Úspora

Zastávky autobusů pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů či plynulost dopravy, ale také omezení hluku a škodlivin z výfuků. Změna by navíc přinesla úsporu peněz i pohonných hmot. Návrh připravuje organizace ROPID, která pražskou MHD plánuje. Novinku už ve čtvrtek schválili radní Středočeského kraje, ti pražští o ní budou rozhodovat v příštím týdnu. Pokud návrh projde, začne platit 29. června.

Češi napojení na ústřední topení spotřebovali loni 67,8 petajoulů tepla, uvedl Energetický regulační úřad. Oproti předchozímu roku byla spotřeba téměř o desetinu nižší a byla také nejmenší za sedm let. Údaje regulačního úřadu se ovšem poněkud liší od dat Teplárenského sdružení, které již v lednu informovalo o meziročním snížení spotřeby tepla z centrálních tepláren o šest procent. Podle ERÚ se zhruba o šest procent snížila spotřeba domácností, zatímco v průmyslu byla úspora třináctiprocentní.

Od středy mohou lidé opětovně zažádat o dotace na zateplení a renovace z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) Light provozovaného Státním fondem životního prostředí (SFŽP) a ministerstvem životního prostředí (MŽP). Nově si o dotace budou moci zažádat vedle seniorů a příjemců invalidních důchodů i domácnosti pobírající přídavky na děti. Fond přijal od ledna minulého roku téměř 56 tisíc žádostí na dotace z tohoto programu za více než šest miliard korun. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to sdělil novinářům na tiskové konferenci.

Výkon tuzemských fotovoltaických elektráren roste, loni se zvýšil skoro o jeden gigawatt. Je to zdaleka nejvíc od solárního boomu, který v Česku odstartoval před deseti lety. Nejčastější jsou instalace na střechách domácností. Výkonem tři a půl gigawattu se česká fotovoltaika sice přibližuje jaderným elektrárnám, celková spotřeba je však desetkrát nižší. I kvůli tomu, že zdroj energie funguje jen část dne.

Vánoce českých domácností budou letos skromnější než loni. Lidé za dárky, výzdobu a jídlo plánují podle průzkumu České bankovní asociace utratit zhruba dvanáct tisíc korun, o 1500 méně něž minulý rok. Zároveň také stoupá obliba dárků z druhé ruky – například knih či elektroniky.

Do energetických úspor se vedle domácností pustily i velké státní instituce. Na drahých energiích tak ušetří až desítky procent. Svým rozpočtům modernizací nově uleví třeba některé nemocnice.

Nejčastější motivací pro pořízení fotovoltaiky jsou nejen finanční důvody, ale i snaha o vlastní nezávislost nebo ochranu životního prostředí. Výzkumníci z ČVUT v Praze a Akademie věd to zjišťovali mezi těmi, kteří využili Novou zelenou úsporám. Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. Jen v prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45 197 solárních elektráren.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Rozpočtové úspory již v letošním roce chce premiér Petr Fiala (ODS) hledat především v provozu státu. Neměly by se naopak dotknout záležitostí „směřujících do budoucnosti“, tedy například infrastruktury, nastínil předseda vlády. Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sice souhlasí s tím, že by stát měl s úsporami začít u sebe, zároveň ale ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) označil za rozpočtového kouzelníka, který „některé cifry vytahuje z klobouku“. Prezident Petr Pavel úsilí o ozdravění rozpočtu podporuje. Zdůraznil ale, že by vládní kroky měly být sociálně únosné.

Vládní plány na konsolidaci veřejných financí se dotknou i bydlení. Poznají to třeba ti, kteří vlastní dům nebo byt. Kabinet má totiž v plánu zvýšit daň z nemovitosti. Zároveň chce ušetřit i tím, že sníží státní podporu stavebního spoření na polovinu. Daňové změny by se ale mimo jiné mohly dotknout i stavebních prací. Ty by mohly zlevnit.

Někteří ministři začínají upřesňovat úspory v národních dotacích. V příštím roce to má být šestačtyřicet miliard. Třeba ministr dopravy Martin Kupka (ODS) plánuje škrtnout dvě z celkových šesti miliard, kterými teď stát krajům přispívá na opravy silnic druhé a třetí třídy. Zhruba čtyři miliardy pak chce uspořit na provozních výdajích Státního fondu dopravní infrastruktury. Z těchto peněz se platí třeba údržba dálnic, silnic první třídy nebo železničních tratí.

Dnešní padesátníci se svůj věk nástupu do penze dozvědí jen několik let dopředu. Platit by pro ně mělo připravované přepočítávání důchodové věkové hranice podle očekávané doby dožití v padesáti letech jako pro mladší ročníky. Podle předpokladů by tak mohli odcházet do důchodu o něco později než v pětašedesáti letech. Týkalo by se to lidí, kteří se narodili po roce 1966. Chystané změny přiblížili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.

Vládní balík úspor na příští rok by mohl vylepšit hospodaření státu až o 120 miliard, zjistila ČT. Větší část – 70 miliard – plánuje koalice ušetřit na výdajích. O zbylých padesát miliard chce zvýšit rozpočtové příjmy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve středu večer po více než šestihodinovém jednání lídrů vládních subjektů uvedl, že názory koaličních stran ohledně takzvaného konsolidačního balíčku se postupně sbližují a dohoda je blízko. Ve čtvrtek podle něj ale nebude pokračovat jednání politiků stran vládní koalice, potřeba jsou totiž debaty i uvnitř jednotlivých stran. Podle něj platí, že kabinet chce představit nejpozději v polovině května jak konsolidační balíček, tak důchodovou reformu.

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba šestnácti stům zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po středečním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Topná sezona se blíží ke konci a Češi letos na topení výrazněji šetřili. Kvůli vysokým cenám elektřiny a plynu se řada lidí vracela zpět k tuhým palivům nebo omezovala dobu a stupně vytápění. Jen domácnosti snížily loni spotřebu zemního plynu meziročně o dvacet procent. Plyn, který nyní domácnosti i firmy odebírají, pochází z Norska a LNG terminálů a má také trochu jiné složení oproti tomu ruskému. Podle odborníků může za určitých podmínek znečišťovat plynová zařízení, ale při pravidelné udržbě by problém nastat neměl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se v nedělních Otázkách Václava Moravce názorově střetli kvůli vládou navrhované nižší červnové valorizaci penzí. Stanjura zmínil, že odpor opozice čekal, Schillerová zdůraznila, že jde o velmi citlivou záležitost, jejíž aspekty je třeba vážit a měřit. Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová se domnívá, že vzorec, podle nějž se penze valorizují, by se měl změnit.

Úsporný energetický režim funguje už pět měsíců i ve vládních i parlamentních objektech, kde se méně topí a svítí. Spotřebu úřady snížily až o desítky procent a nyní se zaměří i na výměnu oken nebo kotlů.

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.

V probíhající topné sezoně se v Česku snížila spotřeba plynu o 850 milionů metrů krychlových plynu ve srovnání s minulým rokem. Již tedy dosáhlo patnáctiprocentní úspory stanovené Evropskou unií členským státům, oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zásoby plynu jsou v současné době proti loňsku dvojnásobné, což přispívá k poklesu cen energií na trhu. Podle analytiků k úspoře přispěly naopak vysoké ceny plynu, ale i teplé počasí.

Začalo platit opatření Evropské unie o povinném omezení využívání elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou. Členské státy musí v těchto obdobích snížit spotřebu elektřiny alespoň o pět procent a Energetický regulační úřad kvůli tomu už stanovil časové úseky. V rámci pracovních dnů jde hned o tři hodinová pásma. O víkendech a svátcích pak o dobu od jedenácti do dvanácti hodin.

Dvě třetiny Čechů se letos kvůli ekonomické situaci na vánoční oslavy uskromní. Vyplývá to z každoročního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Zonky, podle kterého pětina oslovených omezí na nejnutnější minimum například výdaje na cukroví, výzdobu, ale také na vánoční dárky. Těch plánuje téměř devadesát procent lidí pořizovat menší nebo stejný počet jako loni.

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. lnformoval o tom mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Koaliční lídři odmítli další návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na snížení schodku veřejných financí. Jde o slučování malých obcí pod tisíc obyvatel s těmi většími. Podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) současný velký počet samospráv funguje dobře. Naopak NERV považuje systém za neefektivní, úprava by podle něj ušetřila státu ročně až deset miliard korun.

Benzin v Česku od minulého týdne mírně zlevnil, nafta dál zdražuje. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 42,82 koruny, před týdnem byl o tři haléře dražší. O 49 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 47,34 korun. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Podle analytiků ceny v nejbližším období klesnou.