Horkovod

Plzeňská teplárna je o krok blíž dekarbonizaci. Dlouho plánovaný úplný odklon od hnědého uhlí umožní i nově modernizovaná turbína. Cenový odhad ale vzrostl z původních čtyř miliard na sedm. Opoziční zastupitelé si stěžují, že vedení města není schopné zdražení vysvětlit. Podle generálního ředitele je projekt transparentní a projde veřejnou soutěží.

Zástupci společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí v Jaderné elektrárně Dukovany podepsali realizační smlouvu k horkovodu z elektrárny do Brna. Umožní začít hledat zpracovatele projektové dokumentace. Příprava stavby má skončit na jaře 2027. Společnosti zároveň podepsaly smlouvu o budoucí smlouvě na dodávky tepla. Podle primátorky Brna Markéty Vaňkové (ODS) by cena tepla z horkovodu měla být nižší nebo srovnatelná s jinými zdroji. Brňané by mohli teplo z horkovodu začít využívat v topné sezoně 2030/2031.

Třikrát během dvou měsíců zůstalo bez tepla dvacet tisíc domácností na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Technici Karlovarské teplárenské, která horkovod provozuje, zatím nevědí, co je příčinou tak častého praskání potrubí. Obyvatelé se proto obávají, že se havárie a s tím spojené výpadky dodávek tepla budou dál opakovat.

Tisíce domácností v brněnských městských částech Žabovřesky a Královo Pole mají obnovené dodávky tepla a teplé vody. Havárii na horkovodu, která noční odstávku způsobila, zaměstnanci Tepláren Brno opravili. Uvedla to mluvčí městské firmy Zuzana Novotná. Výpadek ovlivnil domy napojené na centrální vytápění, kterých je v obou městských částech asi 500 až 700.

Teplárna České Budějovice zahájila zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Temelínský přivaděč pokryje třicet procent potřeby tepla ve městě. Půjde o 750 terajoulů ročně, horkovod by měl dodávat teplo nejméně dvacet let. Město má tak třicet procent tepla za stabilní ceny, které neovlivní vývoj na trhu, řekli zástupci teplárny, města a firmy ČEZ. Horkovod stavěl ČEZ, investice byla 1,69 miliardy korun.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Městská společnost Teplárny Brno v pondělí podepsala smlouvu o spolupráci s firmou ČEZ na vybudování více než čtyřiceti kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Smlouva stanovuje další kroky, které musí obě společnosti udělat, aby bylo možné snížit závislost Brna na vytápění plynem. Před rokem účastníci uzavřeli memorandum, od té doby pracovali na konkrétních krocích, které umožňují v projektu pokračovat.

Technici v brněnských teplárnách začali instalovat nové hořáky. Ty umí spalovat nejen zemní plyn, ale také lehké topné oleje. Díky tomu by se Brnu měla snížit závislost na plynu, a to navzdory tomu, že jeho cena na evropských trzích nadále klesá. Dvoupalivové hořáky už teď používají některé teplárny například na jihu Čech.

Zaměstnanci firem v úpadku budou moci od července požádat úřady práce o vyplacení dlužné mzdy až po zahájení insolvenčního řízení. Žádost nemohou podat lidé, kteří ve firmě v insolvenci měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Senát to schválil v rámci úpravy pravidel pro vyplácení mezd zaměstnancům za firmy v platební neschopnosti. Po dlouhé debatě naopak neprošla horní parlamentní komorou volební novela, která měla dát lidem možnost více ovlivnit zvolení konkrétních zastupitelů.

Poslanci v úterý zrychleně schválili novelu, která usnadní výstavbu horkovodu z Dukovan do Brna. Sněmovna také kývla na návrh zákona ohledně dozorových úřadů. Jejich pravomoci nad trhem s harmonizovanými výrobky se tak zřejmě sjednotí, předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Dolní komora rovněž jednala ve druhém čtení o novele stavebního zákona.

Elektrárny Opatovice (EOP) během noci obnovily standardní dodávky tepla. Ve čtvrtek ráno je přerušilo několik havárií na horkovodu. Společnost kvůli tomu uvedla do provozu záložní zdroje, odstavila je do pátečního poledne, uvedla mluvčí elektráren Hana Počtová.

Elektrárna Opatovice zprovoznila záložní zdroje tepla. Kvůli havárii horkovodu jsou od čtvrtečního rána přerušené dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic a Chrudimi. Záložní zdroje by měly do večera obnovit tepelný komfort většině odběratelů, řekla mluvčí společnosti Hana Počtová. Na standardní provoz chce elektrárna přejít v noci. Teplo z elektrárny proudí do 63 tisíc domácností v Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi a přilehlých obcích, do nemocnic, škol i podniků. Na rozdíl od jiných let elektrárna vloni nedělala celkovou tlakovou zkoušku rozvodné sítě.

Horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má stát podle zjištění České televize 19 miliard korun. Podle současného vedení by měl město zbavit závislosti na ruském plynu a zajistit spolehlivé dodávky tepla. Hlavním investorem čtyřicet kilometrů dlouhého zařízení by podle vládních materiálů, které má ČT k dispozici, byly Teplárny Brno. Detaily projektu by měla v prosinci projednat vláda.

Primátorka Brna a jednička vítězné kandidátky ODS s TOP 09 Markéta Vaňková (ODS) by chtěla do pátku oznámit, k jaké koalici se kloní. Záležet ale bude na jednání s lidovci a STAN. Z koaličních jednání Vaňková nevyloučila ani ANO, Piráty a ČSSD, naopak v jednání nebude pokračovat se Zelenými a Žít Brno, protože se neshodnou na projektu horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany. Už dříve Vaňková vyloučila z jednání SPD.

Po čtyřech letech voliči rozhodnou o novém složení brněnského zastupitelstva. Mezi nejvýraznější a nejdiskutovanější témata patří dopravní stavby včetně okruhu nebo tramvajových tratí, projekt horkovodu z Dukovan, územní plán či osud výstaviště a Velké ceny.

Horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic dostaví firmy Elte a Energie – stavební a báňská. Náklady budou 1,69 miliardy korun. Vítěznou dvojici firem vybral ČEZ v tendru, vyplývá z věstníku veřejných zakázek. Temelínský mluvčí Marek Sviták v pondělí potvrdil, že ČEZ tendr ukončil. Dodávky tepla z horkovodu by měly začít v roce 2023.

Stavba horkovodu z Temelína do Českých Budějovic bude mít asi dva roky zpoždění. Teplárna České Budějovice a ČEZ uzavřely dodatek ke smlouvě. Řeší vlivy možné vyšší inflace a více fixuje ceny. Horkovod dlouhý 26 kilometrů měl začít fungovat na přelomu loňského a letošního roku. Výběrové řízení na nového dodavatele ještě neskončilo.

Českobudějovická teplárna bude muset nakoupit další emisní povolenky. Původně počítala s tím, že bude spalovat méně uhlí. Plánovaný horkovod mezi Jadernou elektrárnou Temelín a jihočeskou metropolí ale zdržela insolvence, nová firma pořád není vybraná.

Insolvenční správce brněnské energetické společnosti Tenza, která je od února v úpadku, navrhl ukončení provozu firmy. Její další provoz by byl nehospodárný, uvedl správce v insolvenčním rejstříku. Věřitelé přihlásili pohledávky za zhruba tři miliardy korun. V květnu měla firma 83 zaměstnanců, z toho sedmdesát už mělo výpověď.

Firma Tenza, která staví horkovod z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, vyhlásila úpadek, ČTK to zjistila z insolvenčního rejstříku. ČEZ proto plánuje, že na dokončení projektu za více než 1,4 miliardy korun vypíše nové výběrové řízení. Potrubí horkovodu, který bude teplem zásobovat část Českých Budějovic, má být dlouhé 26 kilometrů. Tenza zatím ČEZu předala patnáct kilometrů, potvrdil mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták. Společnost nedokončí ani výměnu parovodu za horkovody v Brně.

Teplárny Brno vedou poprvé v historii potrubí pod hladinou řeky. V rámci výměny parovodů za horkovody teď stavbaři pracují přímo v korytu Svratky na Poříčí. Dosud rozváděli teplo v potrubí zapracovaném většinou v mostech a lávkách, zde to ale možné není.