Národnostní menšiny

Vydání sborníku dokumentů s názvem „Velký teror na Ukrajině 1937–1938: perzekuce české menšiny“ představuje způsob, jak zachovat archivy ohrožené ruským útokem na Ukrajinu, tvrdí autoři knihy, kterými jsou čtyři čeští a ukrajinští historici a archiváři. Kniha připomíná oběti sovětských represí z řad českých krajanů a československých občanů. Jeden z jejích autorů, historik Jan Dvořák, v Událostech, komentářích upřesnil, že zmapováno je zatím asi sedm set českých obětí Velkého teroru, skutečné číslo se ale může blížit tisícovce.

Tuzemské zaměstnavatele zneklidňuje napětí ve východní Evropě a hrozba ruského výboje směrem na západ. Z Ukrajiny totiž v Česku pochází každý dvacátý zaměstnanec, bez jejich práce by firmy nesvedly splnit až třetinu zakázek a o původem ukrajinské pracovníky se opírá i zdravotnictví nebo sociální služby. Zaměstnavatelé jsou nyní v nejistotě, jestli z vlasti dorazí třeba sezonní pracovníci –⁠ a úzkost prožívají i Ukrajinci, kteří do Česka za prací už dorazili.

V Bratislavě začal třídenní Mezinárodní seminář o národnostních menšinách, kde se sešla téměř stovka účastníků, pozorovatelů a expertů z celkem 19 zemí. Výsledkem semináře mělo být vypracování křesťansko-demokratické charty pro menšiny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Při příležitosti ustavení československého výboru Evropské kulturní nadace v Bratislavě se někdejší exilový spisovatel a publicista a budoucí ministr kultury v první Klausově vládě Pavel Tigird zamyslel nad vztahem Čechů a Slováků. Proti přehlíživému postoji vůči národnostním menšinám v Evropě stavěl ideál živého zájmu o ně a snahu o vzájemné porozumění.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.