Nobelova cena za mír

Ve věku 96 let v neděli zemřela bývalá americká první dáma Rosalynn Carterová, manželka někdejšího prezidenta Jimmyho Cartera. Podle agentur Reuters a AP to oznámilo středisko Carter Center, které manželé založili. Po prezidentském mandátu Jimmyho Cartera, kterého v roce 1980 porazil ve volbách Ronald Reagan, se bývalá první dáma zabývala především dobročinnými aktivitami v USA a ve světě.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Filipínský soud osvobodil novinářku a držitelku Nobelovy ceny míru, Marii Ressaovou. Podle něj se nedopustila daňových úniků, ze kterých byla obviněna za vlády bývalého prezidenta Rodriga Duterteho. Právě toho Ressaová ve svém nezávislém médiu systematicky kritizovala.

Běloruský soud poslal na tři a půl roku do vězení nezávislou novinářku Larysu Ščyrakovovou, kterou uznal vinnou z „napomáhání extremistickým činnostem“ a „diskreditaci“ Běloruska. Vyšetřovatelé žurnalistku obvinili z toho, že poskytovala informace nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna a stanici Belsat, která vysílá z Polska pro Bělorusy. Informovala o tom Běloruská asociace novinářů. Represe režimu autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka vůči disentu pokračují, podotklo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tlak úřadů na lidskoprávní aktivisty v Rusku se od začátku agrese vůči Ukrajině neustále stupňuje. Už týden je oficiálně uzavřená tradiční opora lidských práv – Sacharovovo centrum. Činnost zakázal moskevský soud, jeho členové ale i tak pokračují v práci.

Běloruský soud v pátek poslal disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého na deset let do vězení, informoval opoziční server Naše niva. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení. Verdikt kritizují představitelé mimo jiné zahraniční diplomacie.

V Oslu v sobotu převzali Nobelovu cenu za mír zástupci letošních laureátů – ruské lidskoprávní organizace Memorial, ukrajinského Centra pro občanské svobody a vězněného běloruského disidenta a zakladatele organizace Vjasna Alese Bjaljackého. Místo Bjaljackého, kterému běloruský režim neumožnil vycestovat do norské metropole, se ceremoniálu zúčastnila jeho manželka Natalja Pinčuková. Později odpoledne byly ve Stockholmu předány také ostatní Nobelovy ceny – za literaturu, lékařství, chemii, fyziku a ekonomii. Jména laureátů Nobelův výbor oznámil v říjnu.

Ruský cenzurní úřad ve čtvrtek zablokoval přístup k webu opozičního listu Novaja gazeta. Informovala o tom agentura Reuters. Redakce pozastavila kvůli zpřísněným cenzurním podmínkám vydávání listu v papírové podobě i na internetu v březnu.

Nobelova cena za mír za rok 1992 byla udělena vedoucí aktivistce guatemalského hnutí za práva Indiánů Rigobertě Menchuové. Nominovaný Václav Havel v reakci na udělení ceny řekl: „Takovým lidem jako ona má být Nobelova cena dávána spíš než státníkům, kteří jsou za to, aby dodržovali lidská práva a dbali o mír, placeni.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve věku 77 let zemřel v pondělí bývalý severoirský premiér David Trimble, který za svou úlohu v severoirském mírovém procesu obdržel v roce 1998 Nobelovu cenu za mír. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na severoirskou Ulsterskou unionistickou stranu (UUP), kterou Trimble na přelomu tisíciletí vedl.

Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov za rekordní sumu vydražil medaili spojenou s tímto pacifistickým oceněním. V aukci v New Yorku za ni získal rekordních 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy korun). Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.

Osmadvacetiletý aktivista a někdejší studentský vůdce Nathan Law v exilu poukazuje na věci, o nichž obyvatelé Hongkongu, odkud emigrovaly tisíce mladých lidí, mluvit nemohou. Stal se nejmladším hongkongským zákonodárcem, bojovníkem za lidská práva i politickým vězněm. Nyní žije v britském exilu a loni publikoval knihu Svoboda: jak ji ztrácíme a bráníme. O víkendu byl hostem pražského veletrhu Svět knihy.

Za nedávným útokem na novináře a nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova se směsí červené barvy a acetonu stojí ruská tajná služba, domnívá se americká administrativa. Informovaly o tom deníky The Washington Post a The New York Times s odvoláním na nejmenovaného amerického představitele.

Ve věku 90 let zemřel jihoafrický emeritní arcibiskup, bojovník proti rasistickému režimu apartheidu a držitel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. S odkazem na jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu o tom informuje agentura Reuters.

Po konci druhé světové války se v ohrožení života nacházelo velké množství dětí. Nehledě na jejich národnost a roli, jakou hrála jejich země v konfliktu, jim nabídl pomoc Dětský fond Organizace spojených národů, UNICEF. „Nepřátelské děti neexistují,“ popsal poslání fondu jeho první ředitel Maurice Pate. Co začalo jako záchrana životů, se za tři čtvrtě století práce organizace přetavilo v ochranu práv, rozvoj a narovnání podmínek dětí po celém světě. UNICEF vznikl před 75 lety, 11. prosince 1946.

Svět ji uznává, jenže vedení její domovské země ji zatracuje. Novinářka Maria Ressaová má přesně za tři týdny převzít Nobelovu cenu míru. Stále přitom netuší, jestli bude moci do Norska vyjet, případně zda ji Filipíny pak pustí zpět domů. Čelí několika žalobám kvůli investigativní práci a kritice režimu.

Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.

V šest hodin ráno místního času odstartovaly v Etiopii parlamentní volby. Země se zhruba 110 miliony obyvatel je druhým nejlidnatějším státem Afriky a výsledky voleb by mohly mít dopady i za jejími hranicemi, píše agentura Reuters. Loňský odklad hlasování přispěl k vypuknutí několik měsíců trvajícího konfliktu mezi federální vládou a severním regionem Tigraj. Premiér Abiy Ahmed slíbil, že Etiopie i na pokraji občanské války a hladomoru zažije své dosud nejsvobodnější volby –⁠ jejich podmínky ale opozice i Západ nepovažují za zcela regulérní.

Myanmarská vojenská vláda, která se ujala moci při únorovém převratu, nechá rozpustit stranu někdejší myanmarské premiérky a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Důvodem jsou podle junty podvody při listopadových volbách, v nichž Národní liga pro demokracii (NLD) vedená Su Ťij jasně zvítězila. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na myanmarská média.

Dárcovská konference, již svolala OSN, má vybrat nejméně miliardu dolarů na pomoc Rohingům. Jeden a půl milionu příslušníků muslimského národa totiž živoří v uprchlickém táboře na jihu Bangladéše. Většina se tam ocitla poté, co je brutálně vyhnala myanmarská armáda, která se podle mezinárodních vyšetřovatelů dopustila zločinů proti lidskosti.

Irenu Sendlerovou rodiče vychovali tak, aby vždy podala pomocnou ruku bez ohledu na náboženství nebo národnost. V době nacistické okupace zachránila život dvěma a půl tisícům židovských dětí. Po válce vykopala sklenice se jmény a mnohé z dětí se snažila vrátit k jejich rodinám. Byly to právě tyto nádoby, díky nimž znají polskou válečnou hrdinku po celém světě. Její osud totiž inspiroval americké studentky k napsání divadelní hry, která se stala velmi populární. Sendlerová se narodila před 111 lety a zemřela 12. května 2008.

Od posledních parlamentních voleb v Myanmaru neuběhly ani tři měsíce a právě v den, kdy měl poprvé zasednout parlament s nově zvolenými poslanci, moc v zemi převzala armáda –⁠ prvního února provedla vojenský převrat. Při něm zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Nebe země tisíce zlatých pagod pak zaplavily červené balonky, které na protest vypustili někteří významní aktivisté. Stávkují lékaři, do protestů se zapojují i učitelé a studenti a nesouhlas dávají najevo i běžní občané. Ředitelka Barmského centra v Praze Sabe Soe v rozhovoru řekla, že země právě teď, snad ještě víc než kdy jindy, potřebuje podporu vlád demokratických zemí.

Myanmarská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění své předsedkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Myanmarská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain označil převzetí moci za nevyhnutelné.

Spolu s papežem Janem Pavlem II. patří Lech Walesa k nejznámějším osobnostem poválečného Polska. Opoziční aktivista, k jehož vzhledu neodmyslitelně patří knír a medailonek v klopě, stál u zrodu legendárního odborového svazu Solidarita. Před 30 lety v Polsku vyvrcholily první svobodné volby hlavy státu, po nichž se Walesa stal  prezidentem.