Záplavy

Dubaj se potýká s následky přívalových dešťů, během kterých od pondělí do úterý napršelo 142 milimetrů srážek. Ulice se proměnily v řeky, řidiči dokonce ve spěchu kvůli rychle stoupající vodě opouštěli svá vozidla. V Dubaji prší i ve středu, srážky ale už nejsou tak intenzivní. Přesto se dubajské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě, stále potýká s problémy a omezuje lety. Cestující vyzvalo, aby si u své letecké společnosti předem ověřili, zda a kdy bude jejich spoj odbaven, než se na letiště vydají.

Ruská Orenburská oblast se dál potýká s ničivými záplavami. Úřady evakuovaly skoro osm tisíc lidí, zničeny byly téměř tři tisíce domů. Povodně si vynutily evakuaci více než 96 tisíc obyvatel také v sousedním Kazachstánu. Tamní vládce Kasym-Žomart Tokajev mluví o „možná nejhorší katastrofě za více než osmdesát let“, uvedl ruský nezávislý server Meduza.

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura TASS. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, v souvislosti s tím tam ve čtvrtek vyhlásili stav nouze.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

V Pákistánu zemřelo nejméně 29 lidí a 50 jich bylo raněno kvůli silným zimním dešťům, které se v uplynulých 48 hodinách přehnaly celou zemí a způsobily zřícení několika domů a sesuvy půdy. Zvláště zasažený je severozápad země. Pákistán se zároveň potýká se silným sněžením, informovala v neděli agentura AP s odvoláním na místní úřady. Ty zrazují turisty od pobytu na severu země, kde minulý týden kvůli vydatným dešťům uvázlo několik cestovatelů.

Úřad pro pokročilý výzkum a vynálezy dostal od britské vlády za úkol studovat hranice vědy. Má se zaměřit na projekty, které jsou natolik zvláštní a mají tak malou pravděpodobnost uspět, že by jinak nesehnaly finance. Pokud ale uspějí, mohou zásadním způsobem pomoci.

Na řadě míst v Česku byly v pondělí ráno povodňové stupně. Například v Královéhradeckém kraji až na osmnácti místech. Druhý stupeň byl na Labi ve Vestřevi a Stanovicích na Trutnovsku a na Úpě ve Zlíči na Náchodsku. Na ostatních místech platily první povodňové stupně, vyplývá z dat povodí Labe. Jsou také v Ústeckém, Libereckém či Olomouckém kraji. Některé vzedmuté řeky během dne začaly klesat.

Řeka Kongo vystoupala na nejvyšší úroveň za více než 60 let a způsobila záplavy v celé Demokratické republice Kongo i v sousední Konžské republice. Podle úřadů zabily povodně za poslední měsíce více než tři stovky lidí. Za ničivost přírodního živlu může podle expertů špatné městské plánování a slabá infrastruktura některých afrických zemí.

Po silných deštích se rozvodnily velké řeky po celé Velké Británii. Tamní vláda vydala více než tři sta varování před povodněmi a dopravní společnosti oznámily vážné narušení provozu. Škody zatím utrpělo asi tisíc domů. S následky záplav se potýká také Francie, kam dorazily na pomoc hasičské týmy z Česka a Slovenska.

Zatímco v západní Evropě silný vítr a přívalové deště způsobily záplavy, v severských zemích narušily dopravu extrémní mrazy a sněhové bouře, informoval server The Guardian. Husté sněžení uvěznilo zhruba tisíc osobních i nákladních automobilů na více než 24 hodin na švédské dálnici. Povodně komplikují situaci ve Francii, ale také v Německu, kde v tamních spolkových zemích Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Dolní Sasko zůstává povodňová situace kvůli vydatnému dešti dramatická.

Situace na řekách v Česku se dál uklidňuje. Hladina Vltavy v Českém Krumlově zůstává na pomezí druhého a třetího povodňového stupně, je za tím ale řízený odtok vody z lipenské přehrady. K prvnímu stupni klesla už hladina Labe v Ústí nad Labem, Děčíně a Litoměřicích. Tam hasiči vyprostili loď, která uvázla pod Tyršovým mostem.

Povodňový stav platil k páteční osmé hodině večerní na sedmnácti místech v Česku. Hladina řeky Labe večer klesla v Děčíně na druhý stupeň. Na třetím, nejvyšším, byla od úterý. Pohotovost platí na Labi ještě v Ústí nad Labem a v Litoměřicích. Třetí stupeň je už jen na Vltavě v Českém Krumlově, vodohospodáři totiž pouští vodu z lipenské nádrže.

Povodňový stav ve čtvrtek vpodvečer platil na osmadvaceti místech. Nejvyšší stupeň ohrožení pak zůstává na třech místech na dolním toku Labe. Vystoupala na něj kvůli upouštění vody z lipenské přehrady také Vltava v Českém Krumlově, kolem desáté večer se začala pohybovat pod třetím stupněm. Výstraha meteorologů před rozvodněním toků platí už jen v některých oblastech kolem Labe, řeky se vracejí dál k normálu. V Litoměřicích se ovšem na Střeleckém ostrově uvolnilo molo i s lodí, která uvázla pod Tyršovým mostem. Hasiči ji zachytili lany u břehu.

Labe zůstává na některých místech na středním a dolním toku na třetím stupni povodňové aktivity. V Ústí nad Labem bude zřejmě kulminovat ve čtvrtek. V krajském městě i v Děčíně jsou zaplavené některé části silnic a cyklostezky podél řeky. Ve většině Česka ale již meteorologové odvolali výstrahu, která varovala před možným rozvodněním vodních toků. V západních Čechách, které se potýkaly se záplavami již před Štědrým dnem, již začínají sčítat škody. Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že urychlí spuštění dotačního programu určeného právě k nápravám škod po živelních pohromách.

Hladiny toků po celém Česku se v úterý stejně jako v uplynulých dnech drží na povodňových stupních. Výstraha meteorologů před rozvodněnými toky trvá do odvolání pro téměř celou zemi, míst s povodňovými stupni ale postupně ubývalo. Počty zásahů hasičů kvůli počasí stouply na několikanásobek obvyklého množství.

Řeky a potoky v celém Česku od Chebu až pod Beskydy jsou k pondělní půlnoci rozvodněné. Český hydrometeorologický ústav eviduje kolem 170 měřicích stanic s dosaženými povodňovými stupni, na jednadvaceti místech jsou hladiny na úrovni, která odpovídá nejvyššímu, třetímu stupni povodňové aktivity. Na velkou vodu se připravuje i Praha, která zavřela vrata na Čertovce a zakázala vstup na náplavky. Hladiny se zvedly nejen proto, že před Vánocemi silně pršelo a na horách sněžilo, ale také proto, že se na Štědrý den výrazně oteplilo a sníh zase začal tát. Vydána je výstraha na povodně, která platí pro většinu republiky do odvolání.

Severozápad Francie sužují následky rozsáhlých záplav. Řada vesnic zůstává pod vodou, na mnoha místech jsou přerušeny dodávky elektřiny, tři sta škol je zavřených. Oblast navštívil i prezident Emmanuel Macron se slibem výrazné pomoci.

Prudká bouře Ciarán si v Evropě vyžádala nejméně 17 mrtvých. V italském Toskánsku, které postihly silné deště a vítr, zemřelo šest lidí, oznámily tamní úřady. Několik dalších lidí se stále pohřešuje. Čtyři lidé zahynuli při ztroskotání plachetnice v Portugalsku, které způsobily špatné povětrnostní podmínky, píše agentura AFP. Již dříve dva mrtvé hlásily Francie a Belgie a po jednom mrtvém pak Španělsko, Nizozemsko a Německo.

Americký New York po silných deštích zasáhly bleskové záplavy, voda zalila ulice i některé stanice metra a způsobila chaos v dopravě. Starosta osmimilionového velkoměsta Eric Adams vyzval obyvatele, aby pokud možno zůstali doma. Newyorská guvernérka Kathy Hochulová vyhlásila stav nouze.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Bouře Lee se dostala k americké pevnině. Naplno zasáhla kanadské Nové Skotsko, kde kvůli ní zůstalo přes sto tisíc domácností bez proudu. V sousedním americkém státě Maine zahynul kvůli špatnému počasí člověk.

Těla obětí povodně, která zničila část východolibyjského přístavu Derna, vyplavuje moře na pláže vzdálené více než 100 kilometrů. Serveru BBC News to řekli místní svědci. Libyjská pobočka organizace Červený půlměsíc uvedla, že z moře jsou vytahovány stovky těl, které tam smetla záplavová vlna. Po obětech pátrají záchranné týmy také v troskách domů a ve vrstvách bahna přímo ve mestě Derna. Východolibyjské úřady do města nevpouštějí civilisty, aby práci záchranářů usnadnily, informovala v pátek agentura AP. Počet obětí záplav v Derně stoupl ve čtvrtek podle Červeného půlměsíce na 11 300 a dalších 10 100 lidí se stále pohřešuje. Kolem 30 tisíc lidí je podle odhadů místních úřadů bez střechy nad hlavou.

Starosta východolibyjského města Derna odhaduje, že počet obětí bleskových záplav dosáhne k osmnácti až dvaceti tisícům. Kvůli pomoci spolu začaly komunikovat znesvářené vlády na východě země a v Tripolisu, píše BBC. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc. Oblast kolem Derny čelila objemu srážek, který normálně spadne za rok a půl až dva roky. Vyschlá koryta se během pár minut změnila v divoké řeky a následně došlo k protržení dvou přehrad u Derny. Lidé neměli šanci uniknout, vysvětluje nebývalý rozsah katastrofy Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT.

Po ničivých záplavách v Libyi bylo v severovýchodním městě Derna napočítáno přes 5300 těl, píše agentura Reuters s odkazem na východolibyjské úřady. Očekávají, že bilance dále poroste. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Derna v důsledku záplav přišlo o střechu nad hlavou nejméně třicet tisíc lidí. Počet mrtvých IOM označila za zatím nepotvrzený.