Pekárna

Část firem v Česku se i nadále potýká s nedostatkem zaměstnanců. Některé tak nemůžou rozšiřovat výrobu nebo přijímat víc nových zakázek. Problém je v tom, že pozice, které firmy chtějí obsadit, lidé vykonávat nechtějí. Zájem nemají například kvůli fyzické náročnosti nebo nízké prestiži. Často také mají jiné představy než zaměstnavatel o rozdělení času mezi práci a další aktivity.

Až tam, kde se potraviny prodávají, zůstává největší část peněz, které lidé platí za potraviny. Jsou o tom přesvědčeni politici stran vládních i opozičních, ačkoli z koaličních stran zní i výtky vůči některým potravinářským firmám, jmenovitě těm ze skupiny Agrofert, a od opozice zase kritika snížení zemědělských dotací. O cenách potravin diskutovali v Událostech, komentářích politici Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Martin Hlaváček (za ANO) a také předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna a Jana Neumannová z Reportérů ČT.

Za drahé potraviny můžou podle ekonomů nejen ceny energií a vstupních surovin, ale i to, že českému trhu dominují velcí hráči. Na trhu s pečivem získal významné postavení Agrofert ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO), který před třemi lety koupil konkurenční pekárny United Bakeries. Antimonopolní úřad měl přitom podmínku, že musí být zachována konkurence a Agrofertu nařídil část pekáren prodat. Část odprodaných pekáren však prochází útlumem, což zesílilo pozici Agrofertu na trhu.

Zákazníci podle pekařů sice stále kupují stejné množství obyčejných rohlíků a chleba, častěji ale sahají po těch nejlevnějších druzích. Naopak prodej sladkého pečiva klesl kvůli zdražování o desítky procent.

Na střeše pekárny v libanonské vesnici Remhala stojí systém solárních panelů. Majitelé se totiž rozhodli najít alternativu k běžně využívané naftě, používané k pohonu elektrických generátorů. Ty jsou v Libanonu, který sužují časté výpadky dodávek elektřiny, mnohdy jediným způsobem, jak udržet pece v provozu. Výhodou pro zákazníky pak je nižší cena. Solární energie totiž ušetří až osmdesát procent nákladů na naftu, která se do země musí importovat.

I vánoční pečení letos poznamenala inflace. Stouply nejen ceny energií, ale i základních surovin. Jak se přizbůsobují drahým energiím pekárny? Jak moc zdražilo cukroví? Hostem pořadu Drahé Česko byl majitel cukrárny Buchalovi František Buchal.

Asi stovce drobných odběratelů přestane Hradecká pekárna od začátku listopadu rozvážet pečivo. Dodavatel jim to nečekaně oznámil s odkazem na růst nákladů. Prodejny musí narychlo shánět náhradu.

Polsko se potýká se silnou inflací. Její růst se v květnu vyšplhal téměř na čtrnáct procent. Mohou za to vysoké ceny energií. V posledních týdnech i přes daňové úlevy skokově vzrostly také ceny paliv. Výrazně zdražují i potraviny, zejména pečivo.

Kvůli válce na Ukrajině výrazně rostou ceny obilovin, například pšenice za poslední týden zdražila o třetinu. Reagují na to jak zemědělci, kterým se prodražuje výkrm zvířat, tak pekárny, které zvyšují ceny výrobků. A to i kvůli tomu, že není dražší pouze obilí, ale také plyn či pohonné hmoty.

Počátkem 90. let se v Česku čím dál více dařilo soukromému podnikání. Výjimkou nebyla ani nově otevřená pekárna v Kroměříži. Jak reportáž uvádí, vznikla i díky švýcarské vládě.

Pečivo v Česku od podzimu zdraží odhadem minimálně o několik procent. Pekárny kupují dražší mouku, rostou ceny energií, pohonných hmot a firmy potřebují zaměstnancům zvýšit mzdy, uvedli zástupci pekařského svazu na Dnech chleba a soutěži Chléb roku v Pardubicích. Zvýšení cen je podle nich už nutné.

Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu, uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Zatímco zákazníky v obchodech navýšení postihnout nemusí, problémové nejspíš bude pro pekárny.