Denys Šmyhal

Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na čtvrtečním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu, oznámil slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy. Rozdílné názory ohledně řešení války to nesmazalo.

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá své veto z prosincové vrcholné schůzky. Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) je shoda dobrou zprávou také pro Česko, ukazuje schopnost EU dohodnout se i na velmi složitých otázkách. Summit také vyzval k urychlení dodávek munice pro Ruskem napadenou Ukrajinu.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při středečním setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie, a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na komunikační platformě Telegram. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv Spojených států na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO. Fico pak odcestoval do Berlína, kde řekl, že válka na Ukrajině nemá vojenské řešení.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společné produkci zbraní. Podle deníku Gazeta Wyborcza šéf polské vlády hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Na území napadeného státu úřady vyhlásily během Tuskovy návštěvy letecký poplach varující před hrozbou možného ruského vzdušného útoku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Sobotního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než třiceti zemí včetně České republiky. Zelenskyj také uvedl, že Ukrajina jako první země na světě vytváří flotilu námořních dronů. Podle prezidenta Rusové kvůli tomu začali ukrývat své válečné lodě.

Prezident Petr Pavel varoval ukrajinské vedení před uspěcháním chystané protiofenzivy. Pokud útok selže, bude to podle něj pro Kyjev pohroma a další možnost se už letos nenaskytne. Uvedl také, že jej ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedávném setkání v Kyjevě požádal, aby Česko pro ofenzivu vyzbrojilo jednu ukrajinskou motorizovanou brigádu. O rozhovoru, který prezident poskytl během své cesty na korunovaci britského krále Karla III., informoval deník The Guardian.

Český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová se setkali s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na Ukrajinu dorazili v pátek ráno. Přijeli vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala v noci terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Boroďanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Ukrajina si v Polsku objednala 100 nových bojových kolových vozidel pěchoty Rosomak. Uvedl to na Twitteru polský premiér Mateusz Morawiecki, který navštívil výrobní závod těchto vozů v Horním Slezsku. Zakázka bude financována z peněz EU, které dostává Polsko, a z peněz USA, které dostává Ukrajina.

Evropská unie vycvičí dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků, celkem tedy 30 tisíc, ohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Unie také poskytne Ukrajině vybavení a výcvik v hodnotě 25 milionů eur (asi 595 milionů korun), aby země kvůli ochraně životů civilistů mohla vyčistit zaminované území. Borrell spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a 15 eurokomisaři přijel do Kyjeva, kde se v pátek uskuteční summit mezi EU a Ukrajinou.

Smrt ukrajinského ministra vnitra a jeho spolupracovníků při středečním pádu vrtulníku je zásahem do fungování resortu, Denys Monastyrskyj byl také klíčovým spolupracovníkem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle odborníků by však jeho úmrtí mělo mít jen krátkodobý dopad na ministerstvo, a to i díky způsobu, kterým jej Monastyrskyj vedl. Pokračuje také vyšetřování příčiny pádu stroje, který ve městě Brovary na předměstí Kyjeva dopadl nedaleko mateřské školy.

Rusko zesiluje vzdušné útoky za pomoci raket, dronů a bezpilotních letounů íránské výroby na ukrajinskou energetiku a další civilní cíle, a tak ukrajinských obyvatel bez dodávek elektřiny přibývá. Kyjev očekává od Evropské unie finanční pomoc.

Lidé na Ukrajině výrazně vnímají podporu Čechů v souvislosti s ruskou agresí, řekl v rozhovoru s Michalem Kubalem v Kyjevě premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že velký ohlas měla například nedělní demonstrace na Václavském náměstí v Praze. Ukrajina podle premiéra vnímá Česko jako velkého přítele, ale také jako zemi, která v pomoci patří mezi ty nejaktivnější na Západě. Hovořil také o další spolupráci mezi Českem a Ukrajinou – týká se i českých firem, které by mohly pomáhat s obnovou zničené země.

Ruské ostřelování drasticky ochromilo ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v zemi za poslední týden zničeno třicet procent elektráren, což způsobilo „masivní výpadky proudu“. Některé vládní zdroje dokonce uvádí, že bylo poškozeno až čtyřicet procent energetické infrastruktury. Ukrajinská státní energetická společnost byla proto ve čtvrtek nucena zavést úsporný režim. Politici zároveň apelovali, aby lidé snížili spotřebu elektřiny.

Čeští ministři se 31. října zúčastní zasedání ukrajinské a české vlády v Kyjevě. Společně budou jednat o dopadech ruské agrese i obnově Ukrajiny. Potvrdil to mluvčí vlády Václav Smolka.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru pro ČT poděkoval Čechům za pomoc na bojišti i mimo něj. Ukrajinci jsou si dle něj dobře vědomi, že Češi na podporu vybírají peníze a pořídili ukrajinské armádě tank. V rozhovoru s Michalem Kubalem hovořil o nadějích spojených s evropským summitem v Praze, popsal svoje pocity z války a nastínil podmínky pro jednání s Ruskem.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty. Scholz na nedělní tiskové konferenci řekl, že vláda použije ke snížení cen energií finance, které nečekaně získala zdaněním vysokých cen energií.

Finská premiérka Sanna Marinová udělala zřejmě už definitivní tečku za svou večírkovou aférou. Šestatřicetiletá politička se v slzách omluvila za další uniklé snímky z jejích oslav. Poté, co se objevila na videu, kde tančí s přáteli, pobouřila část veřejnosti fotografie dvou spoře oděných žen z premiérčina sídla. Marinová nad fotografií vyjádřila lítost, brání se ale s tím, že nic špatného nedělala a že i jako premiérka má právo na zábavu.

Pomoc směřující ze Západu do Kyjeva bude s ohledem na velikost Ruska a jeho armády vždy nedostatečná. Bez ní by se však napadená země nacházela ve značně nevýhodnější pozici. Hlavním problémem je, že Západ nedisponuje takovým množstvím zbraní, aby mohl konflikt zastavit ze dne na den. To může udělat jen ruský prezident Vladimir Putin, který jej rozpoutal, řekl v Interview ČT24 bezpečnostní a zahraničně-politický poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar, který minulý týden osobně jednal na Ukrajině se špičkami státu.

Mezinárodní spolupráci na poválečné obnově Ukrajiny by měl provázet důraz na institucionální reformy, transparentnost a udržitelnost. Shodli se na tom účastníci konference ve švýcarském Luganu, včetně Česka, kteří zásady vtělili do společné politické deklarace. Prohlášení čtyř desítek zastoupených zemí zahrnuje sedm základních principů a představuje půdorys pro obnovu válkou zasažené Ukrajiny, řekl švýcarský prezident Ignazio Cassis.

Kdy bude moci poválečná obnova Ukrajiny začít naplno, není jasné, ale mezinárodní společenství musí být připravené a začít s rekonstrukcí poničených měst může už nyní. S takovýmto vzkazem v pondělí vystoupil český premiér Petr Fiala (ODS) na úvod mezinárodní konference, jejímž cílem je připravit obrysy složitého a nákladného procesu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhuje platformu pro zprostředkování financí. Na rekonstrukci země bude potřeba okolo 750 miliard dolarů (17,8 bilionu korun), uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

Ruskem dosazená okupační správa Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou Kyjeva nikoho pouštět. Ukrajinské síly bojují na předměstích Severodoněcka. Je možné, že obránci se budou muset stáhnout, aby předešli obklíčení, nechal se slyšet oblastní šéf Serhij Hajdaj.