Hagia Sofia

V syrské provincii Hamá se místní chystají s ruskou finanční pomocí postavit repliku istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia). Rozhodnutí postavit zmenšeninu chrámu v syrském městě s většinovým pravoslavným obyvatelstvem je reakcí na krok tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana změnit istanbulský chrám po desítkách let opět na mešitu. Syrský kostel má sloužit pravoslavným věřícím.

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.

Mozaiky a fresky v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) budou během muslimských modliteb zakryty závěsy nebo laserem. Dominanta největšího tureckého města, která je častým cílem turistů, se má podle pátečního rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana přeměnit na mešitu poté, co byla 85 let muzeem. První modlitba se v ní má konat 24. července.

Státy Evropské unie vyzvaly Turecko, aby upustilo od vojenských a těžebních aktivit ve Středozemním moři, a odsoudily přeměnu istanbulského chrámu Hagia Sofia na mešitu. Na společných sankcích vůči Ankaře se však neshodly. Ministři zahraničí rovněž nepodpořili společné postihy vůči Číně, po nichž volaly některé členské země kvůli situaci v Hongkongu. Po ministerském jednání to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož některé země oznámily, že vůči Číně v nejbližších dnech zavedou vlastní opatření.