Daň z příjmů

Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než sto miliard korun, sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši třiceti až čtyřiceti miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny.

Kvůli vysokému deficitu státního rozpočtu uvnitř vládní koalice sílí tlak na zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Po šéfovi lidovců Marianu Jurečkovi začínají požadovat vyšší zdanění zaměstnanců či živnostníků i STAN a TOP 09. Piráti jsou ochotni o růstu přímých daní jednat. Jedinou vládní stranou, která zatím zvýšení daně z příjmů odmítá, je ODS.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevěří, že by prezident po novele rozpočtu na tento rok vetoval i návrh hospodaření na ten příští. Miloš Zeman odmítl letošní upravenou verzi proto, že obsahuje na jeho vkus příliš nízké příjmy. V nich se kromě jiného odráží zrušení superhrubé mzdy a s ním spojené snížení daní.

Pondělím skončil termín, do kdy mohli drobní podnikatelé oznámit finančnímu úřadu, že budou letos využívat nově zavedenou paušální daň. Do pondělního rána se přihlásilo 37 a půl tisíce podnikatelů. Daň je určená pro živnostníky s ročními příjmy do milionu korun. Zahrnuje odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Přes datovou schránku nebo s elektronickým podpisem můžou podnikatelé žádost odeslat ještě do půlnoci.

Poslanci minulý týden nečekaně schválili dva daňové návrhy, které přitom byly zamýšleny jako alternativní. Prošlo jak snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 procent z hrubé mzdy, tak zvýšení slevy na poplatníka o víc než devět tisíc korun za rok. V Senátu se nyní řeší, jak ven z této situace, která by výrazně negativně zasáhla příjmy veřejných financí. Šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navrhuje kompromis: mírně snížit sazbu daně z příjmu a zároveň zvýšit slevu na poplatníka. S podobnou variantou přišel i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Finanční správa přijala 2,74 milionu daňových přiznání k dani z příjmů, zhruba o padesát tři tisíc méně než loni. V poslední den podávání, kdy ještě nehrozila sankce – letos výjimečně 18. srpna, přijala správa ještě 40 tisíc přiznání.

Vláda stále počítá se zavedením druhé – vyšší – sazby daně z příjmů po zrušení takzvané solidární přirážky. O tom, kolik by měla být, mají koaliční špičky ještě jednat. Větší zdanění skupin s nadprůměrnými příjmy podporují i komunisté, kteří menšinový kabinet tolerují.

Posunout termín pro odevzdání daňového přiznání u daně z příjmu a úhradu daně drobným podnikatelům a fyzickým osobám o tři měsíce se chystá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že tak chce ulevit drobným podnikatelům a malým firmám v situaci související s šířením koronaviru.