Chobotnice

Mezinárodní tým vědců strávil několik posledních týdnů na palubě výzkumné lodi průzkumem východní části tropického Tichého oceánu. Jejich cílem bylo zjistit, co žije čtyři tisíce metrů pod hladinou, v místech, kde by v budoucnu mohla probíhat hlubokomořská těžba.

Mezinárodní skupina vědců pod vedením profesora Javiera Sellanese možná objevila více než sto nových druhů žijících na podmořských horách u pobřeží Chile. Expedice Schmidtova oceánského institutu tam našla korály, chobotnice, mořské ježky, různonožce a další druhy, které jsou pro vědu pravděpodobně nové.

Asi před sto tisíci roky se zřejmě zhroutil západoantarktický ledový příkrov. Tehdy to mělo dramatické důsledky, například vzestup mořské hladiny až o několik metrů. Jak tento proces probíhal, kdy přesně a také, kdy se tento ledovec zase obnovil, ale bylo až doposud otázkou. Teď na ni vědci našli odpověď na tom nejméně očekávaném místě. V genech chobotnic.

Chobotnice mohou být předmětem nočních můr mnoha námořníků, nový výzkum nicméně přinesl další důkazy o tom, že by i hlavonožci mohli sami snít, když spí. Popsal to vědecký tým v odborném žurnálu Nature.

Hlavonožci mají mezi zvířaty díky své inteligenci výsadní postavení. Samičky některých chobotnic mají ale po rozmožení sebedestruktivní sklony, po nakladení vajíček přestávají přijímat potravu a záhy uhynou. Důvodem jejich sebevražedného chování by mohl být nedostatek cholesterolu, zjistil tým amerických vědců, který to popsal v časopise Current Biology.

Paleontologové objevili v Montaně nejstaršího známého předka chobotnic. Jedinečná fosilie je stará přibližně 330 milionů let.

Biologům na dvou opačných koncích planety se v poslední době podařilo po dlouhých desítkách let znovu pozorovat vzácný druh chobotnice, která patří k nejtajemnějším tvorům v oceánu.

Tým vědců z Austrálie, Kanady a USA zjistil, že samice chobotnic někdy házejí bahnem nebo předměty na samce, kteří se s nimi pokoušejí pářit. Takto nápadníky odhánějí.

Na zemské oběžné dráze se v současnosti nachází 128 malých chobotnic. Vědci je tam vyslali v rámci studie UMAMI (Understanding of Microgravity on Animal-Microbe Interactions), která se snaží zjistit, jak pobyt v mikrogravitaci ovlivňuje mikrobiomy živočichů.

Výzkum zraku chobotnic, který publikoval Journal of Experimental Biology, přivedl britské vědce k vývoji nového zařízení. To dokáže včas odhalit, jestli má člověk zvýšené riziko, že se u něj v budoucnu rozvine takzvaná věkem podmíněná makulární degenerace, která ve vyspělých zemích patří mezi nejčastější příčiny slepoty.

Dvojice badatelů ze Syrakuské univerzity našla důkazy, že pravěký bezobratlý tvor podobný krakatici se skořápkou ve tvaru sponky mohl žít až stovky let. Paleontologové svůj objev oznámili na letošním setkání Geologické společnosti Ameriky, která proběhla kvůli pandemii on-line.

Dvojice vědců pořídila videozáznamy hlavonožce na zatím nejhlubším místě oceánu – v temnotě 6957 metrů pod hladinou. Mořští biologové o tom informovali v odborném časopise Marine Biology.