Romové

Muzeum romské kultury v úterý slavnostně otevřelo nový Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Bude připomínat stovky lidí, kteří v internačním táboře zemřeli za druhé světové války. Vybudovat důstojné pietní místo trvalo skoro třicet let, nyní v lokalitě stojí symbolický památník, jehož součástí je i edukační centrum. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil prezident Petr Pavel i další ústavní činitelé. Veřejnosti se otevře 12. května.

Nový památník připomíná osudy lidí, kteří byli za druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Letech u Písku, kde kvůli nehumánním podmínkám i špatnému zacházení stovky z nich zemřely. První památník na místě vznikl až v roce 1995, od 70. let v lokalitě původního tábora stál velkokapacitní vepřín, který tam nechala vybudovat tehdejší komunistická vláda. Výkup vepřína se táhl dvacet let, zbourán byl až v roce 2022.

Ústavní soud (ÚS) odmítl první z několika stížností města Vsetín kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj, označil ji částečně za nepřípustnou, částečně za zjevně neopodstatněnou. Neúspěšnou stížnost podala také rodina, jíž se konkrétní soudní spor týkal. Usilovala o vyšší odškodnění a větší rozsah omluvy. O obou rozhodnutích informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi. Na rozhodnutí soudu čekají ještě dvě stížnosti Vsetína ve sporech s dalšími rodinami a přinejmenším jedna další stížnost z okruhu vystěhovaných Romů.

V Letech u Písku na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy, později i velkokapacitního vepřína, se v úterý slavnostně otevře Památník holocaustu Romů a Sintů. Od prvních debat ve vládě až po současnou realizaci uplynulo 27 let. Táborem v letech 1942 až 1943 prošlo zhruba 1300 Romů a víc než 300 jich tady zahynulo, šlo převážně o děti a ženy. Pro veřejnost se pak památník otevře 12. května.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se veřejnosti otevře 12. května. Ve stejný den se už tradičně u nouzového pohřebiště v bezprostřední blízkosti památníku koná pietní akt, informovalo Muzeum romské kultury, jehož pobočkou památník bude. Brněnské muzeum původně plánovalo otevření na únor, odložilo ho z procesních důvodů kolaudačního řízení.

Devalvace romské kultury nebo projevy nenávisti k této menšině. Nejen to obsahuje definice anticikanismu, kterou přijala vláda. Vychází přitom ze stejných principů jako u antisemitismu. Přestože pojem není právně vymahatelný, kabinet se jím chce vymezit proti rasistickému chování. Předseda Československé romské unie Karel Karika (Piráti) si myslí, že nyní integraci pomůže tvrdá komunitní práce, zvláštní zmocněnec pro holocaust a svobodu vyznání z ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák zase věří, že definice anticikanismu je první krůček na cestě ke změně.

Vláda přijala definici anticikanismu. Ta vychází ze stejných principů jako třeba antisemitismus. Konkrétně jde například o devalvování romské kultury nebo o projevy nenávisti vůči této menšině. I když se nejedná o právně vymahatelnou definici, kabinet se jí chce vymezit proti rasistickému chování. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána, jak řekla na tiskové konferenci po zasedání kabinetu.

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na odklad vykonatelnosti, o který požádal Vsetín ve sporu o omluvu a odškodnění pro vystěhovanou romskou rodinu. Soud zároveň označil argumentaci města za „paušalizující, stigmatizující a předsudečnou“, vyplývá z usnesení. Nejvyšší soud stanovil Vsetínu povinnost omluvit se a vyplatit členům rodiny odškodnění od deseti tisíc do čtyřiceti tisíc korun za nucené stěhování do Vidnavy na Jesenicku a také za výroky starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Čunka rozhodnutí Ústavního soudu překvapilo, nesouhlasí zejména s odůvodněním.

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Ruská válka dopadá na Ukrajině na všechny vrstvy společnosti, včetně tamních Romů. Etnická menšina, která má v zemi historické kořeny sahající do 15. století, si udržuje značnou vnitřní autonomii. V posledních měsících se mezi ní šíří zvěsti, že úřady pod nátlakem odvádějí mladé romské muže do armády. Neziskové organizace se nyní snaží zlepšit jejich podmínky, aby neopouštěli zemi. Na Ukrajině natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

Na sobotu připadl Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Odkazuje k lednu 1945 a osvobození nacistického koncentračního tábora v Osvětimi. Vzpomínkové akce se na 79. výročí osvobození konaly jak v Polsku, přímo u města Osvětim, tak i v Izraeli nebo v Česku. V Terezíně lidé se svíčkami vyrazili na Průvod světel, na místě promluvila například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Nyní už jsou dospělé a získají částky od deseti do 95 tisíc korun. Vyplývá to z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce. Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Čunek uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu.

Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách se otevře 3. února 2024 v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku. Staví se tak v místě někdejšího romského koncentračního tábora.

Krajský soud v Ostravě přiznal odškodnění romským dětem, které před čtyřmi lety v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadl manželský pár. Mají nárok na částky v rozmezí od deseti do padesáti tisíc korun. České televizi to sdělil mluvčí soudu Igor Krajdl. Dětí se letos v létě zastal Ústavní soud (ÚS) poté, co krajský soud nejprve zamítl nárok na odškodnění za nemajetkovou újmu, čtyřem dětem přiznal pouze bolestné.

Červnová rvačka na Brněnské přehradě, která vedla k napětí mezi Ukrajinci a Romy, zamíří před soud. Státní zástupce obžaloval sedmatřicetiletého cizince původem z Ukrajiny z vraždy a ublížení na zdraví, hrozí mu až osmnáct let vězení. Na webu Krajského státního zastupitelství v Brně to oznámil mluvčí žalobců Hynek Olma. Případem se má zabývat Krajský soud v Brně.

Dalších 80 mladých Romů získalo stipendia a míří na střední a vysoké školy. Rok od roku jich přibývá. Za posledních sedm let jich organizace ROMEA s pomocí donátorů podpořila na 300. Mnozí si vybírají náročné obory a tím i bourají zažité vzorce.

Šestatřicetiletou ženu z Přerovska, která napsala na sociální síť, že ji napadli Ukrajinci, potrestal soud sedmiměsíční podmínkou. České televizi to sdělil předseda Okresního soudu v Přerově Jiří Barbořík. Ženě za podněcování nenávisti a šíření poplašné zprávy hrozilo až tříleté vězení. V příspěvku také psala, že Ukrajinci mají v plánu zabít Romy. Její trest je pravomocný.

Romové v Česku stále čelí diskriminaci prakticky ve všech oblastech života, stojí ve zprávě komisařky Rady Evropy pro lidská práva. Pochvalu si Česko vysloužilo za památník v Letech u Písku, kritiku za rozdrobení odpovědnosti za prosazování lidských práv na mnoho úrovní státní správy. Komisařka, která se svým týmem Česko navštívila na konci února, ocenila také české úsilí v reakci na příchod ukrajinských uprchlíků, či souhlas vlády s pokračováním procesu ratifikace takzvané Istanbulské úmluvy. Vyzvala ke změně definice znásilnění nebo reformu v právech sexuálních menšin.

Policie uzavřela vyšetřování červencové potyčky mezi Ukrajinci a Romy a navrhla obžalovat všechny tři obviněné. České televizi to sdělil okresní státní zástupce Aleš Veselý. V případě odsouzení jim za výtržnictví hrozí až dva roky vězení.

V Letech u Písku se blíží k závěru stavba Památníku holocaustu Romů a Sintů. Vzniká na místě bývalého koncentračního tábora, kde stál padesát let vepřín. Stát ho v roce 2018 odkoupil, aby na místě mohla vyrůst důstojná připomínka pohnutých událostí. Muzeum romské kultury teď hledá zaměstnance do památníku.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na středečním setkání v Brně se zástupci romské komunity ujistil, že v Česku neexistuje nic jako rasová justice. Propuštění z vazby muže, který je podezřelý z červnové vraždy u Brněnské přehrady, považuje za standardní postup. Debatu Blažek označil za přínosnou.

Cizinec podezřelý z červnové vraždy na Brněnské přehradě bude stíhán na svobodě. O propuštění z vazby ve čtvrtek rozhodl Krajský soud v Brně, uvedl v pondělí server Deník.cz. Informaci potvrdili mluvčí krajského státního zastupitelství Hynek Olma a mluvčí krajského soudu Klára Belkovová. Sedmatřicetiletý cizinec podle obvinění poblíž tramvajové zastávky nožem napadl a zranil dva jiné, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel.

Na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Letos uplyne osmdesát let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z Hodonína u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Většina z transportovaných se nikdy nevrátila.