Jan Grolich

Vláda chce zmírnit negativní dopady chystané dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku na okolní obce a města, a naopak udělat z této strategické investice výhodu pro celý region. Na Vysočině, kde zástupci vlády jednali o socioekonomických dopadech v souvislosti se stavbou nových bloků v Dukovanech, to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Na dopravní stavby vyčlení skoro čtrnáct miliard korun. Kromě Fialy se jednání účastnil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr dopravy Martin Kupka ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO), jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) a generální ředitel firmy ČEZ Daniel Beneš.

Asociace krajů předloží vládě návrh na změnu výpočtu, kterým se mezi regiony dělí peníze z daní. Zohlednit má nově počet obyvatel nebo studentů středních škol, ale například i délku silnic, které kraje spravují. I když návrh schválili hejtmani výraznou většinou, nezvedli pro něj ruku všichni. O jeho přínosu nejsou přesvědčeni dva hejtmani ze severu republiky ani pražský primátor, jehož město by navržená úprava připravila o část peněz. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že se návrh krajů podaří rychle přepsat do podoby zákona. Pro to, aby se rozpočtové určení daní pozměnilo, je i opozice.

Léčebně-rehabilitační ústav Sanatorium Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku bude důležitý nejen pro Jihomoravský kraj, ale pro celou republiku. Při poklepání základního kamene to v pondělí prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Ústav doplní páteřní síť neurorehabilitačních center, která jsou v tuzemsku dosud tři. Žádné z nich ale není na Moravě, důležitá je přitom provázanost s klinikami v regionu, zdůraznil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zkušební provoz zahájí ústav v lednu 2026.

Hejtmani a zástupci vlády se výrazně přiblížili dohodě na novém rozpočtovém určení daní. Nejpozději za tři roky by měly kraje dostávat víc z DPH i z daní z příjmu, oproti letošku zhruba o šest miliard. Do výše peněz taky promluví kritéria jako délka silnic nebo počet žáků středních škol. Jak zjistila Česká televize, s návrhem souhlasí většina hejtmanů.

Celostátní konference KDU-ČSL v pátek vyjádřila důvěru předsedovi strany Marianu Jurečkovi, aby lidovce vedl a pokračoval ve funkci ministra práce a sociálních věcí až do volebního sjezdu. Ten se bude konat ve druhé polovině října. Na tiskové konferenci po jednání širokého vedení strany to novinářům oznámil přímo Jurečka. Konference tak nevyhověla části straníků, kteří žádali přesunout sjezd na jarní termín a Jurečku kritizují za to, že neukončil vánoční večírek svého resortu v den tragické střelby na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, a za to, jak o této chybě komunikoval s médii.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Šestice krajů žádá vládu o změnu způsobu, jakým se rozděluje výnos z daní. Současný vzorec, který je starý osmnáct let, je prý nastavený nespravedlivě a neodpovídá skutečným potřebám krajů. Nebrání se přitom tomu, že by navýšení rozpočtů bylo postupné. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) i jeho kolega z Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) v Otázkách Václava Moravce řekli, že stojí o to, aby se diskuse o návrhu začala odvíjet i v Poslanecké sněmovně. „Že dělení peněz mezi kraje není spravedlivé, je jasné a je to vidět,“ prohlásil hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS), který byl také hostem pořadu.

Ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík se v tajném hlasování celostátního výboru minulý týden v úterý postavil za setrvání Mariana Jurečky na pozici předsedy lidovců i ministra práce a sociálních věcí. Hladík to řekl na tiskové konferenci lidovců v Brně. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich u kauzy předsedy své strany vnímá velkou chybu v komunikaci.

Začala stavba Sanatoria Pálava u Pasohlávek na Brněnsku. Rehabilitační ústav vyjde na 784 milionů korun. Jihomoravský kraj na výstavbu obdržel dotaci, pokryje víc než třetinu nákladů. Zvažuje i čerpání úvěru až do výše 550 milionů. Projekt má zajistit chybějící péči o pacienty třeba po cévních mozkových příhodách nebo těžkých úrazech.

Nové stanoviště zdravotnické záchranné služby začalo fungovat v Mikulově na Břeclavsku. To původní už záchranářům nevyhovovalo polohou, ani technologiemi. Výjezdy by teď měly být navíc rychlejší. Výstavba vyšla na víc než 84 milionů korun, další peníze byly třeba na pořízení vybavení. Jihomoravský kraj postupně dokončuje modernizaci všech základen záchranky.

Další kraje a města schválily ve čtvrtek rozpočty na příští rok. Jihomoravský i Jihočeský kraj plánují hospodařit se schodkem, podobně jako Vysoké Mýto v Pardubickém kraji či Plzeň. Na jihu Moravy bude kraj investovat například do opravy hodonínského S-centra poničeného tornádem. Rozpočet s rekordně vysokými investicemi schválil severočeský Most.

Jihomoravský kraj bude pokračovat v přípravě stavby léčebně-rehabilitačního ústavu Sanatorium Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku. Projekt za tři čtvrtě miliardy korun vznikne navzdory tomu, že kraj stále nemá potvrzení o přidělení dotace. Rozhodli o tom zastupitelé.

Vyškovská nemocnice otevřela nové pracoviště magnetické rezonance, v regionu dosud chybělo. Moderní metoda umožňuje trojrozměrné zobrazení vnitřních orgánů, lékaři díky ní pacienta vyšetří rychle, přesně a bezbolestně. Pořízení rezonance včetně rozsáhlých stavebních úprav stálo zhruba 160 milionů korun, přičemž 150 milionů pokryla dotace z programu IROP. Několika miliony přispěl také Jihomoravský kraj jako zřizovatel a zbytek hradila nemocnice z vlastních zdrojů, řekl její ředitel Zdeněk Horák.

Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili zákonodárnou iniciativu, která chce změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Kraj by ročně mohl získat až o půl druhé miliardy korun více. Důvodem pro iniciativu je to, že současná kritéria pro rozdělování peněz nejsou objektivní, nezohledňují například rostoucí počet obyvatel daného regionu, řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Dvacítka primátorů také v otevřeném dopise odmítá návrhy z konsolidačního balíčku kvůli dopadu na rozpočty. Zásah by byl podle nich likvidační.

Rekonstrukce hodonínského S-centra, které předloni poničilo tornádo, začne příští rok na jaře. Klienti by se tam pak měli vrátit v roce 2026. Jak má domov pro seniory vypadat, představilo starostům okolních obcí vedení Jihomoravského kraje. Původně se plánovalo, že se budova zdemoluje, kvůli tomuto záměru a nejasnostem v hospodaření pak padlo i trestní oznámení, které však policie odložila. Pochybení v evidenci majetku ale potvrdil i výsledek krajského auditu.

Vzniká nová Chráněná krajinná oblast Soutok. Podobně jako v případě Křivoklátska, které by se mělo stát národním parkem, se ozývají odpůrci. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) je přesvědčený, že CHKO nebude mít žádný negativní dopad na život v okolí. Podle hejtmana Ústeckého kraje Jana Schillera (ANO) ale přináší omezení, která se musí lidem vysvětlit. O tématu politici debatovali v Událostech, komentářích.

Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj – SLK) při pietním aktu u příležitosti 55. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy nabádal k ostražitosti před lidmi, kteří zpochybňují českou pomoc ukrajinskému národu. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) vnímá jako důležité připomínat si výročí invaze i s ohledem na konflikt na Ukrajině. Rusko se podle něj chová na Ukrajině stejně jako kdysi v Československu.

Patnáct zástupců ukrajinských samospráv, neziskového sektoru nebo univerzit se účastnilo stáže, na které mohli najít inspiraci, jak ekologicky obnovit válkou zničenou zemi. Následky ruské agrese lze využít k tomu, aby země přešla k nezávislosti na fosilních zdrojích a využívala inovativní ekologické technologie, řekl ředitel Nadace Partnerství Petr Kazda. Nadace připravila spolu s Jihomoravským krajem stáž, na které si lidé z Česka a Ukrajiny vyměňovali své zkušenosti, a navštívili firmy, které mohou moderní technologie na Ukrajinu dodávat.

Tragická nehoda dvou autobusů uzavřela na několik hodin v obou směrech dálnici D2 u Brna. Jeden člověk zemřel, vyplývá z vyjádření policie a hasičů. Dalších 76 lidí je zraněných, z toho čtrnáct vážně. Mezi zraněnými jsou i tři děti, nejsou v ohrožení života. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. Dálnice byla v místě uzavřena v obou směrech na několik hodin. Plně zprovozněna byla po 23. hodině. Do autobusu společnosti FlixBus, který mířil z Budapešti do Prahy, zezadu narazil jiný vůz. Příčinu havárie policie vyšetřuje.

Konec podpory ubytování ukrajinským uprchlíkům nepřinesl takovou krizi, jaká byla očekávána, shodli se hejtmani Plzeňského, Pardubického a Jihomoravského kraje. Západočeský hejtman Rudolf Špoták (Piráti), východočeský Martin Netolický (Socdem) a jihomoravský Jan Grolich (KDU-ČSL) ocenili dostatečnou připravenost krajů na možné problémy s ubytováním ukrajinských válečných uprchlíků. O problematice hovořili v pořadu Události, komentáře.

Od tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku v sobotu uplynuly dva roky. Obce na Břeclavsku a Hodonínsku však stále nemají opravené vše, co živel zničil. Potřebují dále investovat do veřejných budov, vodovodů, komunikací či zeleně. V pátek ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo novou výzvu na obnovu majetku obcí a kraje. Čekání na výzvu však bylo podle starostů dlouhé. Navíc zatím nevědí, co dostanou z předešlé výzvy, řekl v sobotu ČTK starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

Dobrovolníky při mimořádných událostech v Jihomoravském kraji bude koordinovat takzvaný Dobro tým. Třicet speciálně vyškolených pracovníků ve spolupráci se záchrannými složkami zajistí, aby při živelních a jiných katastrofách dobrovolníci mířili tam, kde jsou potřeba.

Do oprav jihomoravských krajských silnic půjde letos miliarda a čtyři sta milionů korun. Podle některých starostů se ale někdy opravují jiné cesty než ty, které to podle nich potřebují nejvíc. Na jeden takový případ upozorňují například v brněnských Tuřanech.

Je to spíše hon na čarodějnice a stáváme se teď rukojmím veškerého průmyslu, uvedl v pořadu Události, komentáře k diskuzi o spotřební dani na tichá vína prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Dodal, že argumenty jsou na straně vinařů a jsou relevantní. Je ale otevřen debatě. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník podotkl, že v alkoholovém průmyslu jsou nerovné podmínky pro podnikání. Diskriminační přístup ke zdanění alkoholu podle něj pokračuje už několik let.