámených s ofenzivou v Pásmu Gazy pumpovat mořskou vodu do tunelů využívaných teroristickým hnutím Hamás. Napsal o tom deník The Wall Street Journal (WSJ). Server CNN zase s odkazem na své zdroje ze zpravodajských služeb uvedl, že téměř polovina střel vzduch–země, které izraelská armáda v Pásmu Gazy od 7. října použila, byla neřízená. Podle expertů je to v rozporu s tvrzením židovského státu, že se snaží minimalizovat počet civilních obětí.

Na severu Pásma Gazy pokračují tvrdé boje. Tamní úřady ovládané teroristy z Hamásu obviňují Izrael z úderu, který údajně zničil jednu z budov centrální nemocnice Šífa. Tvrzení nelze ověřit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že nemocnice odmítla izraelskou nabídku dodávek paliva nutného k obnovení činnosti. Pokroku se podle tří izraelských televizí podařilo dosáhnout ve vyjednávání o propuštění rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj míří příští týden do Spojených států. V úterý promluví v OSN, ve čtvrtek se sejde se svým protějškem Joem Bidenem a zřejmě navštíví Kongres. Program ale ještě není přesně znám. Podporu americké vlády Kyjev neztratil ani přesto, že protiofenziva postupuje pomaleji, než se čekalo. Kongres nyní projednává žádost amerického prezidenta o poskytnutí pomoci Ukrajině za 24 miliard dolarů.

Česko dostalo pozvání na summit v Saúdské Arábii, kde budou na začátku srpna jednat zástupci západních a rozvojových zemí o Ukrajině. Kdo za Českou republiku na setkání pojede, se nyní řeší. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

NATO se na vilniuském summitu shodlo na odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí přístupový proces na jeden krok, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Kyjev však nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram. Aliance také schválila nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.

Spojené státy poskytnou Ukrajině mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun). Oznámil to v pátek Pentagon. Součástí balíku budou například dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS.

Washington se rozhodl, že nebude blokovat dodávky stíhaček F-16, po nichž Ukrajina dlouho volala. Ukrajina americké stíhačky nemůže využívat bez souhlasu Washingtonu a víkendové oznámení je vnímáno jako zásadní zlom, neboť USA se dosud k poskytnutí F-16 stavěly spíše odmítavě. Americký bojový letoun General Dynamics F-16 je nejrozšířenější západní stroj svého druhu a již se zapojil do mnoha světových konfliktů.

Austrálie zakoupí tři americké ponorky s jaderným pohonem typu Virginia. Součástí dohody je rovněž opce na nákup dalších dvou. Informoval o tom nejprve bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan, následně to na schůzce s britským a australským premiérem potvrdil i americký prezident Joe Biden. Ponorky by měly být dodávány od roku 2030.

Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v pondělí brzy ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, se blíží čtyřem tisícům. Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je bezmála čtrnáct a půl tisíce. Před polednem navíc oblast zasáhlo druhé mohutné zemětřesení o síle 7,6. Mezinárodní společenství nabízí pomoc, Česko vyslalo hasiče. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil v souvislosti se zemětřesením sedmidenní státní smutek. Komplikací pro záchranné práce jsou následné otřesy a nízké teploty provázené sněžením.

Americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a že ji ani nelze vyhrát. Zdůraznili také svůj odpor vůči použití nebo hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině. Biden podle Bílého domu také čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Pekingem energicky soupeřit, soupeření ale nesmí sklouznout ke konfliktu. Politici se sešli v předvečer summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Šlo o jejich první osobní schůzku od nástupu amerického prezidenta do funkce.

Předtím, než americký prezident Joe Biden vydal rozkaz k zabití Ajmána Zavahrího, chtěl do podrobností porozumět tomu, kde se lídr teroristické sítě al-Káida skrývá. Útok amerického bezpilotního letounu, který Zavahrího zabil na jeho balkoně v centru Kábulu, byl výsledkem několikaměsíčního přísně tajného plánování ze strany Bidena a úzkého okruhu jeho vysoce postavených poradců, napsala stanice CNN.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v CNN připustil, že Rusko nedosáhlo svých cílů na Ukrajině, a odmítl vyloučit, že by se Moskva mohla uchýlit k jaderným zbraním. Americký prezident Joe Biden se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin zvažuje použití biologických a chemických zbraní na Ukrajině. Summit EU se chystá podpořit společné nákupy plynu a konec závislosti na Rusku. Německý kancléř Olaf Scholz nevylučuje vyřazení Ruska ze Světové obchodní organizace (WTO) a ze skupiny G20. Ukrajinská vicepremiérka kritizuje postoj maďarského vedení k Ukrajině a ptá se, zda Budapešti jde o levný plyn či o Zakarpatí, které bývalo uherské.

Čínské velvyslanectví ve Spojených státech uvedlo, že prioritou Pekingu je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole. Učinilo tak v reakci na zprávy některých médiích, že Rusko asijskou zemi požádalo o vojenské vybavení. Čína takové zprávy označila za dezinformace. Peking podle sinoložky a překladatelky Olgy Lomové zaskočil celosvětový odpor vůči ruské invazi, Moskvu ale neoficiálně přesto podpoří.

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. Toto radikální islamistické hnutí uvedlo, že nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v zemi. Příští týden se k diskusi o situaci v zemi sejde skupina G7.

Německo odmítlo kritickou reakci Evropské komise na uzavření hranic s Českem a Rakouskem. Brusel upozornil, že Berlín postupuje v rozporu s nedávnou dohodou unijních států o pravidlech pro cestování, a vyzval Německo, aby alespoň stanovilo výjimky pro pendlery. Německý ministr vnitra Horst Seehofer odmítl „laciné rady“, Komisi naopak obvinil z chyb při obstarávání vakcín. V Polsku se v rámci rozvolňování otevřely lyžařské areály a s omezením také divadla a kina.

Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena pozastaví stahování amerických vojáků z Německa. O něm během loňského roku rozhodla vláda minulého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Oznámil to Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan. Podle prezidenta se Spojené státy už nebudou podrobovat Rusku a jsou připraveny spolupracovat s Čínou, bude-li to v jejich zájmu.