Blízký východ

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

U příležitosti dvaceti let od vstupu České republiky do Evropské unie připravila ČT debatu s europoslanci. Diskutovali o migraci nebo geopolitické situaci v Evropě a na Blízkém východě. Jejich rozhovor se dotknul i opatření EU proti změnám klimatu a jejich dopadům na evropskou ekonomiku. Debatovali místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (nestr.), kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) a europoslanci Ivan David (SPD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Veronika Vrecionová (ODS).

Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.

Spojené státy uvalí nové sankce na Írán po jeho víkendovém útoku proti Izraeli. Cílit mají mimo jiné na výrobu raket a dronů, uvedl podle agentur poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Očekává, že spojenci budou krok Washingtonu brzy následovat.

Svět s napětím očekává izraelskou reakci na íránský útok. Všechny varianty, o kterých jedná vláda premiéra Benjamina Netanjahua, jsou pro Teherán bolestivé, neměly by ale rozpoutat konvenční válku, uvedla izraelská média. Jeruzalém může rozhodnout o tvrdší odplatě a udeřit na jaderná zařízení či vojenské cíle a armádní činitele přímo v Íránu. Tento scénář by však mohl ohrozit existenci nové koalice, která o víkendu pomáhala chránit židovský stát před íránskými raketami. Mírnější reakci představuje možný kybernetický útok proti Teheránu či úder na proíránské skupiny v regionu.

Bezprecedentní íránský útok na Izrael ukázal, že dekády masivních výdajů židovského státu a USA do budování protiraketového deštníku se vyplatily. Do akce se v noci na neděli zapojily systémy jako Iron Dome (Železná kopule) či Arrow (Šíp), které s pomocí spojenců v regionu zlikvidovaly drtivou většinu raket a dronů. Spojené státy využily bojové letouny, systém Patriot v Iráku a také Aegis umístěný ve Středomoří. Podle CNN šlo Teheránu o symbolickou odvetu, okázalou demonstraci síly, která nezpůsobí větší škody ani nerozpoutá otevřenou válku.

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.

V neděli večer jednal izraelský válečný kabinet po nočním vzdušném útoku z Íránu, který proti židovskému státu vyslal přes tři sta dronů a raket. Podle agentury Reuters se členové kabinetu přiklánějí k odvetě, na jejím rozsahu a načasování však shoda není. Teherán už Izrael varoval, aby se k ní neuchyloval. Americký prezident Joe Biden ujistil izraelského premiéra o pevné podpoře, odrazuje jej ale od odvetné akce.

Poslední vývoj na Blízkém východě i podpora Ukrajiny proti ruské vojenské agresi budou tématy pondělních a úterních jednání premiéra Petra Fialy (ODS) ve Spojených státech. Řada amerických politiků i novinářů považuje cestu za důležitou díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu.

Íránský útok na Izrael se očekával, jeho rozsah, kdy Teherán na svého dlouholetého rivala vyslal stovky dronů a raket, byl ale překvapivý. I když byl útok bezprecedentní také tím, že Írán poprvé zaútočil na Izrael přímo ze svého území, stále to není krok, který by měl se strany Izraele vyvolat nějakou tvrdší reakci, shodli se analytici ve vysílání ČT24. Podle nich nemá Izrael ani Írán zájem o rozpoutání velkého válečného konfliktu.

Před pěti lety, v březnu 2019, uznala tehdejší americká vláda prezidenta Donalda Trumpa Golanské výšiny za součást Izraele. Dříve syrskou náhorní plošinu obsadil Izrael už v roce 1967. Snahy o masivní zvýšení počtu obyvatel Golan ale zatím zůstávají jen v rovině plánů. V posledním půlroce se region navíc stal častým terčem ostřelování z Libanonu. O osudu regionu rozhodla v roce 1967 vojenská síla, to samé platí i v roce 2024.

Přes čtyřicet lidí zemřelo při náletech u Aleppa na severu země, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Většinu z obětí tvoří podle ní syrští vojáci, zemřelo i několik členů libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Syrské bezpečnostní složky útok připisují Izraeli. Podle SOHR mířil Jeruzalém na sklady zbraní. Izrael údery v této sousední zemi většinou nekomentuje. Cílem podobných náletů se stávají proíránské milice. Podle Damašku zemřeli u Aleppa i civilisté, není ale jasné, zda se nestali oběťmi jiného útoku.

Když na začátku října zaútočilo palestinské teroristické hnutí Hamás na izraelské vojenské i civilní cíle, komentátora Jana Fingerlanda vyděsil rozměr útoku i jeho vlastní špatný odhad. „Nemyslel jsem si, že se to může stát,“ říká v podcastu Background ČT24. „V současné době jsou západní média ve vleku narativu, že je tady válka, kterou je potřeba za každou cenu zastavit. Ale z hlediska vývoje je někdy válku potřeba dobojovat,“ myslí si čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

V Íránu se konají první volby od krvavého potlačení masivních protestů v roce 2022, které následovaly po úmrtí dvaadvacetileté Mahsá Amíníové v policejní vazbě. Obyvatelé islámské republiky budou vybírat poslance z rekordního počtu uchazečů, takřka všechny reformisty ale úřady předem vyřadily ze hry. Teherán má obavy z extrémně nízké účasti v zemi, kde velká část společnosti podle expertů rezignovala na to, že by volby mohly být spravedlivé a vést ke změně. Režim navíc znemožnil znovuzvolení exprezidenta Hasana Rouháního do klíčové Rady expertů, která bude časem vybírat nástupce nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Právě reformista Rouhání byl jedním z možných kandidátů. Podle expertů je tak předem jasné, že volby dál posílí konzervativní síly.

Americká armáda před nedávnými nálety v Iráku a Sýrii použila k hledání cílů software z kategorie umělé inteligence (AI). Agentuře Bloomberg to řekla pracovnice blízkovýchodního velitelství americké armády Schuyler Mooreová. Článek vyjádření označuje za nejjasnější známé potvrzení, že Američané používají AI k identifikaci cílů, které následně bombardují.

Útoky jemenských povstalců na komerční lodě v Rudém moři představují zkoušku pro čínské ambice stát se hlavním zprostředkovatelem míru na Blízkém východě. Peking odmítá zapojení do konfliktu a jeho reakce obnáší výzvy k ukončení útoků na civilní lodě a nepřímou kritiku západní vojenské odvety, všímá si CNN. Podle expertů čínské váhání ničí obraz země jako globální mocnosti. Peking po výzvách USA začal tlačit na Írán, aby přiměl hútíe zastavit údery, jinak ohrozí vzájemný obchod. Činí tak ale zatím spíše jen naoko. Nečinný postoj zaujímá i Rusko, které má v Rudém moři své vlastní zájmy.

K lednovému rozšíření skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, bylo přizváno šest států. Argentina členství odmítla ještě v závěru loňského roku a o vstupu Saúdské Arábie ještě podle Reuters nepadlo definitivní rozhodnutí. Nakonec tedy vstoupily čtyři státy Afriky a Blízkého východu: Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Nyní devítičlenné uskupení je největším konkurentem skupiny G7 a politickou protiváhou Západu. Rozšíření ukazuje rostoucí význam států globálního Jihu, podle odborníků však státy rozdělují odlišné zájmy.

Katar patří k umírněným zemím v regionu, a s takovými je zapotřebí vést dialog, řekl prezident Petr Pavel po jednání s tamním emírem Tamimem bin Hamadem Sáním a s místopředsedou vlády a ministrem obrany Chálidem bin Muhammadem Attíjou. „Shodli jsme se, že bezpečnostní situaci v Gaze je nutné řešit v komplexnějším balíku, který má konkrétní cíl – a tím je forma státnosti pro Palestince,“ konstatoval český prezident.

Jemenští povstalci jsou terčem západního bombardování. Svět si klade otázku, jak se k věci postaví Írán, který tyto nebezpečné ozbrojence podporuje. Útoky povstalců z Jemenu proti mezinárodní lodní dopravě, podle nich spojené s Izraelem, a protiútok amerických a britských sil s sebou přináší obavy z dalšího rozšiřování konfliktu na Blízkém východě. Podle analytiků bude mnohé záviset na další reakci hútíů.

Dosud globálně nepříliš významné hnutí v posledních týdnech ovlivňuje převoz zboží po jedné z nejvytíženějších tras světa. Hútíové už roky bojují v občanské válce proti vládě Jemenu, v průběhu let dokázali s podporou Íránu zasahovat cíle v Saúdské Arábii a nyní hrozí v Rudém moři. Jak se sekta následující charismatického klerika dostala až k tomu, že přitahuje pozornost velmocí?