Vyšetřovací komise

Ve sněmovně leží návrhy na vznik dvou sněmovních vyšetřovacích komisí. Opozice chce prosadit jednu z nich kvůli prosincové střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, koalice zase chce zkoumat dění na Pražském hradě během prezidentského mandátu Miloše Zemana. Poslanci mají začít jednat o podpoře obou záměrů.

Dolní komora už letos zřejmě nestihne projednat vznik nové vyšetřovací komise. Ta se má zabývat děním na Pražském hradě během mandátu bývalého prezidenta Miloše Zemana. Poslanci se sice v příštím týdnu sejdou na poslední předvánoční schůzi, přednost k projednání však mají jiné body.

Koaliční poslanci mají dost podpisů pro návrh na vznik vyšetřovací komise. Ta by měla řešit kauzy týkající se fungování Kanceláře prezidenta republiky během obou volebních období bývalého prezidenta. Opozice ji považuje za zbytečnou.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nařídil prověřit způsob, jakým žalobci naložili s trestním oznámením na postup vyšetřovatelů případu otravy řeky Bečvy. Informoval o tom server iRozhlas. Trestní oznámení podal loni současný ministr školství a tehdejší člen sněmovní vyšetřovací komise Petr Gazdík (STAN). Ekologickou havárii, která na podzim 2020 postihla Bečvu, způsobily podle České inspekce životního prostředí kyanidy. Jedovaté látky poškodily biotop asi na čtyřiceti kilometrech řeky.

Papež František označil za ostudu dlouhou neschopnost církve řešit případy sexuálního zneužívání dětí církevními představiteli. Znovu rovněž uvedl, že cítí bolest, smutek a soucit s oběťmi těchto činů. Hlava katolické církve to prohlásila ve středu při pravidelné generální audienci ve Vatikánu v reakci na úterní zveřejnění výsledků dvouapůlletého vyšetřování nezávislé komise, podle níž představitelé francouzské katolické církve od roku 1950 sexuálně zneužili na 216 tisíc dětí.

Poslanci se dopoledne sejdou na mimořádném jednání o závěrečné zprávě vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na řece Bečvě. Schůzi iniciovali opoziční koalice SPOLU a Piráti se Starosty. Ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Erik Geuss v Událostech, komentářích řekl, že závěry policejního vyšetřování zřejmě v současné době neuspokojují zejména politiky.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Poslanecká vyšetřovací komise k havárii na Bečvě se zaměří hlavně na to, co dělaly úřady po ní i před ní. Zabývat se bude zejména činností České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a jedním z prvních, koho budou chtít poslanci vyslechnout, bude její ředitel Erik Geuss. V Interview ČT24 to řekla nově zvolená předsedkyně komise Marie Pěnčíková (KSČM). Policie podle ní vyšetřuje ekologickou havárii velmi dlouho a navzdory mediálním spekulacím neočekává, že by v dohledné době vyšetřování skončilo.

Sněmovna ve středu schválila nový stavební zákon. Má nahradit ten dosavadní z roku 2006 a má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem resortu také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit.

Příspěvek až 370 korun zřejmě budou dostávat lidé v izolaci a karanténě až do konce června. Předpokládá to vládní novela, kterou schválili poslanci zrychleně ve stavu legislativní nouze. Schvalování návrhu KSČM na prodloužení zákonné dovolené o týden nejméně na pět týdnů provázely spory, sněmovna je tak opět nedokončila. Kdy se dolní komora k finálnímu kolu projednávání předlohy vrátí, není jasné. Poslanci naopak schválili vznik vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě, zjištění má předložit do září.

Poslanci ve středu schválili zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii v řece Bečvě. Bude mít devět členů, každý z poslaneckých klubů navrhne jednoho. Své zjištění má pak komise předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Pro zřízení, které vyvolaly opoziční strany v čele s KDU-ČSL, hlasovalo 52 z přítomných 90 poslanců. Její vznik podpořili poslanci napříč stranami s výjimkou poslanců ANO, kteří se převážně zdrželi.

Vládní návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly míří ve sněmovně do závěrečného schvalování. Dětské skupiny by podle vlády měly přestat existovat do konce srpna 2024. Poslanci také projednali zvýšení přídavku na děti, podle vládní novely by měly vzrůst o 26 procent, neshodli se ale na tom, které rodiny by měly na dávky nárok. Sněmovna se ještě předtím odpoledne sešla na řádné schůzi, hlasování o pokutách podnikatelům za porušování protikoronavirových restrikcí ale opět odložila.

Koronavirus se v Česku nadále šíří velmi rychle, čísla jsou oproti minulé sobotě ale nižší. K sobotní 18. hodině přibylo 6771 nakažených, zhruba o tisícovku méně než předešlý týden. V pátek vyhodnotily laboratoře pozitivně 13 606 testů na koronavirus – poprvé za celý říjen nebyl tak na závěr pracovního týdne stanoven dosavadní denní „rekord“ v počtu nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V průběhu června by měly být všechny výpadky obcí nahrazeny. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. Podle opozice přijdou města, obce a kraje kvůli vládním opatřením, třeba v souvislosti s daňovými úpravami, až o 25 miliard korun. Sporný zákon o evidenci skutečných majitelů sociální demokraté v pondělí na vládě podpoří. Naopak novelu zákona o zadávání veřejných zakázek ne.

Parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala postupem vlády po vypuknutí koronavirové pandemie, nejspíše nevznikne. Vládní strany daly najevo, že o ni nestojí, podobně smýšlejí také komunisté, ale i SPD. Její předseda Tomio Okamura řekl v Interview ČT24, že ekonomické věci řádně posoudí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a k debatě o politických věcech není komise potřeba.

Australský kardinál George Pell věděl o sexuálním zneužívání mladistvých kněžími v Austrálii, nepodnikl ale žádné kroky, aby mu zabránil. Uvedla to australská královská komise, která byla vyšetřením případů pověřena. Její šetření skončilo už v roce 2017, informace týkající se Pella byly však zveřejněny až ve čtvrtek, napsal zpravodajský server BBC News.