Zdravotníci

Polní ošetřovny v těsné blízkosti rusko-ukrajinské fronty zachraňují ukrajinské vojáky zraněné v boji. Na tom, jak daleko leží, přímo závisí jejich životy. V jedné z nich natáčel i štáb České televize.

Hasiči ve středu vyjeli k požáru ubytovny v Kralupech nad Vltavou v Bořivojově ulici. Záchranáři ošetřili podle dostupných informací celkem sedm lidí, většinu na místě. Všichni zranění byli při vědomí. Dvě pacientky přepravily posádky do barokomory, jednu ženu letecky. Všichni jsou z budovy evakuováni, sdělila kolem půl druhé odpoledne mluvčí záchranné služby Monika Nováková. Hasiči před 15. hodinou oznámili, že se požár podařilo zlikvidovat, jeho příčinu a výši škody zjišťuje vyšetřovatel.

Výpověď přesčasové práce podalo dosud šest tisíc zhruba ze třinácti tisíc lékařů, kteří chodí do služeb. Přidat se k nim chystají případně i sestry a další zdravotníci, uvedli zástupci mladých lékařů a zdravotnických a lékařských odborů. Podle nich hrozí omezení péče. Dál požadují snížení množství přesčasů a zvýšení základních výdělků bez příjmu z přesčasové práce. Podle odborů chybí v nemocnicích až čtyři tisíce lékařů a až pět tisíc sester.

Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí, řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nedovede si představit, že by v současné situaci napjatého trhu práce lékaře za odmítnutí přesčasů nad limit někde propustili. Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoři to kritizují a odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí. Opoziční ANO je proti novele.

Záchranáři ve středních Čechách zřídili takzvané inspektory provozu. Jedná se o zdravotníky, kteří pomáhají při vybraných výjezdech a zároveň vyhodnocují postupy při poskytování péče. V případě mimořádných událostí mohou také řídit jednotlivé posádky během zásahu.

Stát zavřel domov pro seniory ve Vacově na jihu Čech, hlavním důvodem byl podle úřadů nedostatek personálu. Bezmála pětadvacet klientů tak ze dne na den zůstalo bez péče. Náhradní ubytování jim proto zajistil Jihočeský kraj, který chce případ ještě došetřit.

V ukrajinských ozbrojených silách působí podle údajů ze začátku května víc než čtyřicet tisíc žen. Štáb České televize natáčel u města Lyman v Doněcké oblasti s jednou z nich. Opustila život v Česku a odjela pomáhat na frontu jako paramedička.

Až půl milionu lidí pracujících v náročných profesích by mohlo začít po roce 2024 či 2025 odcházet do důchodu předčasně, aniž by jim stál krátil jejich penzi. O konkrétních profesích i o tom, kolik let předem by lidé mohli do důchodu bez snížení penze odcházet, bude vládní koalice jednat v první polovině příštího roku. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby firmy, které lidi v náročných profesích zaměstnávají, platily vyšší odvody. Z nich by chtěl stát platit vyšší výdaje spojené s předčasnými důchody.

Lékaři i záchranáři se letos častěji zabývají úrazy způsobenými jízdou na elektrokoloběžkách. Přírůstek případů oproti minulému roku potvrdily České televizi záchranné služby a nemocnice v několika krajích. Zdravotníci často řeší zranění hlavy, protože lidé při jízdě ve velkých rychlostech ve většině případů nemají nasazenou helmu. Běžně také podle záchranářů jezdí opilí.

Na východě Ukrajiny se ruské jednotky stahují ke Slovjansku. Jeden z cílů příští ofenzivy už týdny ostřelují. Stále častěji tak vyjíždějí i zdravotníci. Pohled na práci dobrovolníků v sanitkách zachytil štáb ČT.

V Rumburku na severu Čech se otevřela lékařská služba první pomoci pro děti a dorost. Měla by se tím zkvalitnit zdravotní péče v Šluknovském výběžku. Právě tam se dříve objevovaly problémy s nedostatkem zdravotníků a pacienti museli na ošetření dojíždět i desítky kilometrů do okolních nemocnic.

Nemocnice nebudou muset mít od neděle 1. května vyčleněná speciální lůžka pro pacienty s covidem-19. Pro zdravotníky také nebude dále povinné hlásit neprodleně ministerstvu zdravotnictví všechny změny obsazenosti lůžek intenzivní péče a zdravotníky v izolaci a karanténě pro sledování jejích celostátních kapacit. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo od neděle ruší třináct dříve přijatých protikoronavirových mimořádných opatření. Některá ale dál pokračují ve vyhlášce o epidemiologické bdělosti pro onemocnění covid-19, která vyšla v pátek ve sbírce zákonů.

Dočasnou ochranu získalo od začátku války na Ukrajině 259 607 lidí. V neděli jich přibylo 2496, uvedlo ministerstvo vnitra. Celkem 146 143 lidí se ohlásilo cizinecké policii, v neděli nově 1681. Mnoho z válečných uprchlíků také chce v Česku pracovat. Ne vždy je to ale možné bezprostředně. Zvlášť obtížné je začít naplno pracovat pro ukrajinské zdravotníky. Přestože se české zdravotnictví po léta potýká s nedostatkem lidí, uprchlíci nemohou nastoupit okamžitě. I zkušení lékaři z Ukrajiny musí podstoupit mnohaměsíční výcvik pod dohledem českých kolegů, než budou moci začít pracovat samostatně. O opatřeních spojených s uprchlíky z Ukrajiny v pondělí jednal Ústřední krizový štáb.

Státní zástupkyně zastavila trestní stíhání třiašedesátiletého muže, který loni v listopadu ohrožoval nožem a střelnou zbraní zdravotníky v benešovské nemocnici. Podle znaleckého posudku nebyl v době spáchání skutku pro nepříčetnost trestně odpovědný, uvedla ve středu na webu policejní mluvčí Barbora Schneeweissová. Při incidentu nebyl nikdo zraněn, policisté u muže po zadržení našli dvě plynové zbraně a dva nože. Obvinili ho z nebezpečného vyhrožování a výtržnictví, za což mu hrozily až tři roky vězení.

Zdravotnické odbory od půlnoci z úterý na středu vstupují do stávkové pohotovosti kvůli vládním plánům na úspory ve zdravotnictví. Podle návrhu státního rozpočtu, který v úterý odpoledne schválila vládnoucí koalice, se počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Kvalitu ani dostupnost zdravotní péče to podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) neohrozí.

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Policisté chytili muže, který koncem listopadu poničil auta zdravotníků v kladenské nemocnici. K jeho dopadení přispěla souhra náhod. Muž o svém činu řekl strážníkům, kteří mu chtěli zkontrolovat doklady. Na policii vypověděl, že nešlo o cílený útok na zdravotníky. Rozčílilo ho, že nedostal léky. Kriminalisté muže obvinili z poškození cizí věci, za což mu hrozí až rok vězení. Na webu o tom informovala policejní mluvčí Michaela Richterová.

Současnou pandemickou vlnu provází vzedmutí agrese proti zdravotníkům. Ke stupňování napětí jen přispívají sociální sítě, které konflikty ve společnosti prohlubují. Spor mezi zastánci a odpůrci vakcín na internetu teď například provází šíření příspěvků, které kritikům očkování přisuzují falešné výroky. Společnost se tak dál štěpí, uvedl komentátor Deníku N Petr Koubský. Podle přednosty Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Marka Orko Váchy nemůže být lež v diskusi legitimním nástrojem. Koubský a Vácha byli hosty pořadu Události, komentáře.

Omezit ambulantní péči museli od pondělí zdravotníci v Novém Městě na Moravě. V tuzemských nemocnicích celkově leží víc než pět a půl tisíce lidí s covidem, což je za prosinec zatím nejnižší číslo. Počty pacientů ve vážném stavu klesají, ale pomaleji. Intenzivní péči potřebuje stále kolem tisíce nakažených, i proto zůstávají nemocnice na hraně svých kapacit.

Dosud neznámé dokumenty, které podrobně mapují osudy českých odbojářů po zatčení gestapem, se z Lidového soudního dvora v Berlíně podařilo získat historikovi Janu Borisovi Uhlířovi. Zejména jde o trio lékařů, které nacisté zavraždili.

Nejpozději k 15. březnu 2022 musí být zdravotníci, pečovatelé a záchranáři v Německu očkovaní proti nemoci covid-19, případně být z infekce vyléčeni. Rozhodli o tom poslanci Spolkového sněmu, kteří výjimku udělili pouze osobám, které ze zdravotních důvodů vakcinovány být nemohou. Izrael prodloužil přísná cestovní omezení včetně zákazu vstupu cizincům do země.

Agresivita lidí se v době pandemie stupňuje. S napadáním zdravotníků i strážníků mají zkušenosti v nemocnicích i na služebnách po celém Česku. Příčinou je často i jen upozornění na špatně nasazenou roušku. Například v Ústeckém kraji jsou podobných případů desítky. Zdravotníci sami mluví o tom, že lidé jsou ze situace ve společnosti v souvislosti s epidemií nervózní a k hrubému chování mají blízko.

Většina nemocnic kvůli nárůstu pacientů s covidem musí odkládat neakutní operace. Nejhorší je situace v Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Některá tamní zařízení už dokonce přestala přijímat pacienty úplně. Důvodem je zejména nedostatek kvalifikovaného personálu blokovaného především péčí o pacienty s covidem. Část zdravotníků je také nemocných, další musí zůstat doma se svými dětmi, protože jejich třída je v karanténě. Odklady zákroků podle lékařů nesou zdravotní rizika.