Volič

Zástupci všech sněmovních stran jednali ve středu o koaliční předloze na zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy žijící v zahraničí. Debata se týkala parametrů volby, jak je obsahuje novela, a chystaných pozměňovacích návrhů. Jednání budou pokračovat, řekli předsedové frakcí vládní TOP 09 Jan Jakob a opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Spornou novelou se nyní zabývají sněmovní výbory.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.

Kampaň uchazečů o Pražský hrad bude před druhým kolem prezidentských voleb mířená hlavně na negativní emoce, domnívá se odborník na politické kampaně Radim Pařík. S dalšími analytiky se shoduje na tom, že cílem hlavně pro kandidáta a expremiéra Andreje Babiše (ANO) bude odradit od hlasování zejména voliče neúspěšných kandidátů, kteří podpořili Petra Pavla. „Je to nejtvrdší politická kampaň, kterou jsme od roku 1989 v politice zažili,“ myslí si pak expert na politický marketing Jakub Horák. Očekává, že výsledek voleb ovlivní účast mladých lidí. O šancích jednotlivých kandidátů odborníci diskutovali v pořadu 90' ČT24.

Sněmovní volby přinesly v Česku neobvyklou a zdánlivě paradoxní situaci. Z hlediska celkového počtu hlasů zvítězila koalice SPOLU, když ji podpořilo 27,79 procenta voličů, mandátů má ale o jeden méně než hnutí ANO, které na hlasy skončilo druhé v pořadí a ve sněmovně obsadí dvaasedmdesát křesel. Přinášíme vysvětlení, jak je to možné.

Ústřední volební komise oznámila, že po sečtení výsledků z téměř 80 procent volebních okrsků podpořilo v plebiscitu změny v ruské ústavě přes 77 procent voličů. Někteří voliči poukazují na podvody, například fakt, že přišli hlasovat a komise přitom měla zapsáno, že již hlasovali. Změny ústavy umožňují Vladimiru Putinovi další dvě kandidatury na prezidenta, mění pravomoci institucí a zakotvují některé hodnotové prvky. Na některých místech se odehrály demonstrace.