Psychologická pomoc

Střelba na Univerzitě Karlově po sobě zanechala 15 mrtvých a 25 zraněných. Psychické trauma ale utrpěly další desítky či stovky lidí, přičemž dopady jsou velmi různorodé. Psychologové doporučují pro odlišné skupiny specifické přístupy.

Přes čtvrt milionu lidí prchajících před válkou už našlo útočiště v Česku. Ve čtvrtek senátoři schválili a prezident podepsal tři zákony, které těmto lidem mají usnadnit začátky. Zjednodušují postupy udělování oprávnění k pobytu, snazší bude i vstup na pracovní trh. Většinu uprchlíků tvoří ženy a děti. Psycholožka Olena Gridasová, která pracuje s uprchlíky nastiňuje, čím momentálně procházejí.

Češi se od začátku válečného konfliktu na Ukrajině víc obracejí na krizové linky psychologické pomoci. České televizi to potvrdily organizace, které tyto služby provozují. Například Lince první psychologické pomoci narostl počet hovorů na 127 procent. Linka důvěry Senior telefon je na 120 procentech. Počet telefonátů na dětskou Linku bezpečí stoupl na 115 procent. Obavy volajících se týkají nejčastěji úzkostí z blízkosti konfliktu, ohrožení přátel a příbuzných na Ukrajině nebo hrozby globální války.

Primář spinální jednotky Fakultní nemocnice v Motole Jiří Kříž se do svých pacientů dokáže vcítit, sám skončil po nehodě na vozíku. Podle něj jsou lidé ze začátku přesvědčeni, že budou chodit. Je proto potřeba, aby pacient dostával ze všech stran podporu, kterou potřebuje, řekl v Událostech, komentářích lékař, který před jedenácti lety převzal cenu Olgy Havlové za pomoc handicapovaným.

V nemocnicích leží v březnu zatím největší počet lidí a čísla pořád stoupají. Narůstající počet pacientů je také na odděleních intenzivní péče. Na medicínský personál je tak v posledním půlroce vyvíjen nebývalý tlak. S dlouhodobou zátěží na zdravotníky roste i počet těch, kteří žádají o psychologickou pomoc.

Pandemie covidu-19 odhalila vážné slabiny ve zdravotnických systémech mnoha evropských zemí a celkovou nepřipravenost na zdravotní krizi. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) musí státy především více investovat do pracovníků ve zdravotnictví, jichž je nedostatek. Obtíže působí i nouze o nemocniční lůžka.