Historik

Před 85 lety skončilo i torzo meziválečného Československa a začala okupace nacistickým Německem. Adolf Hitler se procházel po Pražském hradě a nastalo jedno z nejtemnějších období naší země. Den poté vznikl Protektorát Čechy a Morava. Okupaci podle historiků nešlo příliš zabránit, protože Hitler chtěl Čechy zdecimovat, šlo o rozhodnutí jednotlivce, který svůj krok dlouho plánoval.

Přijetím mnichovského diktátu koncem září 1938 skončila v Československu éra první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část svého území a v říjnu abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal šestašedesátiletý právník Emil Hácha. Takzvaná druhá republika však přežila necelý půlrok. Německým cílem byla úplná likvidace československého státu a ta přišla 15. března 1939 spolu s německými okupačními vojsky. Nacistický vůdce Adolf Hitler přijel poprvé a naposled do Prahy, o den později pak vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava.

Další historický artefakt pomáhá osvětlit, co se dělo v berlínské věznici Plötzensee. Za 2. světové války tam nacisté zavraždili 613 československých odbojářů. Mezi nimi i člena Obrany národa Artura Schwarze. Právě jeho dopis na rozloučenou tento týden identifikoval historik Jan Boris Uhlíř. K rodině se psaní nikdy nedostalo.

Představu, že geopolitický klid zajistí teprve rozdělení Ruska na několik menších států, odmítl v pořadu Fokus Václava Moravce ruský historik Andrej Zubov. Varoval před tím, že dělením Ruska by vzniklo „dvacet Jugoslávií“, tedy rivalitních, politicky nestabilních celků. Řešení spatřuje jen v proměně ruské společnosti.

Ostatky nalezené v kostele na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích patří prvnímu převorovi českobudějovického kláštera dominikánů Jindřichu Librariovi. Potvrdil to výzkum, jehož závěry v pátek, v den 758. výročí založení města, představili zástupci tamního biskupství, magistrátu a archeologové. Převor byl podle dochovaných legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II., který byl zakladatelem města.

Alžbětu II. britský národ miloval od okamžiku, kdy k němu poprvé promluvila jako královna. V roli panovnice na ni měli největší vliv její otec a Winston Churchill. „Tito dva muži pro ni byli ti nejdůležitější,“ popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik a odborník na královskou rodinu Lawrence Goldman. Podle jeho vlastních vzpomínek byla ale i velmi bystrou a vtipnou dámou. Představovala tak takovou panovnici, jakou si Britové přáli.

Trvalo skoro 80 let, než se k rodině odbojáře Vladislava Bobáka dostal jeho dopis na rozloučenou napsaný v den popravy. Nacistická cenzura ho nedovolila poslat. Loni ho v archivech našel historik Jan B. Uhlíř. Dopis na rozloučenou si jeho sestra, které byl určen, přečíst nemohla, nyní se ale dostal do rukou její dcery. Bobák byl popraven 12. července 1943 v berlínské věznici Plötzensee.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude mít od neděle nového ředitele. Historik Ladislav Kudrna v pátek podepsal jmenovací dekret. Instituci přebírá ve chvíli, kdy jsou její zaměstnanci kvůli neúspěšné rekonstrukci původního sídla roztroušeni po několika budovách v Praze. Pro ústav chce proto mimo jiné najít nové prostory.

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude historik Ladislav Kudrna. Rada ÚSTR ho ve středu zvolila v tajné volbě, sdělila za ústav Darja Čablová. Kudrna vystřídá ve funkci Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Do funkce Kudrna nastoupí prvního května.

Česko prožívá těžké chvíle – pandemickou krizi, raketový růst cen. Společnosti chybí struktura, potřebuje hlas, který bude spojovat, řekl v nedělním Interview ČT24 publicista, spisovatel a historik Pavel Kosatík. Nový kabinet podle něj musí vysílat signály, že mu záleží na všech lidech.

Kolem vztahů mezi Kyjevem a Moskvou doutná napětí. Ruský prezident Vladimir Putin dění na východě Ukrajiny přirovnal ke genocidě. Washington a Evropská unie zase utvrzují Kyjev ve vzájemné podpoře a varují Rusko před jakýmkoliv konfliktním manévrem. Ke konfliktu nakonec podle ukrajinisty a historika Ústavu pro studium totalitních režimů Davida Svobody nejspíš dojde. Ačkoliv lze očekávat mrtvé, velká invaze je podle něj nepravděpodobná, řekl v pořadu Interview ČT24.

Jurij Dmitrijev je historik zabývající se zločiny sovětského vůdce Josifa Stalina. Momentálně si odpykává třináctiletý trest za mřížemi kvůli údajnému násilí na nezletilé. Ruský soud se začal zabývat jeho odvoláním. Obvinění se Dmitrijev brání a jeho zastánci tvrdí, že Moskva chce zdiskreditovat jeho celoživotní práci.

Odvolací soud v ruském městě Petrozavodsku výrazně zpřísnil trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, známému díky odhalování zločinů z éry komunistického diktátora Josifa Stalina. Dmitrijev byl v první instanci odsouzen za sexuální násilí ke 3,5 roku odnětí svobody, nyní mu byl trest zvýšen na 13 let za mřížemi. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci historika a znehodnocení jeho díla.

Ve věku 89 let zemřel historik Jan Křen, který se zaměřoval na česko-německé vztahy. Úmrtí oznámil Jiří Pešek z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, informaci později potvrdil historikův syn Vladimír. Křen byl v roce 1970 kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy vyloučen z komunistické strany a jako disident a signatář Charty 77 se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity. Od prezidenta Václava Havla v roce 2002 obdržel medaili Za zásluhy.