Nejvyšší soud

Královéhradecká fakultní nemocnice se pokouší vypovědět smlouvu společnosti Estrella Health, která v jejím areálu provozuje patnáct lůžek následné intenzivní péče. Nemocnice tvrdí, že jí firma dluží necelých jedenáct milionů korun. Zatím ale její LDN funguje dál, Estrelly se zastal Nejvyšší soud.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu. Šlo o pozemky na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Rod s žalobou neuspěl, na jeho majetek se vztahovaly poválečné dekrety. Právní zástupce Lichtenštejnů se nechtěl k rozhodnutí Ústavního soudu zatím vyjadřovat.

Nejvyšší soud (NS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby se znovu zabýval případem tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu. Městský soud je opakovaně zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie s údajnou škodou přes 4,5 miliardy korun. NS vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Potvrdila to mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem uprchlého Alojze Poláka, který bojoval na Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných sil. Podle mluvčí prvoinstančního Městského soudu v Praze Štěpánky Tykalové podala strana obžalovaného dovolání. Muž dostal pravomocně trest vězení na 21 let za účast na teroristické skupině a za teroristický útok. Podle rozsudku Polák v letech 2016 až 2020 zavraždil minimálně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Obhájce ale během soudního řízení upozornil, že muž už zřejmě nežije.

Nejvyšší soud nevyhověl muži z Liberce, který mezi lety 2020 až 2022 znásilnil celkem sedm dětí. Soud jeho dovolání odmítl. ČT informaci potvrdila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Kvůli opakovanému páchání trestných činů uložila justice muži zvýšený nepodmíněný trest odnětí svobody na patnáct let. Jako sedmnáctiletý už byl v letech 2007 a 2008 pravomocně odsouzen za znásilnění dětí. Podle znalců selhala ochranná léčba.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Miloš Zeman se nevyhne omluvě, kterou dluží Zdeňku Šarapatkovi. Jak upozornily Seznam Zprávy, neuspěl bývalý prezident s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Šarapatka již dříve podal na Zemana exekuční návrh, protože se ve lhůtě stanovené v pravomocném rozsudku neomluvil za nepravdivé tvrzení, že svého někdejšího poradce vyhodil pro neschopnost. Nejvyšší soud ale pozastavil vykonatelnost rozsudku, právě než rozhodne o dovolání.

Městský soud v Praze znovu projedná kauzu, ve které jsou obžalovanými bývalý ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek a společník firmy FINIM Ilja Čurda. Nejvyšší soud vyhověl dovoláním obou a vrací případ na úplný začátek. ČT informaci potvrdila mluvčí pražského městského soudu Štěpánka Tykalová. Kauza se týká spolupráce IZIP se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Soudy původně potrestaly oba muže za podvod. Z vězení, kde měli strávit šest let, byli podmíněně propuštěni.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Odvolací soud v Pardubicích znovu uložil podmíněné tresty pro čtyři muže obžalované kvůli tragickému pádu mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Všichni byli odsouzeni na 1,5 roku vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Soud se případem zabýval poté, co Nejvyšší soud rozsudek zrušil. V případu jde o Michala Hejkala, Milana Macuru, Juraje Noska a Františka Lízala. Na stavbě působili v různých rolích, jako dozor či stavbyvedoucí. Podle soudu zavinili obecné ohrožení z nedbalosti.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti tří aktérů kauzy tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Neuspěli zakladatelé firmy Michal Urbánek s Kamilem Jirounkem ani jejich poradce Peter Kmeť. Stížnosti podali samostatně, ÚS se jimi zabýval neveřejně ve spojeném řízení. Žádné porušení základních práv nezjistil. Usnesení je zpřístupněné v databázi soudu.

Soudní výslech svědka nebo znalce odkudkoli by mohla umožnit novela trestního řádu. Zatím musí během videokonference u vyslýchaného být soudem pověřený člověk, který zajišťuje, že výpověď nikdo další neovlivňuje. Výslechy jsou tak omezené na budovy soudů, věznic nebo policejních služeben. Proti videokonferencím bez kontroly na místě je ale Nejvyšší soud.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona v kauze nezletilé dívky, kterou dlouhodobě znásilňoval otčím. Uložený podmíněný trest byl podle Blažka zjevně nepřiměřeně mírný. Stížnost bude řešit Nejvyšší soud, který ale nemůže napadené rozhodnutí zrušit. Jeho výrok by však mohl ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech.

Městský soud v Praze musí znovu projednat žalobu na státního distributora paliv Čepro o 2,6 miliardy korun ve sporu o údajně uskladněné pohonné hmoty. Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání společnosti Lancelin, která žalobu podávala a v řízení původně neuspěla. Spor souvisí s kauzou podvodu, ve které figuroval i uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř.

Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) podal dovolání v kauze takzvaných trafik pro poslance. Za podplácení byl pravomocně potrestán podmínkou na dva a půl roku a milionovým peněžitým trestem. Na Nejvyšší soud se obrátil také další odsouzený, někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček, který dostal dvouletou podmínku a zaplatit má 300 tisíc korun.

Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání družstva Svatopluk, podle vykonatelného rozsudku tak musí zaplatit konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi zhruba 18,26 milionu korun s úroky. Jde o nájemné za domy v Horoměřicích u Prahy za léta 2016 až 2018. O rozhodnutí informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudek nad čtyřmi lidmi, kteří dostali podmíněné tresty kvůli pádu mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku v roce 2014. Odvolací soud musí znovu řešit, zda a jak se jejich jednání na pádu mostu podílelo. ČT to řekla mluvčí Kateřina Podeszwová z královéhradeckého krajského soudu. Naopak dovolání odsouzeného stavbyvedoucího Romana Bednaříka Nejvyšší soud odmítl. Při neštěstí zemřeli čtyři dělníci, další dva utrpěli zranění.

Předseda hnutí ANO a český expremiér Andrej Babiš neuspěl na Slovensku s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Babiš v reakci uvedl, že slovenský Ústavní soud pouze potvrdil, že oproti zaběhnuté praxi musí ve sporu ohledně StB žalovat jinou instituci. To už udělal. V kauze evidence u StB se prý bude soudit klidně do konce života, nikdy se nevzdá a své jméno očistí.

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy, která na předváděcí akci podepsala leasingovou smlouvu a ocitla se kvůli tomu v exekuci. Později usilovala o její zpětné zastavení, avšak neuspěla, odmítl ji také Nejvyšší soud. Právě jeho usnesení nyní zrušili ústavní soudci, nález zároveň zpřístupnili na webu.

Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.