Justiční reforma

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Nečekaný útok Hamásu Izrael paralyzoval. Selhání obranných složek bude předmětem vyšetřování, analytici se shodují na tom, že zemi tváří v tvář teroristům oslabila vnitropolitická krize. Izrael už řadu měsíců zažívá protivládní protesty. Proti justiční reformě se mimo jiné postavili i rezervisté. „Instituce jsou jen tak silné, jak silní jsou lidé,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. Odpovědnost za izraelské selhání nakonec ponese premiér Benjamin Netanjahu, míní.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Za americkým prezidentem Joem Bidenem dorazil jeho izraelský protějšek Jicchak Herzog. Do vztahů mezi tradičními spojenci přitom v poslední době vnáší napětí rozšiřování židovských osad v okupovaných zónách i plán izraelské vlády na reformu justice. Herzog podle agentury Reuters po setkání uvedl, že jednání mělo řadu témat, včetně vnitropolitické situace v Izraeli. Biden předtím ujišťoval, že vazby mezi oběma zeměmi jsou pevné.

V Izraeli neustávají demonstrace proti vládě Benjamina Netanjahua a jím prosazované justiční reformě. Jen v Tel Avivu se sobotního protestu údajně zúčastnilo přes sto padesát tisíc lidí. V dalších městech demonstrovaly podle agentury DPA, která se odvolává na izraelská média, tisíce lidí.

Izraelský parlament v prvním čtení schválil návrh zákona, který je součástí kontroverzní justiční reformy a jenž má omezit pravomoci nejvyššího soudu. Jedná se o první část vládního balíku, který postoupil parlamentem od konce letošního března, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu kvůli masivním protestům oznámil odložení reformy. Odpůrci změn demonstrují i v úterý. Izraelská policie zadržela na šest desítek lidí, včetně dvou novinářů. Na řadě míst demonstranti blokují silnice, na okraji Tel Avivu si časně ráno lidé postavili na dálnici stany a zapálili pneumatiky.

Soudní reforma v Izraeli, která vyvolává velké kontroverze, míří po odkladu do parlamentu. Její zastánci chtějí odebrat nejvyššímu soudu možnost rušit některá rozhodnutí vlády. Podle nich by nevolení soudci neměli mít možnost rušit rozhodnutí volených politiků. Odpůrci reformy to ale označují za první krok k rozkladu izraelské demokracie, protože by tím v zemi bez ústavy zmizelo poslední omezení pro vládní většinu a ta by si tak mohla dělat, co chce. Na úterý plánují masivní demonstrace.

Polská justiční reforma zavádějící systém kázeňských postihů soudců porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise v několikaletém sporu s konzervativní vládou ve Varšavě o politické ovlivňování polských soudů. Kárné kolegium polského nejvyššího soudu, které mělo pravomoc rozhodovat o odvolání soudců, nebylo podle nejvyššího orgánu unijní justice nestranné a nezávislé.

Izrael čelí řadě protestů, které dostaly název Den národní rovnosti. Kromě justiční reformy Izraelci demonstrují také za genderovou a sociální rovnost nebo proti růstu životních nákladů. Na některých místech účastníci protestů blokují silnice a pořádají demonstrace i před domy ministrů či před rabináty, píše izraelský deník Haarec.

V Izraeli se v sobotu opět demonstruje proti justiční reformě prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Podle odhadu místních médií se jen v Tel Avivu sešlo na 200 tisíc lidí. V tomto městě se protesty konají už 17. týden, tedy od začátku ledna. Proti sérii zákonů, které mají dát vládě větší pravomoc při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu, v sobotu podle serveru The Times of Israel protestovali Izraelci na 150 místech v zemi.

Přes sto tisíc lidí přišlo v Jeruzalémě demonstrovat na podporu izraelské vlády a její kontroverzní justiční reformy, která má dát více pravomocí vládě při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu. Informují o tom místní média. Už od ledna proti této reformě protestují pravidelně v Tel Avivu a dalších izraelských městech stovky tisíc lidí, k zastavení jejího schvalování opakovaně vyzval i izraelský prezident Jicchak Herzog.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Každoroční připomínka obětí holocaustu stmeluje izraelskou společnost, myslí si blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. I když je tamní politická situace neklidná, nemyslí si, že izraelská společnost je rozdělenější než v jiných zemích. „Ta společnost má vlastně charakter mozaiky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek večer v televizním vystoupení prohlásil, že hodlá pokračovat v prosazování „zodpovědné justiční reformy“. Na řadě míst v Izraeli lidé opět vyšli demonstrovat proti vládě. Dříve během dne rezervisté izraelské armády protestovali i před domy několika ministrů. Na řadě míst lidé blokovali silnice, policie zatkla několik desítek demonstrantů. Parlament navíc v noci na čtvrtek schválil zákon, který má zabránit tomu, aby nejvyšší soud mohl odvolat premiéra.

Lidé, kteří v Izraeli protestují proti reformě soudnictví, na několik hodin zablokovali desítkami vozidel příjezd k Ben Gurionovu letišti. Na pozdější dobu byl proto odložen odlet premiéra Benjamina Netanjahua na návštěvu Itálie. Čtvrteční pokračování už dva měsíce trvajících protivládních protestů účastníci nazvali „dnem odporu proti diktatuře“. Policie od rána zatkla v různých částech Izraele nejméně třináct lidí, kteří se účastnili demonstrací. Izraelský prezident Jicchak Herzog vyzval ke zrušení vládou navrhované soudní reformy.

Desetitisíce lidí v Izraeli šestou sobotu v řadě protestovaly proti plánované reformě soudnictví, kterou prosazuje pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Nejpočetnější byly demonstrace opět v Tel Avivu, kde se podle organizátorů sešlo zhruba 145 tisíc lidí. V dalších městech vyjadřovalo nesouhlas kolem 83 tisíc lidí, uvádí list The Times of Israel. Policejní odhady nebyly bezprostředně k dispozici, v předchozích týdnech ale byly vždy nižší než čísla pořadatelů.

Evropská komise iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava po dobrém nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v justici. Komise zároveň napjatě očekává verdikt polského ústavního soudu o nadřazenosti polského či unijního práva, který může jeho dialog s Evropskou unií dále zásadně zkomplikovat, řekla místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Země podle ní navzdory současným sporům o právní stát do EU patří, měla by ale respektovat základní pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásila.

Soudní dvůr Evropské unie by měl konstatovat, že polský zákon umožňující kárnému orgánu nejvyššího soudu trestat soudce kritizující justiční reformu je v rozporu s unijním právem. K tomuto závěru dospěl generální advokát nejvyššího orgánu unijní justice. Nový systém postihů podle něho ohrožuje nezávislost polských soudců. Názor právního poradce ovšem není pro soud závazný, často však k němu při svém rozhodování přihlíží.

Evropská komise (EK) se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie kvůli reformě justice v Polsku. EK požaduje, aby soud vydal předběžná opatření ještě před konečným rozhodnutím ve vleklém sporu. Komise se obává o nezávislost polských soudců, a proto žaluje zemi u soudního dvora, řekl evropský komisař pro justici Didier Reynders. Podle mluvčího polské vlády není tento návrh právně ani fakticky opodstatněný.

Evropská komise (EK) ve středu zahájila nové řízení s Polskem kvůli zákonu umožňujícímu trestat soudce stavějící se proti kontroverzní justiční reformě. Oznámila to její místopředsedkyně Věra Jourová, podle níž zákon omezuje nezávislost polských soudců a je v rozporu s právem Evropské unie. Brusel dal polské vládě dva měsíce na reakci.