Eva Benešová

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v případu bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové. Ženu za zneužití pravomoci úřední osoby v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku soud v září pravomocně potrestal tříletou podmínkou. Střížovi vadí právě výše trestu, který je pod dolní hranicí trestní sazby. ČT to řekl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Věcí se nyní bude zabývat Nejvyšší soud, kterému Stříž navrhuje, aby případ už nevracel soudům nižší instance, ale rozhodl sám. Nejvyšší státní zástupce podal v neprospěch Benešové dovolání už počtvrté.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové znovu tříletý podmíněný trest v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku v miliardové hodnotě. Vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby byla žena uznána už dřív, podmíněný trest ale zrušil Nejvyšší soud. Nesouhlasil s mimořádným snížením trestu pod pětiletou spodní hranici trestní sazby. Podle rozhodnutí odvolacího senátu se změnily okolnosti. Žena je ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku.

Vrchní soud v Praze v polovině července odblokoval lukrativní pozemky, které spoluvlastní podnikatel Tomáš Hrdlička. Soudy dosud pozemky zadržovaly kvůli tomu, že pocházejí z restitučního podvodu známého jako kauza Bačvářova statku, píše web Hospodářských novin (HN). V případu byli již dříve odsouzeni tři úředníci Státního pozemkového úřadu, kteří pozemky vydali falešné restituentce.

Nejvyšší soud zrušil tříletý podmíněný trest pro Evu Benešovou, bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu, která je obviněná v případu restituce Bečvářova statku. Soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce, který nesouhlasil s takto nízkým trestem. Odvolací soud tak bude muset o trestu znovu rozhodnout.

V kauze restituce Bečvářova statku ve středu odvolací Vrchní soud v Praze uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi pět let vězení. Rozhodnutí je pravomocné. Horák se aktuálního jednání nezúčastnil. V minulosti se k chybám přiznal, tvrdil ale, že svými rozhodnutími nechtěl způsobit škodu a rozhodně se jimi neobohatil. Odmítl také, že by jednal úmyslně.

Nejvyšší soud částečně vyhověl dovolání vrchního žalobce Igora Stříže, které podal v neprospěch bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka v kauze restituce Bečvářova statku. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) Petr Malý. Podle něj se dovolací soud ztotožnil se Střížovými námitkami proti nízkému trestu. Horák si loni v září vyslechl rozsudek tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem. Případem se bude muset znovu zabývat Vrchní soud v Praze.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové tříletý podmíněný trest v kauze takzvaného Bečvářova statku. Uznal ji vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Žena byla spolu s dalšími dvěma úředníky – Janem Horákem a Petrem Chmelíkem – obžalovaná z toho, že nezákonně přiřkla Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Způsobili tak škodu nejméně 1,4 miliardy korun.

Případ restituce takzvaného Bečvářova statku se kvůli dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže vrací k vrchnímu soudu. Bude se znovu zabývat verdiktem pro bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu Evu Benešovou, která dostala podmíněný trest. Podle Stříže soud chybně posoudil otázku zavinění.

Pražský vrchní soud opět uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku podmíněný trest. Pravomocně ho uznal vinným ze zneužití pravomoci úřední osoby. Trest mu ale vyměřil pod hranicí trestní sazby – dostal tříletý trest s pětiletým podmíněným odkladem. Horákův případ projednával odvolací senát již potřetí, jeho dřívější rozhodnutí vždy zrušil Nejvyšší soud.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové kvůli restituci takzvaného Bečvářova statku tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Uznal ji vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Stejně rozhodl pražský městský soud již loni, verdikt však zrušil Nejvyšší soud. Žena vinu od počátku odmítá.

Nejvyšší soud zrušil zprošťující rozsudek v kauze Bečvářova statku, uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Neplatí tedy verdikt, podle kterého bývalý úředník pražského pozemkového úřadu Jan Horák nezneužil pravomoc při vyřizování restitučního nároku na statek. Pražský vrchní soud musí rozhodnout znovu. Nejvyšší soud rozhodl také o dovolání, které se týkalo Horákovy nadřízené, která byla částečně uznána vinnou. Není však zatím zřejmé, jak rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v kauze Bečvářova statku. Směřuje v neprospěch bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové a jejího tehdejšího podřízeného Jana Horáka. Podle obžaloby zneužili pravomoc v souvislosti s vyřizováním restitučních nároků.

Odvolací soud udělil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové kvůli restituci takzvaného Bečvářova statku tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Uznal ji vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Senát zrušil verdikt, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení a podle kterého měla zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu korun.

Odvolací soud osvobodil bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku. Zrušil mu dříve uložený sedmiletý trest vězení a zprostil ho obžaloby ze zneužití pravomoci úřední osoby. Jeho nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací senát za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest.

Pozemky ve Strašnicích, které pracovníci pražského pozemkového úřadu údajně neoprávněně vydali restituentům v případu takzvaného Bečvářova statku, se vracejí České republice. Nepravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Trojici úředníků za nezákonné vydání parcel uložil soud na počátku července nepravomocně sedm a šest let vězení a podmíněný trest. Součástí rozsudku bylo i zabrání některých dalších vydaných pozemků, například v Dolních Měcholupech, Hostivaři či v Kolíně. Podle soudkyně restituenti věděli, že na ně nemají nárok.