Neandertálci

Vědci se až doposud domnívali, že naši pravěcí předkové zvládali přežívat doby ledové díky kožešinám býložravců. Nový výzkum ale ukazuje, že se alespoň občas mohli oblékat i do těch získaných z predátorů. A možná to mohlo mít i symbolickou rovinu.

Byli naši dávní předci spíš kořistí nebo lovci? Odpověď na jednu ze základních otázek zooarcheologie je zase o něco jasnější díky studii zveřejněné v odborném časopise Scientific Reports. Odborníci nejenže zjistili, že neandertálci byli prvními lidmi, kteří lovili velké predátory včetně lvů jeskynních – ale také ke kulturním účelům používali jejich kožešiny a možná se do o nich i oblékali, píše list The New York Times.

Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Communications Biology. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandertálcích, kteří do doby před zhruba čtyřiceti tisíci lety sdíleli svět s druhem Homo sapiens.

Podle nové studie žili neandertálci možná ve větších skupinách, než se dosud předpokládalo, a lovili obrovské slony, kteří byli až třikrát větší než ti dnešní. Vědci to zjistili po prozkoumání 125 tisíc let starých kosterních pozůstatků slonů s rovnými kly nalezených poblíž Halle ve středním Německu.

Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 tisíci lety podobný zvyk jako dnešní lovci – ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové.

Neandertálci sice měli výraznější nosy než dnešní lidé, jejich čichové schopnosti na tom ale o nic lépe než naše nebyly. Vymřelí denisované se od obou těchto pralidí lišili mnohem výrazněji.

Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandertálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu. Své závěry shrnuli ve studii, kterou otiskl časopis Nature a na níž se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo.

Díky nové studii se podařilo zjistit, co tvořilo potravu evropských neandertálců, kteří byli prvními inteligentními vládci našeho kontinentu. Užívali si maso, ale jiným zdrojům živočišných proteinů se zřejmě vyhýbali.

Moderní lidé žili v Evropě po boku neandertálců nejméně přes tisíc let a během této doby od sebe navzájem kopírovali kamenné nástroje nebo šperky. Další důkazy o soužití lidí a jejich nejbližších vyhynulých příbuzných přinesla studie vědeckého týmu z britských a nizozemských univerzit.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se stal švédský biolog Svante Pääbo. Odborná komise ocenila jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice.

Nový objev mezinárodního vědeckého týmu změnil představu o tom, kdo byli první inteligentní obyvatelé Evropy. V jeskyni s výhledem na malebné údolí Rhôny v jižní Francii se totiž našly přesvědčivé důkazy o tom, že moderní lidé tuto lokalitu obývali ještě před neandertálci.

Mezinárodní vědecký tým potvrdil, že šedesát tisíc let staré pigmenty na stalagmitech ve španělské jeskyni Cueva de Ardales mohou být jedním z nejstarších druhů umění v Evropě. Jeho autory byli zřejmě neandertálci.

Medvědi, netopýři, ale i ježci a spousta dalších druhů zvířat se naučila překonávat zimu spánkem. Místo aby pátrala v nehostinných podmínkách po zdrojích potravy, zpomalí svůj metabolismus a uloží se do zimního spánku. Nový výzkum naznačuje, že to stejné mohli dělat i prapředkové lidí.

Evropským vědcům se podařilo v laboratořích vyšlechtit miniaturní, okem sotva viditelné kusy lidské mozkové tkáně obsahující neandertálskou DNA. Těmto orgánům říkají minimozečky a chtějí je využít pro studium příbuznosti mezi lidmi a neandertálci.