Duma

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Vláda hledá cesty, jak ještě důsledněji zmrazovat majetek ruských podnikatelů v Česku napojených na režim Vladimira Putina tak, aby úřady dosáhly skutečně na všechny lidi ze sankčních seznamů. Zabývat se tím zřejmě bude tento týden. Zákony potřebné k co nejefektivnějšímu postupu už politici chystají. Premiér nevylučuje, že je kabinet projedná během dubna. Zatím stát zablokoval majetky za stovky milionů korun těm firmám, jejichž vazby dohledal.

České úřady řeší, co s rozsáhlým majetkem ruského státu na českém území. Jde o většinou nevyužívané budovy a pozemky. Česká televize zjistila, že přímo Putinova prezidentská kancelář vlastní luxusní komplex v Jevanech. V minulosti se tam rekreovali bohatí ruští podnikatelé.

Tokio se připojilo k sankcím proti Rusku, zmrazilo majetek celkem 61 Rusů včetně dvanácti poslanců Státní dumy. Odpor Japonců vůči invazi je značný, sankce podporuje přes osmdesát procent veřejnosti. Kromě humanitární pomoci poskytne japonská vláda Ukrajině také nesmrtící vojenské vybavení a přijme uprchlíky. Konflikt otevřel v zemi debatu o možném umístění jaderných zbraní.

Ruští poslanci v úterý většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti „povstaleckých republik“ v Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura TASS. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury Unian varoval, že případné uznání okupovaných území za nezávislé útvary bude znamenat konec mírových dohod z Minsku o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

Alexej Navalnyj apeloval na Západ, aby konečně zmrazil majetky ruských oligarchů. V písemném rozhovoru pro americký list The New York Times také popsal převýchovu ve vězení, vyjádřil naději, že jeho projekt chytrého hlasování v podzimních parlamentních volbách aspoň trochu překazí plány režimu a ujistil, že opozice v Rusku ani přes rostoucí rizika jen tak nezmizí.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nevyšle své pozorovatele na zářijové volby do ruského parlamentu. Moskva totiž omezila počet zástupců organizace, kteří mohou letos na hlasování dohlížet. Krok zdůvodnila pandemií covidu-19, informovala agentura Reuters, podle níž to bude poprvé od roku 1993, co se zástupci OBSE na ruské volby nevypraví.

Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o vypracování zákona, který zakáže veřejně srovnávat roli někdejšího Sovětského svazu za druhé světové války s nacistickým Německem. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom v pondělí informovala agentura RIA Novosti. Podle ní je krok reakcí na „stále častější“ podobné interpretace v některých evropských zemích. Státní duma by měla normu připravit do 1. července letošního roku.

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za „nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty“ a svým rozkazem je nechal zavraždit. Sovětská tajná policie NKVD tak v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22 tisíc Poláků – kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. Po válce sovětský režim masakr popíral a vinil z něj německé nacisty, kteří po napadení SSSR oblast obsadili a objevili i hroby zavražděných. Až před 30 lety, 13. dubna 1990, se Sovětský svaz poprvé oficiálně přiznal k masakrům.