Rada OSN pro lidská práva

Mezinárodní systém založený na mezinárodním právu a Chartě OSN je pod bezprecedentním tlakem, řekl ve svém projevu při pátečním zahájení neformálního zasedání Rady OSN pro lidská práva šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Ministr rovněž uvedl, že podpora demokracie, lidských práv a občanské společnosti jako součást české zahraniční politiky od devadesátých let je i odkazem bývalého prezidenta Václava Havla a nedávno zesnulého někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.

Rusko neuspělo při úterním hlasování Valného shromáždění OSN o nových členech Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Nedostalo se tak zpět mezi 47 členských zemí. Více hlasů získaly Albánie i Bulharsko, píše agentura Reuters. Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině loni v dubnu rozhodlo o přerušení členství Ruska v Radě a Moskva následně orgán opustila. Její křeslo pak získala Česká republika.

Václav Bálek bude předsedou Rady OSN pro lidská práva. Stálý představitel Česka při OSN se podle ministerstva zahraničí ujme funkce k Novému roku – jako vůbec první Čech. Předseda rady je volen vždy na rok ze zástupců 47 členských zemí.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

Valné shromáždění OSN (UNHRC) v úterý zvolilo Českou republiku do Rady pro lidská práva, kde nahradila Rusko. Jeho členství bylo minulý měsíc pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu, na což Moskva reagovala okamžitým vystoupením z tohoto 47členného orgánu. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo Valné shromáždění na Twitteru.

Tragické události na Ukrajině související s ruskou agresí připomíná výstava fotografií s názvem Ukraine Shall Live!, kterou si mohou od nynějška lidé prohlédnout před Černínským palácem v Praze. Na šesti panelech jsou vystaveny snímky ukrajinských fotografů například z Buči u Kyjeva, kde ruské jednotky během krátké okupace zavraždily stovky civilistů, ale i z dalších míst zasažených invazí. Výstava potrvá dva týdny.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ve čtvrtek schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství v Radě pro lidská práva přivítala. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu byla konstruktivní, uvedl ruský vyjednavač. Podle Kyjeva byl posun dostatečný k uskutečnění setkání prezidentů obou zemí. Ukrajina údajně navrhla Rusku systém záruk, který by mohl vést až k její neutralitě. Rusko slíbilo omezit své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu, v úterý večer pak generální štáb ukrajinské armády uvedl, že se odtud začaly stahovat některé jednotky.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina ke stažení vojsk z Ukrajiny a návratu k diplomacii. Zároveň odmítl vytvoření bezletové zóny, které by podle něj znamenalo přímé zavlečení Západu do války, jež by přinesla další civilní oběti. Zelenskyj za to NATO kritizoval. Šéf americké diplomacie Antony Blinken znovu potvrdil, že pokud to bude nutné, je Aliance připravena bránit své členy. Ministři zahraničí zemí NATO také v pátek jednali o posilování obrany členských států v bezprostředním dosahu Ruska, ke konečnému rozhodnutí ale nedospěli. Putin informoval německého kancléře Olafa Scholze, že Moskva je ochotná s Kyjevem vést dialog, pokud ovšem budou splněny všechny její požadavky.

Ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru vyzval šéfa súdánské armády Abdala Fattáha Burhána k propuštění všech zadržovaných politiků a navázání dialogu, který by obnovil civilní vládu. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí USA. Armáda minulý týden v Súdánu provedla převrat.

V Libyi byly s největší pravděpodobností spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, uvádí ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva (HRC). Shromáždila důkazy o vraždách, mučení, zotročování, mimosoudním zabíjení a znásilňování.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Izraelské nálety v Pásmu Gazy mohou představovat válečné zločiny, pokud se ukáže, že byly nepřiměřené. V úvodu mimořádného jednání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) svolaného na žádost muslimských zemí to řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová. Poznamenala také, že dosud neobdržela žádné důkazy o tom, že civilní budovy zasažené při izraelských náletech byly využívány k vojenským účelům.

Spojené státy budou usilovat o křeslo v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) pro období mezi lety 2022 a 2024. Do té doby zůstanou aktivním pozorovatelem a budou veřejně hovořit o porušování lidských práv všude po světě. Členům rady to prostřednictvím videa řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Administrativa Joea Bidena chce avizovaným krokem zvrátit rozhodnutí exprezidenta Donalda Trumpa, který zemi z rady vyvedl.

Spojené státy se vrací do Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Na ženevském zasedání rady to sdělil americký chargé d'affaires při této instituci Mark Cassayre a po něm to potvrdil ministr zahraničí Antony Blinken. USA budou v UNHRC v roli pozorovatele a později budou usilovat o plné členství. Z rady vystoupily v roce 2018.

Rada OSN pro lidská práva schválila rezoluci navrženou EU, která úřadu komisařky Michelle Bacheletové ukládá sledovat situaci ohledně porušování lidských práv v Bělorusku. Tamní opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská předtím OSN vyzvala, aby co nejrozhodněji zareagovalo na represe proti účastníkům protestů proti zfalšování prezidentských voleb. Zvláštní zpravodajka OSN v Ženevě varovala před spuštěním další železné opony v Evropě, Lukašenkova slova o uzavření hranic s Litvou a Polskem se však zatím nenaplnila. Policie zato obvinila dalšího vedoucího opozičního představitele Maxima Znaka.

Policista z Atlanty, který minulý týden zastřelil Američana tmavé pleti Raysharda Brookse, byl ve středu obviněn z vraždy. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na prohlášení prokuratury v americkém státě Georgia. Zabití 27letého Brookse vyvolalo další vlnu protestů proti rasismu a policejnímu násilí na Afroameričanech v USA.