Su Ťij

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Počet obětí brutální občanské války v Myanmaru roste. Od vojenského puče v roce 2021 se konflikt mezi juntou a opozicí, která se jí snaží vzdorovat, stále stupňuje. Povstalci armádu obviňují ze záměrného zapalování vesnic a leteckých útoků na civilisty s cílem potlačit odpor. Boje probíhají většinou v džungli a odlehlých oblastech, kam se prodemokratické síly stáhly.

Až osmdesát lidí zahynulo na severu Myanmaru při leteckém útoku, který zasáhl účastníky koncertu pořádaného etnickou menšinou Kačjinů. Mezi mrtvými jsou i zpěváci a hudebníci. Podle agentury AP o tom informovali místní svědci a hlavní kačjinská politická organizace, která z náletu obvinila myanmarskou armádu.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij dostala tříletý trest vězení ve dvou případech údajné korupce. Nositelka Nobelovy ceny za mír byla zadržena po vojenském převratu v zemi loni v únoru. Od té doby ji vojenské tribunály uložily tresty v celkové délce šestadvacet let. Su Ťij obžalobu odmítla. Podle kritiků je rozhodování soudů motivované politicky, uvedla agentura AP.

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

V Myanmaru začala za zavřenými dveřmi hlavní fáze procesu s bývalou vůdkyní země Do Aun Schan Su Ťij. Obžaloba vystoupila se svou argumentací, napsala agentura AP s odvoláním na právníky pětasedmdesátileté Su Ťij. Podle agentury AFP prokuratura předvolala také několik svědků. Su Ťij čelí obvinění z nelegálního importu vysílaček nebo porušení protikoronavirových opatření. Další dvě vážnější obvinění – jedno z korupce a další kvůli porušení zákona o ochraně státního tajemství – bude řešit soud zvlášť.

V Myanmaru pokračují každodenní protesty proti vojenskému převratu a bezpečnostní síly již během zákroků zabily více než 60 demonstrantů. Ne všichni policisté jsou ale ochotni plnit rozkazy pučistů. Než aby zabíjeli pokojné protestující, někteří z nich raději ze země utekli.

Obyvatelé Myanmaru v pondělí opět vyšli do ulic v nových protestech proti vojenskému puči poté, co si nedělní krvavé střety s příslušníky bezpečnostních sil vyžádaly nejméně osmnáct obětí. Zadržená šéfka vlády Do Aun Schan Su Ťij prostřednictvím videokonference stanula před soudem, kde proti ní vznesli nové obvinění.

Vojenská vláda v Myanmaru zablokovala internetové připojení v zemi. Reagovala tak na protesty tisíců lidí, které se vydaly do ulic největšího města Rangúnu, aby vyjádřily nesouhlas s pučem, při němž armáda zadržela vůdkyni země Do Aun Schan Su Ťij.

Myanmar má za sebou druhé volby od konce vojenské diktatury. Za svobodné je ale podle mezinárodních pozorovatelů lze označit jen stěží. Přes 1,5 milionu voličů z etnických menšin úřady z hlasování vyloučily. Včetně statisíců muslimských Rohingů, vůči kterým podle vyšetřovatelů OSN páchá myanmarská armáda genocidu. Terčem mezinárodní kritiky je i místní politická vůdkyně a někdejší demokratická ikona Su Ťij.