Žně

Zemědělci sklidili čtyřicet procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně stejně jako předminulý týden pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Žně komplikuje také počasí. Na některých místech nesklidí zemědělci žádnou úrodu kvůli kroupám, které se přes pole prohnaly. Jinde jsou zase zrna obilovin menší kvůli suchu. Přes to všechno by letošní sklizeň mohla být podle odhadů Agrární komory mírně nadprůměrná.

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze. První loď z ukrajinského přístavu by mohla vyplout v pondělí, napsala agentura Reuters s odkazem na kancelář tureckého prezidenta.

Do ukrajinských přístavů připlulo prvních osm zahraničních lodí pro zemědělské výrobky. List Ukrajinska pravda to uvedl s odvoláním na velení vojenského námořnictva. Lodím uvolnilo cestu znovudobytí Hadího ostrova. Letošní úroda se mezitím dál sklízí. Zemědělcům přitom hrozí velké nebezpečí v podobě nevybuchlé munice na polích.

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.

Nepříznivé počasí v minulém týdnu se podepsalo na stále velice pomalém tempu žní. Úrodu poškodily už červnové bouřky s krupobitím a teď déšť. Kombajny a další technika do promáčených polí často nemohou vjet. Počasí nepřeje ani dozrávajícím bramborám.

Deštivý a chladný květen výrazně zkomplikoval práci zemědělcům. Problémem je mimo jiné podmáčená půda, například na východě Čech nebo na severní Moravě a ve Slezsku. Farmáři tak mají až měsíční skluz s výsevem plodin. Některé už dokonce ani letos nezasejí. Podle odhadů se opozdí i začátek letošních žní.

V roce 1970 založili vědci z Mendelovy univerzity v Brně v Žabčicích pole, na kterém pěstují po generace jenom ječmen. Díky neměnným postupům zjistili, že ječmen vysévaný na stále stejném místě má nižší výnosy a menší záruku kvality než ječmen, který střídají s jinými obilovinami. V průběhu let se také stal náchylnějším na extrémní počasí.